Gabriela Preissová: Porovnání verzí
m →Životopis: oprava úmrtí Preisse + zdroj |
→Životopis: Doplněny zdroje, rozšířeno, opravy chyb, strukturováno. Veřejné pocty zvlášť. "Dílo" neměněno. |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
'''Gabriela Preissová''' (rozená '''Gabriela Sekerová''', pseudonym '''Matylda Dumontová''', [[23. březen|23. března]] [[1862]] [[Kutná Hora]] – [[27. březen|27. března]] [[1946]] [[Praha]]<ref>[Věstník československého filmu, 5.4.1946, s.62 (dostupné online v NK ČR)]</ref>) byla česká [[drama]]tička a [[spisovatelka]], představitelka [[Realismus (literatura)|realismu]] a dramaturgyně [[Národní divadlo|Národního divadla]]. |
'''Gabriela Preissová''' (rozená '''Gabriela Sekerová''', pseudonym '''Matylda Dumontová''', [[23. březen|23. března]] [[1862]] [[Kutná Hora]] – [[27. březen|27. března]] [[1946]] [[Praha]]<ref>[Věstník československého filmu, 5.4.1946, s.62 (dostupné online v NK ČR)]</ref>) byla česká [[drama]]tička a [[spisovatelka]], představitelka [[Realismus (literatura)|realismu]] a dramaturgyně [[Národní divadlo|Národního divadla]]. |
||
== |
== Život == |
||
=== Mládí === |
|||
⚫ | |||
Narodila se v rodině řeznického mistra Františka Sekery a matky Anny, rozené Procházkové. Otec zemřel, když jí nebyl rok.<ref>[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7428/205 Index zemřelých, Kutná Hora 1843-1867, snímek 205, Sekera František]</ref> Po úmrtí otce se matka po roce znovu provdala; i druhý manžel zemřel, roku 1867. Matka se znovu provdala a rodina se s druhým otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Plaňan]]. Zde Gabriela vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře [[František Dvorský (archivář)|Františka Dvorského]]. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]].<ref name="zavodsky">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Závodský |
|||
| jméno = Artur |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Gabriela Preissová |
|||
| url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/103774 |
|||
| datum vydání = 1962 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = |
|||
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství |
|||
| jazyk = |
|||
}} (kap. ''Cestou k literatuře a divadlu'' </ref> |
|||
=== První manželství === |
|||
⚫ | Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce |
||
⚫ | V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838-1908), za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve [[Šternberk]]u na Moravě.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref> |
||
⚫ | Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1898 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:300fad70-77fc-11dc-a733-000d606f5dc6?page=uuid:89402460-766c-11dc-91bc-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 4. 2. 1908|strany=2|titul=Úmrtí}}</ref> Vychovali spolu tři dětiː syny Richarda (nar. 1882), Dimitrije (nar.1889) a dceru Gabrielu (nar.1892)<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=4a2bfa961d810706f4f333fe50b02d498a30c96f2d801fe88cce2cd67b92475f&action=image&record=2 Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1830-1920, Preiss Johann]</ref>. |
||
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858) z Grazu, s nímž se odstěhovala do [[Istrie (země)|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 243</ref> V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Její vnuk je historik umění [[Pavel Preiss]]. Zemřela v Praze čtyři dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]]. |
|||
=== Druhé manželství === |
|||
⚫ | |||
Roku 1908 se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858) ze [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]], s nímž se odstěhovala do [[Istrie (země)|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Od roku 1910 byli manželé Halbaerthovi policejně hlášeni v Praze, spolu s dětmi z prvního manželství Dimitrijem (Demeter) a Gabrielou.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=4a2bfa961d810706f4f333fe50b02d498a30c96f2d801fe88cce2cd67b92475f&action=image&record=1 Policejní přihlášky, Praha, Halbaerth Adolf]</ref> |
|||
Za [[První světová válka|první světové války]] byl její manžel Adolf Habaerth velitelem zajateckého tábora v Milovicích.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8342937|periodikum= Lidové noviny|datum= 5. 8. 1932|strany=1|titul=Gabriela Preissová: Nám patří zahrady celého světa}}</ref> Byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců. Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do [[Šamorín|Šamorína]].<ref>[https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/119494 Atrur Závodský: Gabriela Preissová, kap. 5]</ref><ref name="opelik">{{Citace monografie | příjmení = Opelík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Opelík | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 733–1522 | isbn = 80-200-0708-3 | strany = 1078–1083}}</ref> |
|||
=== Po první světové válce === |
|||
Po první světové válce žila v Praze, na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. Protože manžel Adolf Halbaerth byl rakouský státní občan, získala za protektorátu automaticky německé státní občanství. Vždy se však považovala za českou spisovatelku, odmítala být zařazena mezi německé autorky a češství se nezpronevěřila. V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna Richarda Preisse, který žil ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Závodský |
|||
| jméno = Artur |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Gabriela Preissová |
|||
| url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/103774 |
|||
| datum vydání = 1962 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = |
|||
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství |
|||
| jazyk = |
|||
}} (kap. ''Stáří a smrt'' </ref> |
|||
Zemřela v Praze, po úrazu a neúspěšné operaci, čtyři dny po svých 84. narozeninách. Je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]]. Její vnuk je historik umění [[Pavel Preiss]]. |
|||
== Veřejné pocty == |
|||
* V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 243</ref> |
|||
⚫ | |||
* Ulice Gabriely Preissové jsou v Brně, Hodoníně, Prostějově a Karviné |
|||
== Dílo == |
== Dílo == |
Verze z 4. 2. 2017, 13:16
Gabriela Preissová | |
---|---|
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886) | |
Rodné jméno | Gabriela Sekerová |
Narození | 23. března 1862 Kutná Hora Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. března 1946 (ve věku 84 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | spisovatelka, dramatička |
Národnost | česká |
Stát | České království, Československo |
Významná díla | Její pastorkyňa, Gazdina roba |
Děti | Dimitrij Preiss |
Příbuzní | Pavel Preiss (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriela Preissová (rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová, 23. března 1862 Kutná Hora – 27. března 1946 Praha[1]) byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.
Život
Mládí
Narodila se v rodině řeznického mistra Františka Sekery a matky Anny, rozené Procházkové. Otec zemřel, když jí nebyl rok.[2] Po úmrtí otce se matka po roce znovu provdala; i druhý manžel zemřel, roku 1867. Matka se znovu provdala a rodina se s druhým otčímem přestěhovala do Plaňan. Zde Gabriela vychodila trojtřídní školu. V letech 1871–1874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Františka Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes.[3]
První manželství
V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838-1908), za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve Šternberku na Moravě.[4]
Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1898 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.[5] Vychovali spolu tři dětiː syny Richarda (nar. 1882), Dimitrije (nar.1889) a dceru Gabrielu (nar.1892)[6].
Druhé manželství
Roku 1908 se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858) ze Štýrského Hradce, s nímž se odstěhovala do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Od roku 1910 byli manželé Halbaerthovi policejně hlášeni v Praze, spolu s dětmi z prvního manželství Dimitrijem (Demeter) a Gabrielou.[7]
Za první světové války byl její manžel Adolf Habaerth velitelem zajateckého tábora v Milovicích.[8] Byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců. Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do Šamorína.[9][10]
Po první světové válce
Po první světové válce žila v Praze, na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. Protože manžel Adolf Halbaerth byl rakouský státní občan, získala za protektorátu automaticky německé státní občanství. Vždy se však považovala za českou spisovatelku, odmítala být zařazena mezi německé autorky a češství se nezpronevěřila. V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna Richarda Preisse, který žil ve Strážnici.[11]
Zemřela v Praze, po úrazu a neúspěšné operaci, čtyři dny po svých 84. narozeninách. Je pohřbena na vyšehradském hřbitově. Její vnuk je historik umění Pavel Preiss.
Veřejné pocty
- V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou České akademie věd a umění.[12]
- V r. 1926 byla G. Preissová jmenována čestnou občankou Kutné Hory. U tamního chrámu sv. Barbory spisovatelka zasadila "lípu Gabriely Preissové".[13]
- Ulice Gabriely Preissové jsou v Brně, Hodoníně, Prostějově a Karviné
Dílo
Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.
- Čeledín a dcera ze statku
- Ideály
- Obrázky ze Slovácka
- Nové obrázky a črty
- Když hvězdy padaly
- Talmové zlato
- Porosené pavučiny
- Co vyprávěl život
Drama
- Její pastorkyňa – zhudebněna Leošem Janáčkem, tragedie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
- Gazdina roba – zhudebněna J. B. Foersterem pod názvem Eva. Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. Když pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, utopí se v Dunaji.
- Podvečerní selanky
- Cestou za štěstím
Odkazy
Reference
- ↑ [Věstník československého filmu, 5.4.1946, s.62 (dostupné online v NK ČR)]
- ↑ Index zemřelých, Kutná Hora 1843-1867, snímek 205, Sekera František
- ↑ ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová [online]. Státní pedagogické nakladatelství, 1962. Dostupné online. (kap. Cestou k literatuře a divadlu
- ↑ Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012
- ↑ Úmrtí. Národní listy. 4. 2. 1908, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1830-1920, Preiss Johann
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Halbaerth Adolf
- ↑ Gabriela Preissová: Nám patří zahrady celého světa. Lidové noviny. 5. 8. 1932, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Atrur Závodský: Gabriela Preissová, kap. 5
- ↑ OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1078–1083.
- ↑ ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová [online]. Státní pedagogické nakladatelství, 1962. Dostupné online. (kap. Stáří a smrt
- ↑ Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 243
- ↑ archfoto.cz:V parku před Svatou Barborou
Literatura
- ČERNÝ, František. Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 92, 96–7, 130, 303
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 219–220.
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 590.
- DEYL, Rudolf. Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 96–7, 343
- KLOSOVÁ, Ljuba. Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–6, 252, 254, 263
- OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1078–1083.
- ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 626.
- ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová. Praha : Divadelní ústav, 1962. 30 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriela Preissová na Wikimedia Commons
- Autor Gabriela Preissová ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabriela Preissová
- Gabriela Preissová v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Gabriela Preissová v databázi Archivu Národního divadla
- Gabriela Preissová v archivu Národního divadla Brno
- Gabriela Preissová ve Filmové databázi
- Gabriela Preissová: Z mého alba, 1890.