Římskokatolická církev v Evropě: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 6 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2706060) |
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW) |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
[[Katolictví|Katolicismus]] dominuje v západní části evropského [[Středomoří]], [[Střední Evropa|Střední Evropě]], na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], v [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]] a [[Francie|Francii]], [[Irsko|Irsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a [[Litva|Litvě]]. Silné zastoupení má dále ve státech, kde se dělí o vliv s [[protestantismus|protestantismem]]: [[Německo|Německu]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Významný podíl má též v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] (kde se dělí o vliv s [[pravoslaví]]m a protestantismem) a v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (kde existuje spolu s [[islám]]em a pravoslavím), signifikantní menšinu představuje v převážně islámské [[Albánie|Albánii]] a většinově pravoslavném [[Bělorusko|Bělorusku]]. Již nepříliš významnou až naprosto marginální menšinu představuje v rámci nástupnických států po [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] (mimo již zmíněných Litvy, Lotyšska a Běloruska), [[Severské státy|Severských zemí]], pravoslavné části [[balkán]]ského prostoru a Turecka. |
[[Katolictví|Katolicismus]] dominuje v západní části evropského [[Středomoří]], [[Střední Evropa|Střední Evropě]], na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], v [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]] a [[Francie|Francii]], [[Irsko|Irsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a [[Litva|Litvě]]. Silné zastoupení má dále ve státech, kde se dělí o vliv s [[protestantismus|protestantismem]]: [[Německo|Německu]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Významný podíl má též v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] (kde se dělí o vliv s [[pravoslaví]]m a protestantismem) a v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (kde existuje spolu s [[islám]]em a pravoslavím), signifikantní menšinu představuje v převážně islámské [[Albánie|Albánii]] a většinově pravoslavném [[Bělorusko|Bělorusku]]. Již nepříliš významnou až naprosto marginální menšinu představuje v rámci nástupnických států po [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] (mimo již zmíněných Litvy, Lotyšska a Běloruska), [[Severské státy|Severských zemí]], pravoslavné části [[balkán]]ského prostoru a Turecka. |
||
V současné době čelí katolická církev ve většině oblastí Evropy rozsáhlému úbytku [[věřící]]ch či poklesu jejich angažovanosti (řada z obyvatel se sice deklaruje za katolíky, ale neúčastní se [[církevní život|církevního života]] - tzv. [[matrikový katolík|matrikoví katolíci]]). Některé tradičně katolické evropské oblasti byly v průběhu [[20. století]] natolik [[sekularizace|sekularizovány]], že jsou v současnosti církví považovány za misijní území<ref>http://acsfiles.ic.cz/files/VZ_2007_01.doc Evropa jako misijní území</ref> (zejména [[Česko|Česká republika]]<ref>http://zdislava.signaly.cz/clanek.php?id=859&PHPSESSID=6af82308e6108e342a2d185d83afe Apoštolát není ohrožením svobody</ref><ref>http://www.apha.cz/kardinal-vlk-cesko-ma-charakter-misijniho-uzemi/ [[Miloslav Vlk]]: Česko má charakter misijního území</ref>). Naopak zde ale existují tradičně silně katolické země, které stále poskytují [[misionář]]e a kněze pro vlažnější části Evropy - jde zejména o [[Polsko]], které zásobuje [[kněz|kněžími]] a misionáři zejména [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Česko|Českou republiku]]<ref |
V současné době čelí katolická církev ve většině oblastí Evropy rozsáhlému úbytku [[věřící]]ch či poklesu jejich angažovanosti (řada z obyvatel se sice deklaruje za katolíky, ale neúčastní se [[církevní život|církevního života]] - tzv. [[matrikový katolík|matrikoví katolíci]]). Některé tradičně katolické evropské oblasti byly v průběhu [[20. století]] natolik [[sekularizace|sekularizovány]], že jsou v současnosti církví považovány za misijní území<ref>http://acsfiles.ic.cz/files/VZ_2007_01.doc Evropa jako misijní území</ref> (zejména [[Česko|Česká republika]]<ref>http://zdislava.signaly.cz/clanek.php?id=859&PHPSESSID=6af82308e6108e342a2d185d83afe Apoštolát není ohrožením svobody</ref><ref name="rfr1">http://www.apha.cz/kardinal-vlk-cesko-ma-charakter-misijniho-uzemi/ [[Miloslav Vlk]]: Česko má charakter misijního území</ref>). Naopak zde ale existují tradičně silně katolické země, které stále poskytují [[misionář]]e a kněze pro vlažnější části Evropy - jde zejména o [[Polsko]], které zásobuje [[kněz|kněžími]] a misionáři zejména [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Česko|Českou republiku]]<ref name="rfr1" /> a [[Finsko]]. |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 30. 4. 2013, 14:56
Římskokatolická církev je jedním z nejvýznamnějších křesťanských proudů v Evropě a na světě vůbec. Hlásí se k ní přibližně třetina obyvatel Evropy, což zároveň představuje necelou čtvrtinu všech katolíků na světě.
Katolicismus dominuje v západní části evropského Středomoří, Střední Evropě, na Pyrenejském poloostrově, v Belgii, Lucembursku a Francii, Irsku, Slovinsku, Chorvatsku a Litvě. Silné zastoupení má dále ve státech, kde se dělí o vliv s protestantismem: Německu, Švýcarsku, Nizozemsku a Severním Irsku. Významný podíl má též v Lotyšsku (kde se dělí o vliv s pravoslavím a protestantismem) a v Bosně a Hercegovině (kde existuje spolu s islámem a pravoslavím), signifikantní menšinu představuje v převážně islámské Albánii a většinově pravoslavném Bělorusku. Již nepříliš významnou až naprosto marginální menšinu představuje v rámci nástupnických států po Sovětském svazu (mimo již zmíněných Litvy, Lotyšska a Běloruska), Severských zemí, pravoslavné části balkánského prostoru a Turecka.
V současné době čelí katolická církev ve většině oblastí Evropy rozsáhlému úbytku věřících či poklesu jejich angažovanosti (řada z obyvatel se sice deklaruje za katolíky, ale neúčastní se církevního života - tzv. matrikoví katolíci). Některé tradičně katolické evropské oblasti byly v průběhu 20. století natolik sekularizovány, že jsou v současnosti církví považovány za misijní území[1] (zejména Česká republika[2][3]). Naopak zde ale existují tradičně silně katolické země, které stále poskytují misionáře a kněze pro vlažnější části Evropy - jde zejména o Polsko, které zásobuje kněžími a misionáři zejména Rusko, Bělorusko, Ukrajinu, Českou republiku[3] a Finsko.
Související články
Reference
- ↑ http://acsfiles.ic.cz/files/VZ_2007_01.doc Evropa jako misijní území
- ↑ http://zdislava.signaly.cz/clanek.php?id=859&PHPSESSID=6af82308e6108e342a2d185d83afe Apoštolát není ohrožením svobody
- ↑ a b http://www.apha.cz/kardinal-vlk-cesko-ma-charakter-misijniho-uzemi/ Miloslav Vlk: Česko má charakter misijního území