Přeskočit na obsah

Seznam prezidentů Ruska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlajka ruského prezidenta
Poměr stran: 1:1

Toto je seznam prezidentů Ruské federace, kteří složili přísahu do úřadu prezidenta po přijetí a ratifikaci Ústavy Ruské federace, jež vstoupila v platnost 25. prosince 1993.

Stručná historie

[editovat | editovat zdroj]

12. června 1991 byl Boris Jelcin zvolen ve všeobecných volbách 57 % hlasů za prezidenta Ruské sovětské federativní socialistické republiky, a stal se tak prvním prezidentem (nejvyšším politickým představitelem) zvoleným lidem.[1] Série hospodářských a politických krizí, které zemi postihly v 90. letech způsobila, že jeho počáteční vysoká popularita nebyla obnovena. Jelcinova éra se vyznačovala formováním nového řádu, korupčními skandály, ekonomickým propadem a značnými sociálními problémy a napětím.[1] Podle některých průzkumů jeho obliba v době, kdy odcházel z úřadu činila přibližně jen 2 %.[1]

Druhý prezident Vladimir Putin se po dvě funkčních období v úřadu i následného výkonu premiérské funkce v první dekádě třetího milénia těšil vysoké podpoře Rusů. Za osm let ve funkci se ekonomika země vymanila z krize, hrubý domácí produkt vzrostl šestkrát (parita kupní síly činila 72 %),[2] chudoba klesla více než o polovinu[3] a průměrná měsíční mzda stoupla z 80 na 640 dolarů.[4] Období jeho vlády také doprovázel nesouhlas domácích odpůrců, výtky zahraničních vlád a organizací zaměřujících se na základní lidská práva, které mu vytýkaly vzestup autoritářství, špatný způsob vedení vnitrozemských konfliktů v Dagestánu a Čečensku, politiku ve věci individuálních lidských práv a svobod a jeho provázanost s tzv. oligarchy, mocnými ruskými podnikateli, jež drželi v jednotlivých oblastech federálních okruhů i politickou moc. Dané výhrady byly Kremlem považovány za protiruskou propagandu vedenou odpůrci ze Západu a oligarchy, kteří přišli o moc.[5]

14. listopadu 2005 byl 1. vicepremiérem vlády jmenován právník Dmitrij Medveděv, dřívější vedoucí prezidentské kanceláře a předseda představenstva ropného gigantu Gazprom. 10. prosince 2007 byl nejsilnější stranou Jednotné Rusko navržen za prezidentského kandidáta pro nadcházející ruské prezidentské volby 2008 a 17. prosince se jím oficiálně stal. Klíčovým krokem byla volba stávajícího prezidenta Putina[6], jenž mu dal přednost před dalším uvažovaným kandidátem, od května 2007 druhým 1. vicepremiérem a předchozím ministrem obrany Sergejem Ivanovem. 7. května 2008 proběhla inaugurace do úřadu, kritici hovoří o technokratickém charakteru výkonu Medveděvova prezidentství. Vladimir Putin se stal předsedou vlády.

Seznam prezidentů

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Prezident Ruska.
Legenda
     Podpora od Demokratické strany
     Podpora od Jednotného Ruska
     Nestraník bez podpory
Č. Osoba Obrázek Ve funkci od Ve funkci do Politický subjekt Období
1. Boris Jelcin 10. července 1991
(inaugurace)
9. srpna 1996 žádný
(podporován Demokratickou stranou)
1.
9. srpna 1996
(inaugurace)
5. listopadu 1996 žádný 2.
Viktor Černomyrdin
[7][8][9]
5. listopadu 1996 6. listopadu 1996 Náš dům Rusko
1. Boris Jelcin 6. listopadu 1996 31. prosince 1999
(rezignoval)
žádný
Vladimir Putin
[9]
31. prosince 1999 7. května 2000 žádný
2. Vladimir Putin 7. května 2000
(inaugurace)
7. května 2004 3.
7. května 2004
(inaugurace)
7. května 2008 4.
3. Dmitrij Medveděv 7. května 2008
(inaugurace)
7. května 2012 žádný
(podporován Jednotným Ruskem)
5.
4. Vladimir Putin 7. května 2012
(inaugurace)
7. května 2018 Jednotné Rusko 6.
7. května 2018
(inaugurace)
úřadující
žádný 7.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of presidents of the Russian Federation na anglické Wikipedii.

  1. a b c Transcripts of 'Insight' on CNN [online]. CNN, 2002-10-07 [cit. 2007-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. 
  2. HDP Ruska v letech1992–2007 Mezinárodní měnový fond, Ověřeno k 12. květnu 2008
  3. Putin’s Eight Years Archivováno 6. 1. 2009 na Wayback Machine. Kommersant, Ověřeno k 4. květnu 2008
  4. Putin visions new development plans for Russia China View, Ověřeno k 8. květnu 2008
  5. Sergej Morozov, "Putin's Diplomacy: Russian Judo on World Tatami". - Saint Petersburg, vydalo "Krylov", 2008. - s. 288 ISBN 978-5-9717-0630-4. Chapter "Dracula, Rotten Meat and Dr. Evil", s. 130: "... in the Kremlin they thought that Russia has become a subject of a series of political propaganda attacks orchestrated by the West and exiled oligarchs.", s. 139, Dmitrij Peskov: "Things we observe in the British media relate more to a usual human hysteria rather than to journalism... President regards this calmly, understanding at the same time that this has nothing to do with journalism and analytics."
  6. Putin sees Medvedev as successor BBC News
  7. HOFFMAN, David. Yeltsin Heart Operation Called a Success. The Washington Post. The Washington Post Company, 1996-11-06. Dostupné online [cit. 2008-04-10]. 
  8. Prezidentský dekret č. 1378 z 19. září 1996; Temporary discharge of duty of President of Russian Federation
  9. a b z titulu funkce předsedy vlády

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]