V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

František Bouček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MUDr. František Bouček
MUDr. František Bouček
MUDr. František Bouček
Narození 28. srpna 1810
Plotiště nad Labem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. září 1882 (ve věku 72 let)
Poděbrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Bohumil Bouček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Bohumil Bouček
vnuk Bohuslav Bouček
zeť Bohuslav Schnirch

František Bouček (28. srpna 1810 Plotiště nad Labem[1], Hradec Králové12. září 1882 Poděbrady[2]) byl český lékař, zakladatel první poděbradské nemocnice a významného poděbradského rodu Boučků.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

František Bouček se narodil roku 1810 do rolnické rodiny žijící v Plotišti nad Labem na Královéhradecku. Vystudoval hradecké gymnázium a poté medicínu ve Vídni. Když se mu po studiích nepodařilo uchytit v Hradci Králové, vrátil se do Vídně a nastoupil jako praktikant do vídeňské všeobecné nemocnice. Měl bohaté znalosti nejen vnitřního lékařství, ale i chirurgie a porodnictví. V roce 1841 se Bouček stal panským lékařem na poděbradském panství. Velmi si jej tehdy oblíbil Šimon Sina, syn majitele panství barona Jiřího Šimona Siny.[4] Jeho lékařský obvod kromě města zahrnoval ještě 65 obcí v okruhu 25 kilometrů.[3] Příležitostně však musel vypomoci i jinde na Kolínsku, Nymbursku, či Královéhradecku.[5]

Brzy po přistěhování do Poděbrad se oženil s dcerou vrchnostenského sirotčího Antonií Votočkovou, se kterou měl 10 dětí. Rodina žila v usedlosti (k původnímu domu čp. 30 přistavěl ještě dvoupatrový dům čp. 33/II) na Nymburském předměstí (zbořena roku 1980[6]).

Důležitá byla Boučkova role při vzniku první poděbradské nemocnice. Při svém nástupu v roce 1841 Bouček zjistil, že jeho předchůdce vrchnostenský chirurg Jan Löffler pomocí zábav a tombol shromáždil prvních 200 zlatých na stavbu poděbradské nemocnice. Rozhodl se v Löfflerově úsilí pokračovat a dalších 16 let na nemocnici shromažďoval peníze. Do roku 1848 získal celkem 600 zlatých, které měl uloženy u zámeckého vrchního Otruby. V bouřlivém roce 1848 však Otruba půjčil Boučkovy peníze poděbradským gardistům na vyzbrojení. Dr. Bouček trval na vrácení peněz, kvůli čemuž město muselo o pět let později prodat kus obecního lesa Háj. Znepřátelil si Otrubu i některé měšťany a ještě roku 1848 dostal výpověď ze zaměstnání.[5]

Musel se živit na chlumeckém panství jako chudinský lékař a ohledavač mrtvol, aby se po půl roce vrátil do Poděbrad, kde převzal nevelké zemědělské hospodářství po svém tchánovi. Stal se rolníkem, aby mohl uživit svou rozrůstající se rodinu.[7] Mezi prvními začal pěstovat cukrovou řepu a používat zemědělské stroje (jeho rodina dokonce vlastnila první šicí stroj ve městě a na Boučkově usedlosti vznikl první tenisový kurt ve městě[8]).[3] Teprve v roce 1856 poděbradské panství převzal Šimon Sina, který Dr. Boučka znovu ustanovil panským lékařem.[5] Zanedlouho mohl opět pracovat i pro město. Roku 1857 František Bouček nákladem 1600 zlatých konečně zřídil malou nemocnici s devíti lůžky, kterou věnoval městu. Byla to nejstarší nemocnice na okrese, neboť v Nymburce a Městci Králové byly založeny až v 90. letech 19. století.[9] Nemocnice stála v dnes zaniklé panské ulici (byla zbořena roku 1980). V nemocnici v dalších letech pracoval nejen František Bouček, ale i jeho syn Bohumil Bouček.[3]

František Bouček byl velmi aktivní ve spolkovém životě. Až do své smrti vedl místní pěvecký spolek Hlahol. Dále byl 16 let předsedou vlasteneckého spolku Beseda, jednatelem Hospodářského spolku a členem správní rady poděbradského cukrovaru.[3]

Náhrobek Františka Boučka na zrušeném starém poděbradském hřbitově (dnes Purkyňovy sady)

Dr. Bouček zemřel 12. září 1882. Pochován byl do rodinné hrobky na starém poděbradském hřbitově. Zatímco Boučkovy ostatky byly roku 1904 přeneseny na nový hřbitov v Kluku, na místě zůstal starý náhrobek s plaketou od Boučkova zetě sochaře Bohuslava Schnircha.[3] Je to jediný náhrobek, který byl ponechán na místě hřbitova.

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

Na počest Františka Boučkova byla pojmenována poděbradská Boučkova ulice. Mezi obyvateli města je rozšířený omyl, že ulice odkazuje k jeho slavnějšímu synu, zakladateli lázní. Boučkova ulice však toto jméno získala ještě před první světovou válkou.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Zápisky praktického lékaře z let 1841-1879. (vydal B. Bouček, 1901)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Plotišti nad Labem (1801-1837), sign. 19-2, ukn 7407, str. 219. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Poděbrady
  3. a b c d e f g HRABĚTOVÁ, Jana. Z galerie poděbradských mecenášů – 7. díl. Poděbradské noviny. 2012, roč. 21, čís. 4, s. 5. Dostupné online. (česky) 
  4. ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (1. díl, do roku 1850). Praha: Scriptorium, 2001. ISBN 80-86197-30-1. S. 209. (česky) 
  5. a b c Šmilauerová, 2001, s. 210.
  6. HRABĚTOVÁ, Jana. Z galerie poděbradských mecenášů – 8. díl. Poděbradské noviny. 2012, roč. 21, čís. 5, s. 5. Dostupné online. (česky) 
  7. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86289-78-6. S. 120. 
  8. Hrabětová, 2013, s. 122.
  9. ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 72. (česky)