František Bláha (voják)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Bláha
Generál František Bláha
Generál František Bláha
Narození 26. února 1886
Poděbrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. května 1945 (ve věku 59 let)
Terezín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vojenská kariéra
Hodnost brigádní generál
(divizní generál in memoriam)
Doba služby 1914–1945
Sloužil Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Složka Rakousko-uherská armáda (1907–1908; 1914)
Československé legie (1916–1920)
Československá armáda (1920–1945)
Jednotka c. k. zeměbranecký pluk č. 8
c. k. zeměbranecký pluk č. 12
1. čs. střelecká brigáda
Velel 10. rota 6. čs. střel. pluku
I. prapor pěšího pluku 45
Pěší pluk 45
21. pěší brigáda
7. pěší brigáda
4.divize (1938)
Obrana národa
Války první světová válka
druhá světová válka

František Bláha (26. února 1886, Poděbrady[1]21. května 1945, Terezín) byl československý voják, generál a jeden z vrchních velitelů Obrany národa.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v místě Bláhova rodného domu v Poděbradech. Je umístěna na budově České spořitelny na Riegrově náměstí.

Narodil se 26. února 1886 v Poděbradech do rodiny řeznického mistra Františka Bláhy a manželky Anny, rozené Effenbergrové.[1][2] Vystudoval nižší gymnázium v Hradci Králové. V letech 1907–1908 vykonal vojenskou službu u zeměbraneckého pluku v Praze. Po vypuknutí první světové války byl 23. listopadu 1914 odeslán na ruskou frontu, kde po šesti dnech padl do zajetí. Do československých legií vstoupil 6. ledna 1916 v Tjumeni.[3] Po vystudování důstojnické školy v Kyjevě v hodnosti poručíka působil v náborové komisi 6. čs. střeleckého pluku. Po absolvování kurzu v Jassách v letech 1917 - 1918 se opět v řadách svého pluku účastnil bojů u Marianovky a Jekatěrinburgu, jehož byl od 18. září 1918 do 1. června 1919 velitelem. Do nově vzniklého Československa se dostal 1. června 1921.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po ročním pobytu na hlavním štábu byl převelen k 45. pěšímu pluku do Chustu na Podkarpatské Rusi. V březnu 1923 již velel 1. praporu tohoto pluku, krátce nato se stal zástupcem velitele pluku a od prosince velitelem pluku. Po absolvování řady kurzů byl v listopadu 1932 jmenován velitelem 21. pěší brigády v Košicích. Po roce byl jmenován velitelem Velitelské školy v Praze.

V letech 1935–1938 velel 7 pěší brigádě v Josefově a od 1. ledna 1938 se stal zástupcem velitele 4. pěší divize. Té velel během mobilizace od 21. června do 15. října 1938.

Německá okupace[editovat | editovat zdroj]

Po okupaci Čech a Moravy německou armádou se v řadách Obrany národa zapojil do odboje a od června 1944 po zatčení gen. Nováka stanul v čele této organizace. Ve spolupráci s příslušníky výsadku Barium vybudoval ve východních Čechách mobilizační síť počítající s vytvořením čtyř divizí a jejich nasazením po přiblížení se fronty.[2]

Dne 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem a uvězněn v Malé pevnostiTerezíně. Zde se sice dožil osvobození Československa, ale zemřel při epidemii tyfu 21. května 1945.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Hrob Františka Bláhy na poděbradském hřbitově

In memoriam byl v roce 1946 povýšen do hodnosti divizního generála.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. dubna 2015 byla v místě rodného domu Františka Bláhy odhalena pamětní deska.[4]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Velitelé ON[editovat | editovat zdroj]

Velitelé vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa (ON)
Předchůdce:
generál Zdeněk Novák
(Leden 1942 – červen 1944)

generál František Bláha
(Červen – listopad 1944)
Nástupce:
generál František Slunečko
(Listopad 1944 – květen 1945)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha : Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha : Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 528.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika N Poděbrady, 1880-1891, snímek 222, záznam o narození a křtu
  2. a b KUBELKA, Aleš. Poděbradští hrdinové 2. světové války. Poděbradské noviny. 2015, s. 5. Dostupné online.  
  3. VÚA, Záznam vojáka: Bláha František
  4. VIDEO: Poděbradští odhalili pamětní desku generálu Františku Bláhovi [online]. Nymburský deník, rev. 2015-04-22, [cit. 2016-03-07]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]