Joe Jenčík: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Oprava pravopisu ve slovech: výjimka, výjimečný, schematický, tematický, tematika.; kosmetické úpravy
Řádek 9: Řádek 9:
Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení (např. [[II. Dělnická olympiáda]] nebo [[IX. Všesokolský slet]])
Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení (např. [[II. Dělnická olympiáda]] nebo [[IX. Všesokolský slet]])


{{Citát|''„Jenčík přišel do Osvobozeného z kabaretu Lucerna a přivedl s sebou svých "šest děvčátek Lucerny", která pak vystupovala a byla známá jako "Jenčíkovy girls". Joe Jenčík byl na své svěřenkyně neobyčejně přísný. Měl heslo, že nejtěžší taneční krok jim musí působit při tanci takové starosti jako vidlička při obědě. Jeho skupina byla opravdu vysoce ceněna odborníky.“''|[[František Filipovský]] <ref> Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek [[František Filipovský|Františka Filipovského]]'', Novinář, Praha, [[1982]], str.139-140 </ref>}}
{{Citát|''„Jenčík přišel do Osvobozeného z kabaretu Lucerna a přivedl s sebou svých "šest děvčátek Lucerny", která pak vystupovala a byla známá jako "Jenčíkovy girls". Joe Jenčík byl na své svěřenkyně neobyčejně přísný. Měl heslo, že nejtěžší taneční krok jim musí působit při tanci takové starosti jako vidlička při obědě. Jeho skupina byla opravdu vysoce ceněna odborníky.“''|[[František Filipovský]] <ref> Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek [[František Filipovský|Františka Filipovského]]'', Novinář, Praha, [[1982]], str.139-140 </ref>}}




Řádek 52: Řádek 52:


== Knihy ==
== Knihy ==
=== Romány s taneční tématikou ===
=== Romány s taneční tematikou ===
* 1935 Zloděj kroků
* 1935 Zloděj kroků
* 1944 Omyl Mea Mara Indry
* 1944 Omyl Mea Mara Indry
Řádek 59: Řádek 59:
=== Odborné publikace ===
=== Odborné publikace ===
* 1926 Tanec a jeho vytváření
* 1926 Tanec a jeho vytváření
* 1946 Taneční letopisy
* 1946 Taneční letopisy
* 1947 Skoky do prázdna
* 1947 Skoky do prázdna


Řádek 70: Řádek 70:
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, [[1978]], str.&nbsp;200
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, [[1978]], str.&nbsp;200
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;28, 412
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;28, 412
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;36, 46, 118, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;36, 46, 118, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]]'', SNKLHU, Praha, [[1957]], str.&nbsp;205–214, 419
* [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]]'', SNKLHU, Praha, [[1957]], str.&nbsp;205–214, 419
* [[Eduard Kohout]]: ''DIVADLO aneb SNÁŘ'', Odeon, Praha, [[1975]], str.&nbsp;139, 156
* [[Eduard Kohout]]: ''DIVADLO aneb SNÁŘ'', Odeon, Praha, [[1975]], str.&nbsp;139, 156
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;50, 91, 224–6, 313, 321, 345, 362, 366, 371, 412, 419, 478, 525, 589, 656, 662
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;50, 91, 224–6, 313, 321, 345, 362, 366, 371, 412, 419, 478, 525, 589, 656, 662
* Kolektiv autorů: ''Kniha o [[Národní divadlo|Národním divadle]] [[1883]] – [[1963]]'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;120–123
* Kolektiv autorů: ''Kniha o [[Národní divadlo|Národním divadle]] [[1883]] – [[1963]]'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;120–123
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;192–3
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;192–3
* [[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]'', Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], str.&nbsp;68, 97–8, 105, 121, 135, 165, 225–7 (247 s.)
* [[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]'', Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], str.&nbsp;68, 97–8, 105, 121, 135, 165, 225–7 (247 s.)
Řádek 88: Řádek 88:
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;88, 177, ISBN 80-85625-19-9
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;88, 177, ISBN 80-85625-19-9


===Externí odkazy===
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01051440}}
* {{NK ČR|jk01051440}}
* {{Wikicitáty|osoba=Joe Jenčík}}
* {{Wikicitáty|osoba=Joe Jenčík}}
Řádek 101: Řádek 101:
[[Kategorie:Čeští tanečníci]]
[[Kategorie:Čeští tanečníci]]
[[Kategorie:Čeští choreografové]]
[[Kategorie:Čeští choreografové]]
[[Kategorie:Čeští herci němého filmu]]
[[Kategorie:Čeští herci němého filmu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Úmrtí 10. května]]
[[Kategorie:Úmrtí 10. května]]

Verze z 28. 10. 2015, 12:38

Joe Jenčík (vlastním jménem Josef Jenčík) (22. října 1893 – 10. května 1945) byl český tanečník, publicista, pedagog, choreograf a herec. Podílel se na choreografii více než 70 českých filmů (např. Pudr a benzin).

Přesto, že se vyučil strojním zámečníkem a tanec začal studovat až soukromě u A. Viscusiho v sedmnácti letech, už v roce 1913 [1] tančil ve sboru Národního divadla a od roku 1914 byl sólistou Městského divadla na Královských Vinohradech (dnešní Vinohradské divadlo).

Po návratu z fronty 1. světové války působil v mnoha pražských kabaretech (např. Červená sedma) jako tanečník a choreograf. V letech 1928 – 1929 byl choreografem a uměleckým ředitelem kabaretu Lucerna.

Pak získal angažmá v Osvobozeném divadle. Připravil choreografie pro celou řadu revue Voskovce a Wericha.[2] Od roku 1932 byl hostujícím choreografem pražského Národního divadla a v roce 1937 se stal řádným členem baletu Národního divadla. Zde působil jako choreograf a baletní mistr až do roku 1943. V letech 1941 – 1943 učil na konzervatoři v Praze.

Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení (např. II. Dělnická olympiáda nebo IX. Všesokolský slet)

„ „Jenčík přišel do Osvobozeného z kabaretu Lucerna a přivedl s sebou svých "šest děvčátek Lucerny", která pak vystupovala a byla známá jako "Jenčíkovy girls". Joe Jenčík byl na své svěřenkyně neobyčejně přísný. Měl heslo, že nejtěžší taneční krok jim musí působit při tanci takové starosti jako vidlička při obědě. Jeho skupina byla opravdu vysoce ceněna odborníky.“ “
— František Filipovský [3]


Filmografie

  • Pudr a benzin (1931), role: choreograf, režie Jindřich Honzl
  • Děvče z tabákové továrny (1928), houpačkář Tomy, režie Václav Kubásek
  • Paní Katynka z Vaječného trhu (1927), cibulář Lojzík, režie Václav Kubásek
  • Bahno Prahy (1927), Václav Tatar, režie Miroslav J. Krňanský
  • Nemodlenec (1927), syn Adam, režie Václav Kubásek
  • Dům ztraceného štěstí (1927), adjunkt Mejzlík, režie Josef Rovenský
  • Květ ze Šumavy (1927), režie Karel Lamač
  • Bludné duše (1926), Ouřada, režie Jan W. Speerger
  • Řina (1926), režie J. S. Kolár
  • Příběh jednoho dne (1926), režie Miroslav J. Krňanský
  • Parnasie (1925), dr.Toman, režie Josef Kokeisl
  • Svatební košile (1925), režie Theodor Pištěk
  • Vdavky Nanynky Kulichovy (1925), režie Miroslav J. Krňanský
  • Hříchy v manželství (1924), režie Hans Otto Löwenstein
  • Píseň života (1924), režie Miroslav J. Krňanský
  • Dáma z baru (1924)
  • Drvoštěp (1922), režie Karel Lamač
  • Proudy (1922), režie Theodor Pištěk
  • Mrtví žijí (1922), režie J. S. Kolár
  • Křižovatky (1922), režie Ferdinand Fiala
  • Zelený automobil (1921), režie Svatopluk Innemann
  • Odplata (1920), režie P. L. Winter
  • Setřelé písmo (1920), mezinárodní podvodník, režie Josef Rovenský
  • Billy v Praze (1920), milenec, režie Miroslav J. Krňanský
  • Papá (1919), režie Miloš Nový
  • A vášeň vítězí (1918), apač v krčmě, režie Václav Binovec

Choreografie

  • Počestné paní pardubické (1944)
  • Peřeje (1940)
  • Muzikantská Liduška (1940)
  • Směry života (1940)
  • Fibichův poem (1940)
  • Filosofská historie (1937)
  • Jánošík (1935)
  • Prodaná nevěsta (1933)
  • Děvčátko, neříkej ne! (1932)

Knihy

Romány s taneční tematikou

  • 1935 Zloděj kroků
  • 1944 Omyl Mea Mara Indry
  • 1948 Byly ztráty na mrtvých

Odborné publikace

  • 1926 Tanec a jeho vytváření
  • 1946 Taneční letopisy
  • 1947 Skoky do prázdna

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, ACADEMIA, Praha, 1988, str. 192
  2. ↑ Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Dílo Joe Jenčíka je dokumentováno v druhém oddílu knihy "Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla".
  3. ↑ Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str.139-140

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Joe_Jenčík&oldid=12999382“