František Turinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Turinský
Jan Vilímek: Fr. Turinský
Narození 26. ledna 1797
Poděbrady
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 4. září 1852 (ve věku 55 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Hradec Králové
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Františka Turinského od Bohuslava Schnircha. Je na budově staré radnice v Poděbradech.

František Turinský (26. ledna 1797, Poděbrady[1]4. září 1852 v Praze), byl básník, spisovatel, úředník a soudce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Františka Dominika Turinského, městského úřadního sluhy a nájemce obecní hospody v Poděbradech, a jeho manželky Anny, rozené Jahodové[2]. V Poděbradech získal základní vzdělání, do Prahy odešel studoval na gymnáziu a posléze práva na univerzitě. Po vystudování práv roku 1822 se stal vrchnostenským úředníkem na různých místech, nejdříve v Praze u dr. Schustera, dále ve Žďáru nad Sázavou, aktuálem v Libochovicích, justiciárem ve Vlachově Březí a v roce 1826 v Mikulově na Moravě. V roce 1837 ve věku 40 let byl jmenován vrchním na panství žďársko-vojnoměsteckém.

Své lyrické básně otiskoval v různých časopisech své doby (Rozmanitosti, Rozličnosti, Musejník, Lumír). Byl také aktivním divadelním ochotníkem. Hlavní význam má jeho dramatická divadelní tvorba, tehdy vysoko ceněná. Oženil se poprvé v Libochovicích s vdovou Veronikou Vilímkovou. Roku 1844 byl jmenován vrchním ředitelem dittrichsteinského panství (Libochovice a Budyně nad Ohří). V revolučním roce 1848 zde dokončil hru Pražené 1648, chystané představení pod širým nebem pro stovku účinkujících úřady zakázaly. Už proto, že zde z nadšením ohlásil zrušení roboty. Téhož roku byl jmenován okresním soudcem na Křivoklátě. Hodně se věnoval politice, v roce 1848 dokonce za Poděbrady kandidoval do českého sněmu. Podruhé byl ženatý s Alžbětou Viravskou. Byl často nemocný (srdeční choroba), zemřel brzy a tak řadu prací nestačil dokončit. V jeho díle se projevila i německá pozdně romantická tvorba. Spřátelil se i s Janem Nerudou, který byl v Libochovicích v srpnu 1852 u lože umírajícího Františka. Pochován byl na hřbitově v Pouchově u Hradce Králové. Syn Moric Turinský některé práce vydal po otcově smrti až roku 1880. V Poděbradech na bývalé radnici má tento zdejší rodák pamětní desku, na které je Turinského medailon od sochaře Bohuslava Schnircha.

Dílo básnické[editovat | editovat zdroj]

  • Jedna toliko vlast – vlastenecká, zařazena Jungmannem do Slovesnosti
  • Sen císaře Josefa II (1848)

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Angelina (1821), oceňovaná romantická truchlohra, druhé vydání 1840
  • Virginie (1841), římská tragédie
  • Pražané v roce 1648 (1825), vlastenecká činohra hraná později ve Stavovském divadle

Nedopsaná díla vydaná posmrtně[editovat | editovat zdroj]

  • Záviš Vítkovec z Růží
  • Vladyka Mirovít (1821)
  • Chorinský
  • Alžběta Přemyslidka
  • Přemysl Otokar
  • Zůstane při starém (1847)
  • Hrad a barák

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Syn Moric Turinský (1847[3]-1918)[4] byl odborníkem na pojišťovnictví. Pracoval jako tajemník pojišťovny Rakouský Fénix ve Vídni.[3] V letech 1881-82 vydával Assekurační listy, první český časopis pro tento obor.[5] Věnoval se také dobročinnosti (Spolek asekuračních úředníků a Spolek pro české feriální osady) a příležitostně psal básně a prózu.[3] Byl rovněž autorem podrobného životopisného doslovu k otcovým sebraným spisům, vydaným r. 1880.[6]
  • Básníkova sestra Karolína Turinská se narodila 23. 2. 1818 a zemřela 27. 2. 1841 na tuberkulózu. Její pískovcová náhrobní deska s německým nápisem a srdcem ovinutým růžemi pochází ze starého hřbitova v Poděbradech, od roku 1932 je vystavena v Lapidáriu Národního muzea v Praze.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Státní oblastní archiv Praha, Matrika narozených z let 1785 - 1803 římsko-katolického úřadu v Poděbradech, zápis ze 26. ledna 1797.
  3. a b c Osobní. Národní listy. 1907-10-30, roč. 47, čís. 300, s. 4. Dostupné online [cit. 2014-10-10]. 
  4. Úmrtí. Národní politika. 1918-07-30, roč. 36, čís. 171, s. 4. Dostupné online [cit. 2014-09-29]. 
  5. Viz záznam v kartotéce J. Kunce, popř. v katalogu NK ČR.
  6. TURINSKÝ, Moric. Život Františka Turinského. In: TURINSKÝ, František. Františka Turinského básnické spisy. Praha: I. L. Kober, 1880. Dostupné online. S. 699-733.
  7. J. Fajt-L.Sršeň, Lapidárium Národního muzea, průvodce. Praha 1993, s.103.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 35–7
  • Literární atlas Československý, díl 1.,vydání 1952, str.96, autoři Bohumil Vavroušek, Arne Novák
  • Severočeské kulturní kapitoly, vydání 1978, autor Fr.Marek
  • Česká literatura 19.století, vydalo SPN 1990, autor prof.PhDr Josef Polák CSc
  • HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. 
  • TURINSKÝ, Moric. Život Františka Turinského. In: TURINSKÝ, František. Františka Turinského básnické spisy. Praha: I. L. Kober, 1880. Dostupné online. S. 699-733.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]