Poděbradka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pramen Milada v roce 1913

Poděbradka je minerální voda, jejíž pramen byl objeven roku 1905 v Poděbradech. Jedná se o alkalicko-zemitou kyselku, v níž se nachází velké množství kysličníku uhličitého a patří do skupiny hydrouhličitanovo-chloridových sodno-vápenatých vod, které obsahují větší množství alkalií.[1] Po prokázání léčebných účinků Poděbradky lékařem Bohumilem Boučkem byly založeny poděbradské lázně. Nepřerušený provoz trvá od roku 1908. Používá se především k léčbě kardiovaskulárních chorob a to ve formě koupelí. Chutná minerálka byla také od počátku stáčena do lahví. Od privatizace v roce 1993 je Poděbradka, a. s. samostatnou firmou.[2]

Poděbradku je kvůli geologickým podmínkám nutné čerpat z hloubky přibližně 100 metrů. V letech 1905–2013 bylo navrtáno celkem 27 jímacích vrtů. Většina z nich byla později utěsněna. Do části poděbradských pítek je Poděbradka rozváděna minerálkovodem.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poděbrady na přelomu 19. a 20. století trápil nedostatek vody. Majitel poděbradského panství Arnošt Filip Hohenlohe z Schillingfürstu proto požádal pruského šlechtice Karla von Bülowa, aby se pokusil najít zdroj vody pomocí proutku. Vrtání začalo na druhém nádvoří zámku, ale ani ve třicetimetrové hloubce se pramen neobjevil. Bohumil Bouček a Jan Hellich knížete přesvědčili, aby vrtání pokračovalo pro získání geologických poznatků, načež byl 31. července 1905 v hloubce 96 metrů objeven pramen minerální vody (pramen Bülow).[4]

Kníže umožnil využívání pramene obyvateli města. Aby nebyl rušen hlukem, nechal v zámeckém příkopu navrtat druhý pramen Chariclea, který byl zároveň prvním zdrojem pro stáčínu minerálky. Její většinu tehdy odebírala německá paroplavební společnost pro své pasažérské lodě. V blízkosti třetího pramene Chariclea, který byl von Bülowem lokalizován v panské dřevnici, byly roku 1908 otevřeny první tzv. knížecí lázně.[5] Rostoucí lázeňský provoz si vynutil vrtání dalších pramenů. Roku 1910 byla postavena nová budova zimních lázní, pro které byly navrtány prameny Milada, Eliška a Libuše.[6] Následoval pramen Rieger na Riegrově náměstí, pramen Božena, pramen Boček u želeničtní stanice, pramen Trnka na Žižkově, pramen Vrchlický u skláren, nebo pramen Jiří u Labe poblíž kostela Povýšení svatého Kříže.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Celková mineralizace: 2052[7]

  • CO2 2000 mg/l
  • Mg 48 mg/l
  • Ca 142 mg/l
  • Na 514 mg/l
  • K 60 mg/l

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Poděbradka se od počátku používá pro léčení kardiovaskulárních onemocnění (ischemická choroba srdeční, angina pectoris). Užívána je k léčbě hypertenze a jejích komplikací, při onemocnění žil, tepen dolních končetin, nebo při poškození způsobených cukrovkou (diabetická noha). Hlavní léčebný efekt je způsoben oxidem uhličitým. Léčebné koupele jsou kombinovány s dalšími formami terapie.[3]

Seznam veřejných pítek[editovat | editovat zdroj]

Seznam veřejných pítek Poděbradky:[8]

Název Obrázek Poloha Provoz Napájení
Hohenlohe Hohenlohe Zámecký příkop duben-říjen Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Chariclea Chariclea Letní lázně celoročně Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Rieger Rieger Riegrovo náměstí celoročně Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Boček Pramen Boček Libenského kolonáda duben-říjen Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Trnka Trnka Před nádražím duben-říjen Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Moučná Moučná Moučná ulice, Žižkov duben-říjen Sonda I.
Svatojánský pramen Svatojánský pramen Kubovy sady duben-říjen 2011. Sonda BPV-3.
Eliščin pramen Eliščin pramen Hudební pavilon, Lázeňský park duben-říjen 2013. BJ 23 Eliščin pramen.

Minerálkovodem jsou zásobována neveřejná pítka v Hotelu Bellevue Tlapák, v Zimních lázních a v Hotelu Zámeček. Sondou BJ22 dále pítka v Hotelu Felicitas a Hotelu Park****.[3]

Seznam jímacích vrtů Poděbradky[editovat | editovat zdroj]

Seznam vrtů Poděbradky:[8]

Název Navrtán Hloubka Poznámka
Bülow 1905 96,7 m Utěsněn 1955.
Chariclea 1906 86,7 m Utěsněn 1990.
Hohenlohe 1907 91,8 m Utěsněn 1967.
Milada 1910 89 m Utěsněn 1926.
Libuše 1910 112 m Utěsněn 1955.
Eliška 1910 107,2 m Utěsněn 1955.
Rieger 1911 87,2 m Utěsněn 1972.
Božena 87,2 m 1911 Utěsněn 1967.
Boček 1911 90,2 m Utěsněn 1972.
Trnka 1912 87,4 m Utěsněn 1972.
Jiří 1912 74,7 m Utěsněn 1990.
Vrchlický I. 1912 87 m Utěsněn 1936.
Proutnice 1926 91 m Utěsněn 1926.
Jatecký 1926 103,9 m Utěsněn 1972.
Vlašský 1926 100,3 m Utěsněn 1967.
Chmelnice 1926 126,6 m Utěsněn 1956.
Sonda I. 1929 99,5 m Utěsněn 1983. Obnoven pro napájení pítka Moučná.
Sonda II. 1930 102,4 m Utěsněn 1990.
Vrchlický II. 1936 85,5 m Utěsněn 1972.
Zápotocký 1949 101 m Utěsněn 1990.
Sonda BJ 10 1968 112,6 m V provozu. Majetek Lázní Poděbrady a.s. Čerpání vody do rezervoárů lázeňské polikliniky pro lázně a napájení části pítek. U budovy dispečinku minerálních vod na Žižkově.[3]
Sonda BJ 11 1970 113,7 m V provozu. Majetek Lázní Poděbrady a.s. Čerpání vody do rezervoárů lázeňské polikliniky pro lázně a napájení části pítek. Žižkov, poblíž silnice na Kouty.[3]
Sonda BJ 12 1970 119 m V provozu. Majetek Lázní Poděbrady a.s. Čerpání vody do rezervoárů lázeňské polikliniky pro lázně a napájení části pítek. Žižkov, poblíž silnice na Pátek.[3]
Sonda BPV-3 2002 102 m V provozu. Majetek ministerstva zdravotnictví. Napájí Svatojánský pramen. Kubovy sady.[3]
BJ 22 Jubilejní pramen 2005 100 m V provozu. Majetek Poděbrad. Napájí pítka v Hotelu Felicitas a Hotelu Park****.[3]
BJ 23 Eliščin pramen 2011 109,7 m V provozu. Majetek Poděbrad. Napájí Eliščin pramen.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JILEMNICKÝ, Miroslav. Poděbradka tryská se země přesně 110 let [online]. nymbursky.denik.cz, 2015-07-28 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. 
  2. ŠTEFEK, Jiří. Minerálka Poděbradka se stáčí už sto let [online]. iDNES.cz, 23. června 2005 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i Žádný pramen, který by vyvěral sám bez lidského přičinění, v Poděbradech není [online]. Nymburský deník, 2013-05-31 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. VÁCHA, Petr. Vzpomínka na poděbradské osobnosti [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-06-21]. Dostupné online. (česky) 
  5. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 189. 
  6. Hrabětová, 2013, s. 201.
  7. Minerální prameny [online]. Zlatý pruh Polabí [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b Poděbrady - minerální prameny. Turistické informační centrum Poděbrady.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]