Karel II. Rumunský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel II.
Král Rumunů
Král Karel II.
Král Karel II.
Doba vlády 8. června 19306. září 1940
Tituly rumunský král
Narození 15. října 1893
Sinaia, Rumunsko
Úmrtí 4. května 1953
Estoril, Portugalsko
Předchůdce Michal I. Rumunský
Nástupce Michal I. Rumunský
Královna Helena Řecká a Dánská
Manželka Jolana Lambrino
Helena Řecká a Dánská
Magdaléna Lupescu
Potomci Michal I. Rumunský
Karel Lambrino
Rod Hohenzollern-Sigmaringen
Otec Ferdinand I. Rumunský
Matka Marie Edinburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel II. Rumunský (rumunsky: Carol II.) (15. října 18934. dubna 1953) byl mezi lety 1930 a 1940 čtvrtý rumunský král z dynastie Hohenzollernů.

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Budoucí král Karel se narodil 15. října 1893 ve městě Sinaia v Rumunsku jako nejstarší ze šesti dětí korunního prince (od roku 1914 krále) Ferdinanda a jeho manželky Marie, dcery druhého syna britské královny Viktorie, Alfréda, vévody z Edinburghu.

V roce 1918 si coby korunní princ tajně vzal za ženu neurozenou Jolanu Lambrino, čímž způsobil obrovský skandál a manželství bylo již dalšího roku vládou prohlášeno za neústavní a neplatné. Přesto stihli počít syna Karla, který se narodil v lednu 1920, nebyl ovšem uznán za člena královské rodiny.

10. března roku 1921 se princ Karel v Athénách oženil s řeckou princeznou Helenou Řeckou a Dánskou, s níž měl syna Michala, pozdějšího rumunského krále. Manželství ovšem nebylo šťastné; s Helenou se nechal rozvést v roce 1928.

Pro svou pověst playboye a probíhající milostný vztah s neurozenou Elenou Lupescu, přičemž byl stále ženatý s princeznou Helenou, byl Karel zbaven svých dědických práv, a králem se tak po Ferdinandově smrti v roce 1927 stal Karlův tehdy šestiletý syn Michal, za kterého vládla regentská rada.

Karel odešel ze země do Francie, ale 7. června 1930 se svévolně vrátil a vynutil si nástup na trůn. O den později byl prohlášen rumunským králem. Během své vlády zavedl v Rumunsku královskou diktaturu.

Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše, aniž to pro něj zpočátku mělo jakýkoli přínos. Naopak přišlo za druhé vídeňské arbitráže o severní Sedmihradsko, které bylo přiděleno expandujícímu Maďarsku. Roku 1940 též okupoval Sovětský svaz Severní Bukovinu a Besarábii, proto byl nucen král Karel II. abdikovat ve prospěch svého syna Michala (v té době už devatenáctiletého) a znovu odešel do exilu. Určující vliv v zemi ostatně zůstal v rukou maršála Iona Antonescu. Král Michal od té doby svého otce již neviděl a osobně jej zavrhl.

Karel II. zemřel 4. dubna 1953 ve městě Estoril v Portugalsku, kde byl také pochován. V roce 2003 byly jeho ostatky přemístěny do Curtea de Argeș v Rumunsku.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Karlovou první ženou byla Jolana „Zizi“ Lambrino, s níž měl syna Karla (8. leden 192027. leden 2006), přičemž manželství bylo anulováno ještě před jeho narozením. Karel (Carol) Lambrino se po otcově smrti úspěšně soudil o uznání za legitimního potomka a dědice a o právo používat příjmení Hohenzollern (to se netýkalo dynastického následnictví, protože pocházel z morganatického sňatku).

Karlovou druhou ženou se stala rovnorodá princezna Helena Řecká a Dánská, kterou si vzal 10. března 1921 v Athénách. O sedm a půl měsíce později se jim narodil jejich jediný syn Michal (pozdější rumunský král). Úřednice z paláce oznámily předčasné narození, avšak šířily se i spekulace, že syn byl počat ještě před svatbou. Helena a Karel II. byli rozvedeni roku 1928.

Jeho třetí a poslední manželkou byla jeho dlouholetá milenka Elena Lupescu, později známá jako Magdaléna Lupescu. Karel si ji vzal za ženu 3. června 1947 v Rio de Janeiro.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen
 
 
Karel Antonín Hohenzollernský
 
 
 
 
 
 
Marie Antoinette Muratová
 
 
Leopold Hohenzollernský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
 
 
Josefína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Stéphanie de Beauharnais
 
 
Ferdinand I. Rumunský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Ferdinand II. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Maria Antonia Koháry de Csábrág
 
 
Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Petr I. Brazilský
 
 
Marie II. Portugalská
 
 
 
 
 
 
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
 
Carol II.
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Marie Edinburská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TEJCHMAN, Miroslav. Carol II. Rumunský - král playboy. Historický obzor, 2003, 14 (1/2), s. 20-33. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Michal I.
Znak z doby nástupu Rumunský král
19301940
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Michal I.