Sofie Pruská
| Sofie Pruská | |
|---|---|
| královna řecká | |
 Sofie Pruská na portrétu z roku 1915 od Georgia Jakobidese | |
| Doba vlády | 1913–1917 1920–1922 |
| Úplné jméno | Sofie Dorothea Ulrike Alice |
| Narození | 14. června 1870 Postupim |
| Úmrtí | 13. ledna 1932 (ve věku 61 let) Frankfurt nad Mohanem |
| Předchůdce | Olga Konstantinovna Romanovová |
| Nástupce | Alžběta Rumunská |
| Sňatek | 27. října 1889 |
| Manžel | Konstantin I. Řecký |
| Potomci | Jiří Alexandr Helena Pavel Irena Kateřina |
| Dynastie | Hohenzollernové |
| Otec | Fridrich III. Pruský |
| Matka | Viktorie Sasko-Koburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sofie Pruská (Sofie Dorotea Ulrika Alice, řecky: Σοφία;; 14. června 1870, Postupim – 13. ledna 1932, Frankfurt nad Mohanem) byla v letech 1913 až 1917 a v letech 1920 až 1922 jako manželka krále Konstantina I. řeckou královnou.
Jako členka rodu Hohenzollernů a dítě Fridricha III., německého císaře, získala Sofie pod dohledem své matky Viktorie, královské princezny, liberální a anglofilské vzdělání. V roce 1889, necelý rok po smrti svého otce, se provdala za svého bratrance z třetího kolene Konstantina, dědice řeckého trůnu. Po náročném adaptačním období v nové zemi Sofie porodila šest dětí a zapojila se do pomoci chudým ve stopách své tchyně, královny Olgy. Právě během válek, kterým Řecko čelilo na konci 19. a na začátku 20. století, však Sofie projevila největší sociální aktivitu: zakládala polní nemocnice, dohlížela na výcvik řeckých zdravotních sester a ošetřovala raněné vojáky.
Sofii se však za její činy stěží dostalo uznání, dokonce i poté, co ji její babička královna Viktorie po třicetidenní válce vyznamenala Královským červeným křížem; Řekové kritizovali její spojení s Německem. Její nejstarší bratr, německý císař Vilém II., byl skutečně spojencem Osmanské říše a otevřeně se postavil proti Megali Idee. Během první světové války vzbudily pokrevní svazky mezi Sofií a císařem podezření Trojdohody, která Konstantina I. kritizovala za jeho neutralitu v konfliktu.
Po uvalení blokády na Řecko a podpoře povstalecké vlády Eleftheriose Venizelose, která způsobila národní schizma, Francie a její spojenci sesadili Konstantina v červnu 1917 z trůnu. Sofie a její rodina poté odešla do exilu ve Švýcarsku. Na trůnu nahradil svého otce Sofiin druhý syn Alexandr. Ve stejné době vstoupilo Řecko do války po boku Trojdohody, což mu umožnilo značně růst. Po vypuknutí řecko-turecké války v roce 1919 a předčasné smrti Alexandra následujícího roku se venizelisté vzdali moci a umožnili královské rodině návrat do Athén. Porážka řecké armády proti tureckým jednotkám Mustafy Kemala však donutila v roce 1922 Konstantina k abdikaci a jeho nejstarší syn se stal králem Jiřím II. Sofie a její rodina byli poté nuceni odejít do nového exilu a usadili se v Itálii, kde Konstantin o rok později, v roce 1923, zemřel. Po vyhlášení republiky v Aténách následujícího roku strávila Sofie poslední roky po boku své rodiny, než v roce 1932 zemřela v Německu na rakovinu ve věku 61 let.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodila se roku 1870 německému korunnímu princi Fridrichovi Vilémovi a britské princezně Viktorii, dceři britské královny Viktorie. Byla sestrou německého císaře Viléma II., princezny Charlotty, Margarety a Viktorie a prince Heinricha. Další dva její bratři, Waldemar a Sigismud, zemřeli ještě před jejím narozením.
27. října 1889 se provdala za korunního prince Konstantina, který se v roce 1913 stal řeckým králem.
V roce 1916 vypukl v okolí královského paláce v Tatoii velký požár. Při přímém ohrožení paláce popadla Sofie svoje nejmladší dítě, Kateřinu, a běžela půldruhé míle ukrýt ji do bezpečí. Celá rodina vyvázla. Při pozdějším ohledání byla zjištěna cizí příčina požáru.
11. června 1917 odešla se svým manželem do emigrace do Švýcarska. Trůnu se ujal její druhorozený syn Alexandr. Ten však 25. října 1920 zemřel a na trůn opět nastoupil Konstantin. Po porážce v Řecko-turecké válce se Konstantin dobrovolně vzdal trůnu a odešel zpět do exilu, kde v roce 1922 zemřel.
V Německu byla Sofii diagnostikována rakovina, na kterou v roce 1932 bývalá královna ve Frankfurtu nad Mohanem zemřela.
Děti
[editovat | editovat zdroj]S manželem Konstantinem I. měli šest dětí:
- Jiří II. Řecký (19. července 1890 – 1. dubna 1947), řecký král v letech 1922–1924 a 1935–1947, ⚭ 1921 princezna Alžběta Rumunská (12. října 1894 – 14. listopadu 1956)
- Alexandr I. Řecký (1. srpna 1893 – 25. října 1920), řecký král v letech 1917–1920, ⚭ 1919 Aspasia Manuová (4. září 1896 – 7. srpna 1972)
- Helena Řecká a Dánská (2. května 1896 – 28. listopadu 1982) ⚭ 1921 rumunský korunní princ Karel, budoucí král Karel II. Rumunský (15. října 1893 – 4. dubna 1953)
- Pavel I. Řecký (14. prosince 1901 – 6. března 1964), řecký král v letech 1947–1964, ⚭ 1938 princezna Frederika Hannoverská (18. dubna 1917 – 6. ledna 1981)
- Irena Řecká a Dánská (13. února 1904 – 15. dubna 1974) ⚭ 1939 princ Aimone Savojský, vévoda ze Spoleta (9. března 1900 – 29. ledna 1948)
- Kateřina Řecká a Dánská (4. května 1913 – 2. října 2007) ⚭ 1947 Richard Brandram (5. srpna 1911 – 28. března 1994)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Dorotea Pruská na Wikimedia Commons - (anglicky) Hroby a hrobky panovníků Řecka
- http://genealogy.euweb.cz/hohz/hohenz6.html#SF3
Řecká královna.svg) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Olga Konstantinovna Romanovová |
Sofie Pruská 1913–1917 |
Nástupce: (jako manželka krále) Aspasia Manuová |
| (jako manželka krále) Aspasia Manuová |
1920–1922 | Alžběta Rumunská |
