Sněžka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sněžka
Śnieżka
Vrchol1603 m n. m.
Prominence1197 m ↓ kanál Rýn-Mohan-Dunaj
Izolace290 km → Malý Kriváň[1]
Poznámkanejvyšší hora Česka
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko, PolskoPolsko Polsko
PohoříKrkonoše / Krkonošské hřbety / Slezský hřbet / Východní Slezský hřbet
Souřadnice50°44′10″ s. š., 15°44′25″ v. d.
Sněžka
Sněžka
Horninasvory
PovodíÚpa → Labe, Bobr → Odra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603,30[2][3][4][1] m n. m. (dříve uváděný údaj 1602 m n. m. [5][6] je nadmořskou výškou trigonometrického bodu) nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska.[5]

Pohled na Sněžku ze svahu Na Muldě

Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince[2]. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou kabinková lanovka.[5] Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, západní do Úpské rašeliny, jihozápadní část do Obřího dolu, jihovýchodní do údolí Jeleního potoka a východní přecházejí v Obří hřeben.[5]

Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholu rozsáhlý panoramatický rozhled.[5] Vrchol slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, cyklistických tak i běžkových.[5]

Historie

Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří.[7] Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřeben. Přibík Pulkava již v roce 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory.[7]

Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako „sněhem pokrytá“. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka. Narazit lze i na názvy Sněhovka či doslovný překlad z němčiny Sněhkopa. V němčině se zase kromě častějšího Schneekoppe objevoval i tvar Riessenkoppe.[8].

První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení.[6] V letech 1563–1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2035 m.

23. srpna 1935 vyjel na Sněžku ve Škodě Popular Břetislav Jan Procházka a Mojmír Urbánek.[9] Před nimi však na vrchol Sněžky vyjel v roce 1932 již konstruktér Josef Bašek, arci méně náročnou cestou po tehdejší československo-německé hranici.[10]

Stavby na vrcholu

Kaple sv. Vavřince
Nová Česká poštovna
Polská bouda
Vrchol Sněžky kolem roku 1900; budovy zleva doprava: Pruská bouda, Česká bouda, kaple Sv. Vavřince, meteorologická stanice

Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské (slezské) straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch.[6] Stavba byla provedena v letech 1665–1681, ale první práce na výstavbě začaly již roku 1653. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s hrabětem Humprechtem Černínem, který si Sněžku nárokoval z titulu vlastnictví panství Schmiedeberg (dnes Kowary).[11] Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665.[6] Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v roce 1810 uzavřena a do roku 1850 sloužila jako hospoda a útulek. Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena.[6]

V roce 1850 vznikla Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského.[6] V roce 2009 nevydrželo horní kolo (Meteorologická stanice) nápor sněhu a zřítilo se na spodní.[12][13][14][15] Po důkladné expertíze bylo rozhodnuto, že k žádnému dalšímu poškození by nemělo dojít a stavba byla obnovena do původního stavu.

V roce 1900 byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jediná fungující meteorologická stanice ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.

Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z roku 1868, na jejím místě byla v letech 2005-2006 postavena nová Česká poštovna.[16] Mezi lety 1899 a 2009 stála opodál budova původní poštovny, jež byla v červnu 2009 rozebrána a převezena na Javorovou skálu, kde byla posléze znovu sestavena[17]. Jednalo se o nejvyšší místo v ČR, kde bylo možno získat poštovní razítko. Další stavbou je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v roce 1949.

Lanovky

Podrobnější informace naleznete v článku Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka.

Lanová dráha na vrchol Sněžky funguje již od roku 1949. Původní lanovka měla podobu dvojsedačky, kde cestující seděli bokem ke svahu. Vyrobena byla švýcarskou firmou Von Roll. Cesta na vrchol trvala 20 minut.

Od 21.12.2013 je v provozu nová kabinková dráha, která nahradila původní lanovou dráhu sedačkovou. Z Pece pod Sněžkou nyní kabinka pro čtyři osoby vyveze na vrchol až 250 návštěvníků za hodinu.

Celá trasa sestává ze dvou lanovek, které mají společnou mezistanici na Růžové Hoře. Kromě přepravy turistů slouží také k zásobování turistických chat na Růžové hoře a na Sněžce.

Z polské strany vede sedačková lanovka z Karpacze na předvrchol Kopa, odkud je nutné pěšky dojít na Obří sedlo a vystoupat na Sněžku.

Turistické výstupy a lyžařské sjezdy

Na Sněžku vede sedm základních pěších, případně lyžařských výstupů.

  • Z Velké Úpy stoupá žlutá turistická značka po bývalé nosičské trase[18], kudy se na Sněžku nosily zásoby a stavební materiál. Na hřeben se dostává na rozcestí Nad Portášovými boudami, s lanovkou se setkává na Růžové hoře a pokračuje v jejím směru až na vrchol.
  • Z Pece pod Sněžkou prochází modrá turistická značka skrz Obří důl na Obří sedlo, kde se u polské chaty Slezský dům napojí na hlavní hřeben Krkonoš. Tato cesta je v zimě uzavřena kvůli nebezpečí lavin.
  • Ze Špindlerova Mlýna je možné vyjít po modré turistické značce podél Bílého Labe nebo po červené turistické značce přes Kozí hřbety k Luční boudě a pokračovat po modré přes Úpské rašeliniště do Obřího sedla a dále na vrchol po severozápadním hřebeni. Obě trasy k Luční boudě mohou být v zimě ohroženy lavinami.
  • Ze Slezského sedla od Špindlerovky vede červeně značené cesta Česko-polského přátelství víceméně po hlavním krkonošském hřebeni většinou na polském území na Obří sedlo ke Slezskému domu a dále na vrchol po severozápadním hřebeni zajištěném řetězovým zábradlím.
  • Z Karpacze na Obří sedlo vedou tři varianty tras údolím říčky Plasawa po modré značce, údolím říčky Lomnica po žluté značce a údolím Zlatého potoka po černé značce. Všechny se střetávají na Obřím sedle. Cesta podél Zlatého potoka je v zimě ohrožována obrovskými lavinami z kotle Bialy Jar nad ní.
  • Z Wilcza Poreba strmě stoupá žlutá turistická značka podél potoka Lomnička, u turistické chaty Nad Lomniczka se spojuje s červenou značkou z Karpacze a vede na Obří sedlo. V zimě je cesta uzavřena kvůli nebezpečí lavin.
  • Z Malé Úpy vede červeně značená cesta Česko-polského přátelství od Pomezních bud přes Soví sedlo a Svorovou horu až na vrchol Sněžky. Na Soví sedlo se lze z Pomezních bud dostat také po modré značce po Lesním hřebeni, nebo z Karpacze po černé značce. Na Svorovou horu lze dorazit také po žluté značce přes turistickou boudu Jelenka.

V úbočí Sněžky vedou dvě promenádní vyhlídkové cesty. Na české straně traverzuje jihovýchodní úbočí zeleně značená pěší cesta dlážděná velkými kameny mezi Jelenkou a rozcestím Nad Růžovohorským sedlem. Na polské straně protíná severní stěnu stará Slezská silnice vydlážděná kočičími hlavami, po které dodnes ve výjimečných případech vyjede terénní auto. Slezská silnice je v zimě uzavřena kvůli lavinovému nebezpečí.

Sněžka je tradičním místem pro turistické i extrémní lyžování. V současné době je většina sjezdových tras uzavřena z důvodu ochrany přírody.

  • Na běžkách se dá sjet dlouhým bezpečným sjezdem na Pomezní Boudy.
  • Zpočátku s lyžemi v rukou a potom na běžkách se jezdí na Ružovou horu a Portášky.
  • Skialpinistické sjezdy vedou skalnatou jižní stěnou do Obřího dolu[19] a dál do Pece pod Sněžkou. Sutí zasypanou severní stěnou se sjíždí do Karpacze[20]. Další varianty jsou možné z Obřího sedla na sever i na jih a z Růžovohorského sedla na západ.

Podnebí

  • Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.[5]
  • Na Sněžce byla naměřena rychlost větru 216 km/h (český rekord).

Odkazy

Němá značka Sněžky

Reference

  1. ↑ a b Výška, prominence a izolace Sněžky na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ a b Geodetické zaměření vrcholu Sněžky, 2014-01-06
  3. ↑ Poloha a výška Sněžky na Mapy.cz
  4. ↑ Výška Sněžky na Tisicovky.cz
  5. ↑ a b c d e f g Sněžka [online]. Českéhory.cz [cit. 2009-01-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f Sněžka a její historie [online]. [cit. 2009-01-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Pavel Holubec: Historické proměny krajiny Krkonoš, 2003, snad nějaká seminární práce, str. 9, kap. Oronymum Krkonoše
  8. ↑ Informační noviny o Krkonoších Speciál 2012 Hory-Krkonoše.cz článek Vrcholy v Krkonoších
  9. ↑ Zdeněk VACEK: Škodovkou na Sněžku i kolem světa. Příběh B. J. Procházky-Dubé, polykače kilometrů a propagátora automobilové techniky. Grada Publishing, a.s., Praha 2010, ISBN 978-80-247-3440-8, str. 39 a 40.
  10. ↑ Zdeněk VACEK: Škodovkou na Sněžku i kolem světa. Příběh B. J. Procházky-Dubé, polykače kilometrů a propagátora automobilové techniky. Grada Publishing, a.s., Praha 2010, ISBN 978-80-247-3440-8, str. 40.
  11. ↑ Hraniční spory v Krkonoších – článek Th. Lokvence v časopise Krkonoše-Jizerské hory
  12. ↑ Zbortila se meteorologická stanice
  13. ↑ Spadla met. stanice na Sněžce
  14. ↑ Stanice (met.) je dole...
  15. ↑ Observatoř na Sněžce se zřítila kvůli náporu sněhu
  16. ↑ Česká poštovnna na Sněžce
  17. ↑ Česká poštovna na Javorové skále
  18. ↑ Poslední nosič na Sněžku Helmut Hofer
  19. ↑ Pět sjezdů ze Sněžky na jih
  20. ↑ Na jaře ze Sněžky na sever

Externí odkazy

Krkonošské tisícovky
Hlavní vrcholy (54)
Sněžka (1603 m) • Luční hora (1555 m) • Studniční hora (1555 m) • Vysoké kolo (1509 m) • Stříbrný hřbet (1490 m) • Violík (1472 m) • Malý Šišák (1440 m) • Kotel (1435 m) • Zadní Planina (1423 m) • Harrachovy kameny (1421 m) • Mužské kameny (1416 m) • Dívčí kameny (1414 m) • Svorová hora (1411 m) • Zlaté návrší (1411 m) • Růžová hora (1393 m) • Liščí hora (1363 m) • Lysá hora (1344 m) • Železný vrch (1321 m) • Stoh (1320 m) • Černá hora (1300 m) • Luboch (1296 m) • Tabule (1284 m) • Světlá (1245 m) • Medvědín (1235 m) • Čihadlo (1216 m) • Plešivec (1209 m) • Přední Planina (1198 m) • Lysečinská hora (1190 m) • Jelení hora (1173 m) • Slatinná stráň (1153 m) • Vlčí hřeben S (1140 m) • Lesní hora (1129 m) • Vlčí hřeben (1124 m) • Vlčí hřeben J (1119 m) • Pěnkavčí vrch (1105 m) • Dlouhý hřeben (1085 m) • Mechovinec (1081 m) • Kraví hora (1072 m) • Mrtvý vrch (1062 m) • Černá skála (1042 m) • Vlašský vrch (1037 m) • Zadní Žalý (1036 m) • Šeřín (1035 m) • Dvorský les (1035 m) • Preislerův kopec (1035 m) • Jelení vrch (1025 m) • Čertova hora (1023 m) • Přední Žalý (1018 m) • Pevnost (1012 m) • Struhadlo (1007 m) • Mravenečník (1006 m) • Javor (1002 m) • Janova skála SZ (1002 m) • Špičák (1001 m)
Vedlejší vrcholy (19)
Vysoká pláň (1490 m) • Stříbrné návrší (1433 m) • Mužské kameny V (1415 m) • Vrbatovo návrší (1412 m) • Kozí hřbety V (1387 m) • Kozí hřbety (1318 m) • Světlý vrch (1316 m) • Čelo (1270 m) • Kamenec (1239 m) • Žlabský vrch (1218 m) • Plešivec V (1196 m) • Signál (1170 m) • Hornomísečská skála (1047 m) • Harrachova skála (1035 m) • Kozlí hřbet (1034 m) • Dlouhý hřeben S (1031 m) • Kutná J (1010 m) • Kutná (1002 m) • Janova skála (1001 m)
Polské vrcholy (8)
Śmielec (1424 m) • Tępy Szczyt (1387 m) • Kopa (1377 m) • Szrenica (1362 m) • Sucha Góra (1113 m) • Przedział (1063 m) • Borowa Góra (1056 m) • Wołowa Góra (1040 m)
Nejvyšší hora Evropy
Země Mapa Evropy
Teritoria, kolonie
a zámořská území

Území se sporným postavením
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sněžka&oldid=12444037“