Mravenečník (Krkonoše)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Mravenečník
Rýchory přes Úpské údolí
Rýchory přes Úpské údolí:
Mravenečník, Kutná a Dvorský les

Vrchol 1005 m n. m.
Prominence 50 m ↓ Rýchorský kříž
Izolace 0,8 km → Dvorský les
Seznamy Tisícovky v Česku #376
Hory a kopce Krkonoš
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Rýchory
Souřadnice
Mravenečník
Mravenečník
Povodí ÚpaLabe, BóbrOdra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenečník je vrchol v České republice ležící ve východních Krkonoších. Severovýchodní svah se nachází na území Polska.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Mravenečník je druhou nejvýchodnější tisícovkou Krkonoš, přičemž jižněji položený Dvorský les v tomto směru vítězí jen o velmi málo. Nachází se jihovýchodně od Dolních Albeřic asi 3,5 km západně od města Žacléře, asi 12 km severně od Trutnova a asi 6,5 km severovýchodně od Janských Lázní. Mravenečník je na jihu oddělen mělkým sedlem Rýchorský kříž v nadmořské výšce 956 metrů od hřebenu Rýchor. Dále z něj vybíhají dvě rozsochy. Východním a posléze jihovýchodním směrem k městu Žacléři je to Žacléřský hřbet a severním směrem Čepel. Na ostatních stranách se nachází prudce spadající svah. Vrcholové partie hory a svahy nacházející se na území České republiky leží na území Krkonošského národního parku.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

V nevelké vzdálenosti severně od vrcholu prochází přes Mravenečník hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. K hoře přichází od východu po Žacléřském hřebenu, lomí se zde k severu a odchází po hřebenu Čepele. Severovýchodní svah patřící k Baltskému úmoří odvodňují levé přítoky Bóbru, jihovýchodní a západní svah patřící k Severním úmoří odvodňují potoky vlévající se do přítoků Úpy.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vrcholové partie Mravenečníku jsou souvisle porostlé lesem. V prostoru Rýchorského kříže a v nižších svahových partiích se nacházejí louky.

Státní hranice[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko od vrcholu Mravenečníku prochází státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Přichází od severu po hřebenu Čepele a asi 1 kilometr severně se v místě zvaném Roh hranic lomí k východu a pokračuje po severním svahu Žacléřského hřebenu ke Královeckému sedlu.

Komunikace a turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Lesním masívem ve vrcholových partiích Mravenečníku procházejí pouze lesní cesty. V těsné blízkosti vrcholu prochází od severu k jihu červeně značená Cesta bratří Čapků z Krkonoš do Trutnova. Souběžně s ní od severu přichází od Pomezních bud i polská zeleně značená trasa, která se v místě zvaném Roh hranic stáčí k východu a po polském území klesá do Královeckého sedla. Z Rohu hranic pak východním směrem vychází modrá značka a z Rýchorského kříže zelená značka – obě směr Žacléř.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]