Dlouhý hřeben

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Dlouhý hřeben
Jelení hora a vpravo za ní Dlouhý hřeben

Vrchol 1085 m n. m.
Prominence 82 m ↓ sedlo Cestník
Izolace 1,8 km → Lysečina
Seznamy Tisícovky v Česku #208
Hory a kopce Krkonoš
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Růžohorská hornatina / Maloúpská rozsocha[1]
Souřadnice
Dlouhý hřeben
Dlouhý hřeben
Povodí Úpa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhý hřeben (německy Langerberg) je hřeben v České republice ležící v Krkonoších.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Severojižně orientovaný Dlouhý hřeben se nachází ve východní části pohoří Krkonoš asi 7 km jihovýchodně od nejvyšší hory Sněžky. Je asi 4,5 km dlouhý. Na severu ho sedlo Cestník odděluje od o něco vyššího Pomezního hřebenu, na jihu je nad obcí Horní Maršov zakončen dvojicí vrcholů (Stará hora a Špičák). Kromě severního napojení na Pomezní hřeben jsou svahy Dlouhého hřebenu prudké a s velkým převýšením. Západní svahy spadají do Krakonošova údolí, východní pak do údolí Horních a Dolních Lysečin. Dlouhý hřeben se nachází na území Krkonošského národního parku.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní vrchol, tj. nejvyšší bod hřebenu, se nachází přibližně ve třetině jeho severní délky, ve výšce 1085 m. Asi 1 km od hlavního vrcholu a 400 m před sedlem Cestník se nachází vedlejší vrchol, pojmenovaný autory projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jako Dlouhý hřeben - S vrchol[2] (1030 m, souřadnice 50°42′25″ s. š., 15°49′11″ v. d.), z kterého je díky nízkému mladému lesu kruhový výhled do širokého okolí.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadním úbočí hory Lysečina pramení dnes bezejmenný potok dříve německy nazývaný Plader Bach. Ten poté teče jižním směrem podél západního svahu Dlouhého hřebenu do Spáleného Mlýna, kde se zleva vlévá do Malé Úpy. Ta poté pokračuje stejným směrem do Temného Dolu, kde se rovněž zleva vlévá do Úpy. Ta následně obtéká jižní zakončení hřebenu. V Horním Maršově se do ní také zleva vlévá Lysečinský potok, který pramení severovýchodně od sedla Cestníku a po celé délce lemuje východní svah Dlouhého hřebenu.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Původní monokulturní smrčiny jsou na mnoha místech hřebenu vykáceny. Místo nich se zde nacházejí zvolna zarůstající paseky.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Pro běžný silniční provoz uzavřená zpevněná komunikace z Malé Úpy do Horních Albeřic prochází přes sedlo Cestník na severní zakončení Dlouhého hřebenu. Jinak se na něm vyskytují pouze lesní cesty. Po zmíněné komunikaci je vedena červeně značená Cesta bratří Čapků z Pomezních Bud do Trutnova a zimní běžkařská Krkonošská magistrála. Po západním svahu je vedena modrá turistická značka Cestnik - Soutok Úp a zelená značka ze Spáleného Mlýna do Horního Maršova. Po východním svahu je vedena žlutá značka z Cestníku do Horních Lysečin. Přímo po hřebenu žádná turistická trasa nevede.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Červený kříž[editovat | editovat zdroj]

V jižní části Dlouhého hřebenu se mimo turistické trasy nachází tzv. Červený kříž. Jedná se o kříž z načerveno natřených dřevěných trámů. Podle pověsti museli do zřízení vlastního hřbitova v roce 1788 obyvatelé Malé Úpy dopravovat zesnulé na hřbitov v Horním Maršově. Jednou je při cestě přes Dlouhý hřeben zastihla vánice a oni museli nechat rakev na místě, kde pak dlouho ležela pod sněhem. Na tom místě byl poté vztyčen Červený kříž[3]. Nutno dodat, že současné umístění kříže není původní. Dříve stál na západním svahu, přímo na hřeben byl umístěn až v devadesátých letech.

Československé opevnění[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině třicátých let byla napříč jižní částí Dlouhého hřebenu v rámci výstavby československého opevnění budována linie lehkého opevnění vz. 37. Výstavba nebyla díky Mnichovské dohodě dokončena, dobudované objekty se nacházejí zejména na východním svahu. V budoucnu se zde měla nacházet i linie těžkého opevnění, ale její výstavba nebyla zahájena.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Jiné významnější stavby se na Dlouhém hřebenu nenacházejí. Severní část přetíná za pomoci výškově výrazných ocelových příhradových stožárů elektrické vedení 35 kV.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka a Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Dlouhý hřeben - S vrchol na Tisicovky.cz
  3. http://www.obecmladebuky.cz/doc/MBListy5-07.pdf