Vysoká pláň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoká pláň
Vysoká pláň
Vysoká pláň z vrcholu Violíku

Vrchol 1497 m n. m.
Prominence 14 m ↓ Sněžné jámy
Izolace 1 km → Vysoké Kolo[1]
Seznamy Tisícovky v Česku
Hory a kopce Krkonoš #6
Poloha
Státy Česko Česko
Polsko Polsko
Pohoří Krkonoše / Krkonošské hřbety / Slezský hřbet / Západní Slezský hřbet
Souřadnice
Vysoká pláň
Vysoká pláň
Hornina žula
Povodí Labe, Odra
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hotel Schneegrubenbaude počátkem 20. století
Sněžné jámy a vysílač na Vysoké pláni v zimě

Vysoká pláň je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici na Západním Slezském hřbetu mezi Vysokým Kolem a Violíkem, asi 7 km SZ od Špindlerova Mlýna. Na polské straně vrcholu stojí Vysílač Sněžné jámy, asi nejzajímavější (a určitě nejnepřehlédnutelnější) stavba na hřebenech Krkonoš.

Vrchol[editovat | editovat zdroj]

Český vrchol Vysoké pláně (nejvyšší bod na českém území) se nachází jihozápadně od budovy vysílače ve výšce 1490 m n. m. Nejvyšší bod ve výšce 1497 m tvoří vrchol skaliska Krakonošova kazatelna, ležícího již na polské straně, bezprostředně u budovy vysílače. Podle kritérií projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jde o tzv. vedlejší vrchol Vysokého Kola, protože prominence českého vrcholu (převýšení od sedla s Vysokým Kolem) je menší než 15 m. Vrcholová část je porostlá řídkou klečí.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Vysoká pláň je přístupná po červeně značené cestě česko-polského přátelství nebo po žlutě značené cestě od Labské boudy.

Historie vysílače[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vysílač Sněžné jámy.

V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla v těchto místech postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 189697 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945 se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V roce 1950 zprovoznil Polský klub turistů PTTK v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek, který sloužil do roku 1960, kdy byl na zbořeništi zdí bývalého hotelu zřízen provizorní TV vysílač pro přenos signálu z olympijských her v Římě. Současnou podobu získala budova po přestavbách v letech 1960-1964 a 1974-1978.

Sněžné jámy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sněžné jámy.

Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz