Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé poděbradské sochy, plastiky, symboly, kenotafy, křížky a pamětní desky (PD), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.

Dochované[editovat | editovat zdroj]

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis
Busta Antonína Dvořáka Busta A. Dvořáka Lázeňský park
(50°8′41″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1961
Kategorie „Bust of Antonín Dvořák in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Bronzová busta Antonína Dvořáka od akademického sochaře Jana Pichla. Materiál: žula, bronz.
Busta Bedřicha Smetany Busta B. Smetany Lázeňský park
(50°8′38″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
1937
Kategorie „Bust of Bedřich Smetana in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Busta Bedřicha Smetany od sochaře Josefa Wagnera.
Busta Franze Kafky Busta Franze Kafky Jiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′2″ v. d.)
2010 Busta od akademického sochaře Jana Pichla je umístěna na domu, kde žila matka Franze Kafky Julie Kafková (roz. Löwy). Franz Kafka v domě často pobýval.
Busta Ludvíka Kuby Busta Ludvíka Kuby Busta na hrobu Ludvíka Kuby na poděbradském hřbitově.
Busta S. K. Neumanna Busta S. K. Neumanna Na Skupici
(50°8′21″ s. š., 15°7′58″ v. d.)
Kategorie „Busta S. K. Neumanna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Busta na domě v ulici Na Skupici, kde Stanislav Kostka Neumann pobýval.
Čtyři roční období Lázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
Keramická figurální kašna od sochaře Zdeňka Lindovského.
Fontána Fontána Lázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
Kategorie „Fontána u Hotelu Libenský (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Fontána tvořící součást vodního prvku. Parčík za Hotelem Libenský.
Fontána Fontána Lázeňský park
(50°8′55″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Kategorie „Fontána (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Fontána zhotovená vedle budovy tzv. Pentagonu.
Křížek (Kluk) Křížek Na Hrázce
(50°7′55″ s. š., 15°6′46″ v. d.)
Křížek (Polabec) Křížek Jabloňová
(50°8′38″ s. š., 15°6′12″ v. d.)
1941
Křížek (Přední Lhota) Křížek Průběžná
(50°8′8″ s. š., 15°5′34″ v. d.)
1885
Křížek (Velké Zboží) Křížek Poděbradská
(50°9′39″ s. š., 15°6′ v. d.)
1882
Křížek (Žižkov) Křížek Roh ulic Kunštátské a Hraniční
(50°9′16″ s. š., 15°7′57″ v. d.)
1885 Litinový křížek na kamenném podstavci z roku 1885. Na hranici církevních pozemků jej nechal poděbradský děkan Leopold Kotrbelec.
Křížek na břeu Labe Křížek Skupice
(50°8′20″ s. š., 15°7′33″ v. d.)
Cca 2019
Mariánský sloup Mariánský sloup Jiřího náměstí
(50°8′34″ s. š., 15°7′3″ v. d.)
1765
Kategorie „Maria column in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Připomínka morové epidemie, která město postihla roku 1714. Pravděpodobně dílo místního sochaře Josefa Bergmana. Kulurní památka.
Misionářský kříž (Jiráskova ulice) Misionářský kříž Jiráskova
(50°8′37″ s. š., 15°7′27″ v. d.)
1859 Železný kříž z roku 1886 nahradil původní dřevěný kříž od roku 1859 připomínající misií redemptoristů.
Misionářský kříž (Zámostí) Misionářský kříž Pražská
(50°8′26″ s. š., 15°6′55″ v. d.)
Plechový kříž je památkou na působení jezuitské misie z roku 1775, vedené Antonínem Koniášem.
Památník 100. výročí založení čs. republiky Památník Školní
(50°8′47″ s. š., 15°7′0″ v. d.)
2018
Kategorie „Památník 100. výročí založení československé republiky (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Dílo sochaře Davida Exnera. Památník byl odhalen 24. října 2018.[1]
Památník čs. letcům V Boru
(50°6′38″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
Připomíná letce, který zahynuli v prosinci 1945 při leteckém neštěstí. Dne 14. prosince 1945 se ve sněhové vánici zřítil letoun Siebel Si-204D. Osm osob na palubě zahynulo.[2]
Památník Ludvíka Kuby Pomník Ludvíka Kuby Kubovy sady
(50°8′25″ s. š., 15°7′26″ v. d.)
2013 Památník Ludvíka Kuby od sochařky Zuzany Čížkové.
Památník obětem fašistické zločinnosti Památník obětem fašistické zločinnosti Zámecké nádvoří
(50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
22. srpna 1948[3]
Kategorie „World War memorial in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Památník od akademického sochaře Karla Lidického.
Památník obětem války v Kluku Památník Roh ulic Kolínská a Sokolečská
(50°7′49″ s. š., 15°6′41″ v. d.)
Kategorie „Kluk (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Polabci Památník Jabloňová
(50°8′36″ s. š., 15°6′10″ v. d.)
Kategorie „Polabec“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Přední Lhotě Památník Průběžná
(50°8′8″ s. š., 15°5′36″ v. d.)
Kategorie „Památník obětem války (Přední Lhota)“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. Roku 2018 byla na památník vrácena busta T. G. Masaryka.
Památník obětem války ve Velkém Zboží Památník Poděbradská
(50°9′38″ s. š., 15°6′3″ v. d.)
Kategorie „Velké Zboží“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první světové války.
Památník Ondřeje Chebďovského Památník Ondřeje Chebďovského Na Zámostí
(50°8′23″ s. š., 15°6′48″ v. d.)
Památník připomíná osudy exulanta Ondřeje Chebďovského.
Památník poděbradským Židům Památník poděbradským Židům Husova
(50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
10. září 2011[4] Deska připomíná 216 obětí holocaustu z řad poděbradských Židů, které ve své knize Židé v Poděbradech a okolí identifikovala Blanka Rozkošná. Grafickou podobu zpracovala Radka Folprechtová.[5] Odhalení se účastnili předseda pražské židovské obce František Bányai a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.[6]
PD básnířky Oleny Telihy PD básnířky Oleny Telihy Poděbrady, nám. T.G.Masaryka 437/1
(50°8′43″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
2003 Pamětní deska připomínající ukrajinskou básnířku Olenu Telihu. Nachází se u zadního vchodu dnešního Hotelu Libenský.[7]
PD československým legionářům Pamětní deska čs. legionářům Poděbrady, Školní 556
(50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)
1998 Umístěna v budově ZŠ T. G. Masaryka.[8]
PD československým legionářům Pamětní deska Druhé zámecké nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
1. srpna 1937
2018
Pamětní deska vznikla přičiněním Nezávislé jednoty legionářů v roce 1937. Umístěna byla na druhém zámeckém nádvoří. Později byla desítky let uložena v depozitáři Polabského muzea. Obnovená deska byla odhalena dne 25. října 2018.[9]
PD Františka Turinského Pamětní deska Františka Turinského Jiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaque of František Turinský (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska Františka Turinského. Autorem je sochař Bohuslav Schnirch.
PD gen. Františka Bláhy Plaques in Poděbrady Riegrovo nám. 4/27
(50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
2015 Pamětní deska velitele Obrany národa gen. Františka Bláhy.[10]
PD Jana Hellicha Pamětní deska Jana Hellicha Palackého 68
(50°8′31″ s. š., 15°7′22″ v. d.)
Pamětní deska připomíná lékarníka a zakladatele poděbradského muzea Jana Hellicha.
PD Jana Husa Pamětní deska Jana Hellicha Jiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Relief of Jan Hus (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska na fasádě městské knihovny připomíná Jana Husa.
PD Josefa Mašína a Zdeny Mašínové Pamětní deska Josefa Mašína a Zdeny Mašínové Zámecké nádvoří
(50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
28. června 2003
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Připomíná nacisty popraveného Josefa Mašína a jeho komunisty umučenou manželku Zdenu Mašínovou. Vznik desky inicioval Milan Paumer.[10][11]
PD knížete Arnošta Filipa Hohenlohe PD A. F. Hohenlohe Lázeňská ulice
(50°8′41″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
Pamětní deska připomíná majitele poděbradského panství Arnošta Filipa Hohenlohe, který se zasloužil o vznik místních lázní.
PD Ludvíka Kuby Pamětní deska Ludvíka Kuby Palackého
(50°8′33″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
1963
Kategorie „Reliefs in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Bronzová pamětní deska Ludvíka Kuby v místě jeho rodného domu. Autor Jan Lauda.
PD Milady Horákové PD Milady Horákové Dr. Horákové 561/44
(50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
1990 Pamětní deska věnovaná památce komunisty popravené političky Milady Horákové.[10] Desku v roce 1990 odhalil Václav Havel. Deska vznikla z iniciativy místního sboru Církce československé husitské a převším faráře Josefa Šamánka.[12]
PD Milana Paumera Pamětní deska Milana Paumera První nádvoří zámku
(50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
6. října 2012[10] Pamětní deska připomíná Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů.[13]
PD na chudinské opatrovně Pamětní deska na MŠ Proftova Proftova 309/19
(50°8′43″ s. š., 15°7′31″ v. d.)
1906 Připomínka daru domu chudinské opatrovně manželi Františkem a Johannou Proftovými.
PD obětem druhé světové války Pamětní deska za války zabitým železničním zaměstnancům Alešova
(50°8′57″ s. š., 15°7′25″ v. d.)
Připomíná zabité železničáře Františka Bohuslavického a Josefa Hubáčka.[2]
PD obětem fašismu PD obětem fašismu Jiráskova
(50°8′42″ s. š., 15°7′40″ v. d.)
Pamětní deska věnovaná obětem fašismu z řad sklářů je umístěna u vchodu do skláren.[10]
PD obětem první světové války PD obětem první světové války Jiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1938
Kategorie „Pomník Jiřího z Poděbrad“ na Wikimedia Commons
Součást pomníku Jiřího z Poděbrad.
PD obětem první světové války Pamětní desky obětem první světové válkyPamětní desky obětem první světové války Jiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
28. října 1928
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní desky obětem první světové války jsou umístěny na fasádě městské knihovny.
PD osobností gymnázia Pamětní deska Studentská 166/9
(50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)
2018 Pamětní deska osobnostem poděbradského gymnázia.[14]
PD Otakara Vondrovice Pamětní deska Otakara Vondrovice Riegrovo nám.
(50°8′38″ s. š., 15°7′20″ v. d.)
2005 Pamětní deska připomínající lékaře a pianistu Otakara Vondrovice.[15]
PD s bustou P. Matěje Rösslera PD Matěje Rösslera Palackého
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
1969
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska z roku 1969 je umístěna na průčelí katolické fary. Připomíná zakladatele českého ovocnářství Matěje Rösslera. Hlavní autor Milan Havlíček. Materiál: žula, slitiny hliníku.
PD padlým Sokolům Pamětní deska Sokolům Tyršova
(50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
24. července 1927
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD padlým Sokolům Pamětní deska Sokolům Tyršova
(50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
1928
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD Prvního pramene Poděbradky První pramen Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří zámku
(50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska v místě prvního pramene minerálky Poděbradka (Pramen Bülow).
PD Rudolfa Vaňka Pamětní deska Rudolfa Vaňka Jiráskova 740/6
(50°8′36″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska připomíná poštovního zřízence popraveného roku 1944 v Mnichově. Je umístěna ve vchodu do pošty.[10]
PD Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech Pamětní deska Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Pamětní deska připomíná ukrajinskou školu sídlící v Poděbradech v meziválečných letech.
PD Václava Dostala Husova 131/123
(50°9′6″ s. š., 15°6′32″ v. d.)
Pamětní deska připomíná legionáře Václava Dostala padlého v první světové válce.
PD v místě synagogy Pamětní deska v místě synagogy Husova
(50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
Připomíná poděbradskou synagogu zbořenou na přelomu 50. a 60. let kvůli rozšíření silnice.
Plaketa 1 – Gymnázium Plaketa Studentská 166/9/44
(50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově poděbradského gymnázia.
Plaketa 2 – Základní škola T. G. Masaryka Plaketa Školní 556/1
(50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově Základní školy T. G. Masaryka.
Plaketa 3 – Vila Katuše Plaketa Palachova 221/7
(50°8′47″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na penzionu Vila A. Málka (dříve Vila Katuše). Stavbu roku 1910 navrhli architekti František Janda a Jan Mayer.
Plaketa 4 – Kostel Církve československé husitské Plaketa Dr. Horákové 561/44
(50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově husitského kostela.
Plaketa 7 – Školní statek Plaketa Husova 1/178
(50°9′23″ s. š., 15°6′26″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově školního statku v Malém Zboží. Připomíná jeho zakladatele, kterým byl renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli.
Plaketa 9 – Sokolovna Plaketa Tyršova 26/9
(50°8′44″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově Sokolovny.
Plaketa 12 – Generálmajor Ing. Rudolf Severin Krzák Plaketa Na Skupici 602/3
(50°8′24″ s. š., 15°7′35″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na domě, kde v letech 1952–2004 žil generálmajor Rudolf Krzák.
Plaketa 14 – Spisovatel Jan Zábrana Plaketa Dr. Boučkova 337/18
(50°9′ s. š., 15°6′50″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na vile postavené prarodiči spisovatele Jana Zábrany.
Plaketa 15 – Básník všech zamilovaných Plaketa Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná obyvatele zámku Hynka z Poděbrad.
Plaketa 16 – Spoluzakladatel státu Plaketa Palackého 130/55
(50°8′29″ s. š., 15°7′45″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná Josefa Martínka, novináře a jednoho ze signatářů Pittsburské dohody.
Plaketa 18 – Prof. Jan Vladimír Hráský Plaketa Náměstí 5. května 3
(50°8′36″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa v místě kde stával dům prof. Jana V. Hráského.
Plaketa 19 – Rodinná vila Dostálka Plaketa Husova 131/123
(50°9′6″ s. š., 15°6′34″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa na rodném domě legionáře Václava Dostala.
Plaketa 20 – Rodina Kerhartova Plaketa Jiráskova 275/22
(50°8′44″ s. š., 15°7′44″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Plaketa na domě, kde v minulosti žila rodina Kerhartova. Zejména Oldřich Kerhart, Vojtěch Kerhart a Jaromír Kerhart.
Plaketa 21 – Vznešená dvojčata Plaketa Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná smrt manželky králě Jiřího Kunhuty ze Šternberka při porodu dvojčat Kateřiny a Zdeňka.
Plaketa 22 – Fričův dům Plaketa Palachova 425/22
(50°8′51″ s. š., 15°7′ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná stavitele domu lesního radu Jana Friče. Později v něm žila první poděbradská dětská lékařka a regionální historička Jarmila Hellichová.
Plaketa 23 – Dudák z Polabí Plaketa Palackého 76/31
(50°8′31″ s. š., 15°7′27″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa na rodném domě folkloristy Alberta Peka.
Plaketa 24 – Vězni poděbradské věže Plaketa Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná vězně držené ve věži poděbradského zámku.
Plaketa 25 – Probošt a spisovatel Plaketa Palackého 73/25
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná Františka Lukeše.
Plaketa 26 – Poděbradská básnířka Plaketa Pionýrů 214/6
(50°8′44″ s. š., 15°7′7″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná spisovatelku Helenu Kohoutovou.
Plastika Skleněná plastika Lázeňská
(50°8′39″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
Kategorie „Centrální a letní lázně (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Skleněná plastika od neznámého autora v budově Letních a centrálních lázní.
Plastika Do nového díla Plastika Do nového díla Palackého 79
(50°8′31″ s. š., 15°7′26″ v. d.)
Kategorie „Plastika Do nového díla (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Plastika od sochaře Antonína Štrunce.
Plastika nad vchodem spořitelny Plastika nad vchodem spořitelny Riegrovo náměstí
(50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
1938
Kategorie „Městská spořitelna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Keramická reliéfní plastika. Zhotovena podle návrhu Oldřicha Kerharta sochařem Josefem Matějů.
Plastika Tři srdce Tři srdce Lázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
2006
Kategorie „Plastika Tři srdce (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Keramická plastika od sochaře Milana Exnera.[7]
Poděbradský trpaslík Trpaslík Lázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′12″ v. d.)
30. léta
Kategorie „Socha trpaslíka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Od roku 1937 stál v lázeňském parku vedle květinových hodin. V roce 1960 byl odstraněn jako buržoazní kýč a do parku vrácen po roce 1989.
Pomník Cíl memoriálu Pepy Černýho Pomníček chodeckých závodů Lázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
1929 V parku v sousedství lázeňského domu Libuše na veřejném prostranství se nachází pomníček Pepy Černého – zakladatele mezinárodního chodeckého závodu Praha - Poděbrady z roku 1929.
Pomník Jana Evangelisty Purkyně Socha J. E. Purkyně Purkyňovy sady
(50°8′37″ s. š., 15°7′28″ v. d.)
1960
Kategorie „Socha J. E. Purkyně (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovsocá socha J. E. Purkyně od Oskara Kozáka a Vladimíra Štrunce. Roku 1960 v městském parku nahradila sochu T. G. Masaryka.
Pomník Jiřího z Poděbrad Jiří z Poděbrad Jiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1896
Kategorie „Pomník Jiřího z Poděbrad“ na Wikimedia Commons
Měděná jezdecká socha Jiřího z Poděbrad zhotovená ve dvojnásobku životní velikosti. Poprvé vystavena na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Autor Bohuslav Schnirch. Kulturní památka.
Pomník Karla Hampla Pomník Karla Hampla Nám. 5. května
(50°8′36″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
Pomník připomíná studenta Karla Hampla zastřeleného německými vojáky 9. května 1945.[10]
Pomník MUDr. Františka Boučka Pomník. F. Boučka Purkyňovy sady
(50°8′37″ s. š., 15°7′32″ v. d.)
Kategorie „Náhrobek Františka Boučka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový pomník je náhrobkem lékaře Františka Boučka, který byl zakladatelem první poděbradské nemocnice. Obsahuje bronzovou plaketu od sochaře Bohuslava Schnircha. Je to pozůstatek zrušeného starého hřbitova.
Pomník S. K. Neumanna Pomník S. K. Neumanna Sady S. K. Neumanna
(50°8′24″ s. š., 15°7′42″ v. d.)
1960
Kategorie „Pomník S. K. Neumanna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pomník je umístěn na Skupici v sadech S. K. Neumanna. Autoři: sochař Karel Lidický a architekt Vojtěch Kerhart. Slavnostního odhalení pomníku se mimo jiné účastnili Zdeněk Nejedlý, Lída Špačková, Stanislav Neumann, nebo Ludmila Pelikánová.[16]
Pomník vojákům Rudé armády Pomník RA (50°7′57″ s. š., 15°6′11″ v. d.) Pomník vojákům Rudé armády padlým v květnových bojích roku 1945.[2]
Reliéf nad vstupem do hotelového domu Reliéf nad vstupem do hotelového domu Jana Opletala 77/9
(50°8′35″ s. š., 15°7′35″ v. d.)
1954–1958
Kategorie „Reliéf nad vstupem do 2. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Reliéf nad vstupem do kolejí Reliéf nad vstupem do kolejí Jana Opletala 1065/11
(50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.)
1954–1958
Kategorie „Reliéf nad vstupem do 1. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Rudé srdce Srdce Na Valech
(50°8′40″ s. š., 15°6′52″ v. d.)
cca 1960
2016 (obnova)
Kategorie „Statues in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Rudé laminátové srdce bylo přibližně roku 1960 umístěno do lázeňského parku na místo, kde předtím stál oblíbený trpaslík.[17] Do veřejného prostoru před ZŠ Václava Havla jej roku 2016 vrátil umělec Lukáš Kladívko.
Sloup se sochou P. Marie Svatohorské Sloup se sochou P. Marie Svatohorské Na Zámostí
(50°8′24″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
Kategorie „Mariánský sloup (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Postavena na připomínku nebezpečí, které městu hrozilo roku 1757, kdy po porážce v bitvě u Kolíně kolem města procházela poražená pruská armáda. Byla několikrát povalena a znovu obnovena. Kulturní památka.
Socha Alegorie Země Alegorie Země Lázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1960
Kategorie „Alegorie země (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Plastika od akademického sochaře Ladislava Beneše. Materiál: žula.
Socha Mládí - zdraví - krása Socha u Hotelu Zámeček Husova
(50°8′44″ s. š., 15°6′44″ v. d.)
1963–1964
Kategorie „Mládí - zdraví - krása (Ladislav Novák)“ na Wikimedia Commons
Vápencová socha od Ladislava Nováka a J. Svojanského umístěná před vchodem do Hotelu Zámeček.
Socha Elektrifikace železnic Elektrifikace železnic Hala nádražní budovy
(50°8′58″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Socha od akademického sochaře Jana Kodeta.
Socha Klečící dívka Klečící dívka Lázeňský park
(50°8′49″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
Kategorie „Klečící dívka (Otto Soukup)“ na Wikimedia Commons
Socha od sochaře Otto Soukupa.
Socha Na vlnách Ležící dívka Lázeňský park
(50°8′48″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
1982
Kategorie „Socha Koupání (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Bronzová socha od sochaře Jiřího Bímy. Jinde uváděn též název Koupání. Do rekonstrukce parku byl podstavec více do výšky.
Socha Léda s labutí Léda s labutí Lázeňský park
(50°8′56″ s. š., 15°7′21″ v. d.)
1961
Kategorie „Fountain with the statue of Leda and the Swan in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Bronzová socha od akademického sochaře Břetislava Bendy.
Socha Malá tanečnice Socha Tanečnice Lázeňský park
(50°8′44″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
1958
Kategorie „Malá tanečnice (Jan Hána)“ na Wikimedia Commons
Bronzová socha na žulovém podstavci od akademického sochaře Jana Hány.
Socha Mateřská láska Mateřská láska Lázeňský park
(50°8′37″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
1960
Kategorie „Mateřská láska (Břetislav Benda)“ na Wikimedia Commons
Socha od akademického sochaře Břetislava Bendy. Materiál: mramor.
Socha Po koupeli Socha Na Valech, Lázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′3″ v. d.)
Kategorie „Po koupeli (Poděbrady, Samohrd)“ na Wikimedia Commons
Socha z hořického pískovce. Sochař Karel Samohrd ji vytvořil roku 1934 pro umělecko-hospodářskou výstavu v Hořicích. V 60. letech byla koupena městem Poděbrady a umístěna do lázeňského parku. Kvůli poničení vandaly byla odstraněna. Roku 2017 byla opravena (mimo jiné doplnění ztracené hlavy a ruky) sochařovou pravnučkou Vlastou Samohrdovou a vrácena zpět do parku.
Socha Poselství Plastika Poselství Na Valech
(50°8′42″ s. š., 15°6′54″ v. d.)
1981
Kategorie „Poselství (Jaroslav Kolomazník)“ na Wikimedia Commons
Pískovcová socha z roku 1981 od akademického sochaře Jaroslava Kolomazníka. Architekt Jiří Liberský. Roku 2009 restaurována.
Socha Rybář s delfínem Plastika Jiřího náměstí 20/1
(50°8′34″ s. š., 15°7′0″ v. d.)
1926 Bronzová socha od architekta Vladimíra Drahoňovského. Atrium poděbradské radnice na Jiřího náměstí.
Socha sv. Anežky České Socha Anežky České Nám. Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
2012 Podle originálu ze 13. století zhotovena sochařkou Zuzanou Čížkovou.
Socha sv. Jana Nepomuckého Kopie sochy sv. Jana Nepomuckého umístěná na původním místě Jiřího náměstí (originál)
(50°8′34″ s. š., 15°7′ v. d.)
Most (kopie)
(50°8′28″ s. š., 15°6′58″ v. d.)
1761
Kategorie „Socha svatého Jana Nepomuckého (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Socha byla zhotovena místním sochařem Josefem Bergmanem. Originál je vystaven na radnici a na původním místě sochy byla umístěna kopie. Starší kopie ze 60. let 20. století je vystavena v Turistickém informačním centru. Kulturní památka.
Socha sv. Jana Nepomuckého Socha náměstí Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Socha umístěná ve vestibulu kostela Povýšení sv. Kříže.
Socha sv. Václava Socha sv. Václava Nám. Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′25″ v. d.)
1884
Kategorie „Statue of Saint Wenceslaus in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Socha od sochaře Josefa Šejbala.
Socha T. G. Masaryka T. G. Masaryk Lázeňský park
(50°8′37″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Kategorie „Statue of Tomáš Garrigue Masaryk in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kopie bronzové sochy akademického sochaře Otto Gutfreunda, která byla odstraněna za komunistického režimu.
Socha Vesna Socha Jiřího náměstí 41/12
(50°8′34″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Autor Karel Samohrd. V atriu městské knihovny. Socha pochází z původní výdoby starší části lázeňského parku.[18]
Socha Vítězství práce Socha Jana Opletala
(50°8′33″ s. š., 15°7′34″ v. d.)
1937
Kategorie „Vítězství práce (Václav Nejtek)“ na Wikimedia Commons
Autor Václav Nejtek. Bronzová socha, muž a žena, u studentských kolejí.
Socha Vyhnání z ráje Vyhnání z ráje Lázeňský park
(50°8′44″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
Kategorie „Socha Vyhnání z ráje (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Socha od akademického sochaře Jakuba Obrovského.
Socha Žena v lázni Žena s osuškou Lázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
1961
Kategorie „Žena v lázni (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Mramorová socha od akademickéo sochaře Břetislava Bendy.[7] Investor MNV Poděbrady.
Socha Žena s osuškou Socha Lázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
1971–1973
Kategorie „Žena s osuškou (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Mramorová socha od Břetislava Bendy.[7] Socha původně stála vedle laminátového srdce v blízkosti květinových hodin.
Sousoší Mír Mír Lázeňský park
(50°8′41″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
1960
Kategorie „Mír (Karel Hladík, Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Sousoší od akademického sochaře Karla Hladíka.
Sousoší Pieta Pieta Revoluční
(50°8′47″ s. š., 15°7′47″ v. d.)
1882 Sousoší od sochaře Josefa Šejbala. V roce 1912 přesunuto z rohu Palackého a Havlíčkovy ulice.
Stéla na paměť Jiřího z Poděbrad a jeho projektu mírového svazu evropských národů Stéla Jiřího náměstí
(50°8′32″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pískovcová stéla.
Výzdoba průčelí kolejí Reliéf nad vstupem do kolejí Jana Opletala 1065/11
(50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.)
1954
Kategorie „Výzdoba průčelí 1. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Skleněné mozaiky instalované do průčelí budovy nad korunní římsou. Autor Antonín Drobník, realizace n. p. Železnobrodské sklo.
Vstupní portál havířského kostelíka Vstupní portál havířského kostelíka Zámostí
(50°8′23″ s. š., 15°6′46″ v. d.)
1898
Kategorie „Vstupní portál havířského kostelíka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový pseudogotický portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v tympanonu od Bohuslava Schnircha.
Znak proboštství Znak proboštství Palackého 73/25
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Church of the Exaltation of the Holy Cross in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Znak proboštství nad vchodem do katolické fary od sochaře Bohuslava Schnircha.
Znak proboštství Znak proboštství Nám. Anežky České
(50°8′31″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Church of the Exaltation of the Holy Cross in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Znak proboštství nad vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže od sochaře Bohuslava Schnircha.

Zaniklé[editovat | editovat zdroj]

Objekt Obrázek Umístění před odstraněním Datum Galerie Popis
Busta Julia Fučíka Lázeňský park, roh ulic Divadelní a Na Valech
(50°8′36″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
1960 Zároveň s odhalením busty byla přilehlá část lázeňského parku přejmenována na Park Julia Fučíka.[19] Po roce 1989 byla busta odstraněna a park přejmenován.
Busta V. I. Lenina Lázeňský park
(50°8′50″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
cca 1953[17] Busta V. I. Lenina od prof. Jana Laudy. Po roce 1989 odstraněna.
Fontána 9. května
(50°8′51″ s. š., 15°6′48″ v. d.)
Odstraněna někdy po roce 1989.
Socha Krásná Galathea Lázeňský park Mramorová socha od sochaře Marquerose byla zapůjčena Národní galerií.[17] V parku již není.
Socha sv. Barbory Na Vinici 1758 Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna stála v ústí ulice Na Vinici. Roku 1870 ji porazili a zničili splašení koně.[20]
Socha sv. Gotharda Husova 1761 Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna (původně možná součást Mariánskéo sloupu). Údajně byla roku 1868 stržena vichřicí, pravděpodobně ale byla poškozena opilci.[20]
Socha Za mírovou smlouvu Lázeňský park
(50°8′59″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
Socha od Vladimíra Janouška z let 1962–1963. Po roce 1989 odstraněna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Památník 100. výročí založení Československé republiky [online]. Město Poděbrady [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Poděbrady [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 271. 
  4. Památník připomíná Poděbradům židovskou minulost Zdroj: https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/pdy_zide_deska20110411.html [online]. Nymburský deník [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  5. V Poděbradech poctí židovské oběti holocaustu [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. Poděbrady si důstojně připomněly pohnuté židovské osudy [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c d Hotel U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský) [online]. Lázně Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  8. Poděbrady (část) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  9. Pamětní deska legionářům [online]. Město Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b c d e f g Poděbrady (část) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  11. Poděbrady: Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  12. Poděbrady: Pamětní deska Miladě Horákové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  13. Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  14. Známé tváře se vrátily na poděbradské gymnázium. Jejich jména zvěčnili napořád [online]. Nymburský deník, rev. 2018-10-24 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  15. Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  16. Hrabětová, 2013, s. 322.
  17. a b c Hrabětová, 2013, s. 303.
  18. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  19. Hrabětová, 2013, s. 323.
  20. a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]