Albert Pek
| Albert Pek | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 21. října 1893 Poděbrady  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. března 1972 (ve věku 78 let) Praha  Československo |
| Žánry | klasická hudba, opera a folklór |
| Povolání | klavírista, hudební skladatel, sbormistr, muzikolog, folklorista, dudák, učitel a sběratel lidových písní |
| Nástroje | klavír |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albert Pek (21. října 1893 Poděbrady[1] – 20. března 1972 Praha) byl český folklorista, dirigent a hudební skladatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval hru na klavír a varhany na Pražské konzervatoři v roce 1916. Byl žákem Vítězslava Nováka. Státní zkoušky ze zpěvu a klavíru složil již v průběhu studia. Stal se 2. sbormistrem pražského Hlaholu. Byl vyhledávaným doprovazečem. Jako klavírista vystupoval např. s Českým kvartetem a s Emou Destinnovou.
V roce 1920 přesídlil do Znojma, kde byl ředitelem Městské hudební školy a učil hudební výchovu na českém reálném gymnáziu. Po vzniku republiky se neobyčejně zasloužil o rozvoj hudební kultury v kraji. Byl dirigentem Znojemské filharmonie a sbormistrem Pěveckého sdružení Vítězslav Novák.
Ve Znojmě se také počal zajímat o hudební folklór kraje a začal sbírat lidové písně. Postupně se stal významným národopisným badatelem a svou sbírku lidových písní rozšiřoval i do dalších českých regionů (Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod.). Lidová hudba se stala významným inspiračním zdrojem i pro jeho skladatelskou činnost. Naučil se hrát na dudy a v roce 1930 založil Pekovo dudácké sdružení. Jako dudák účinkoval i ve filmu Byl jednou jeden král a v loutkových filmech Jiřího Trnky. Svými články přispíval do odborných folkloristických časopisů.
V době německé okupace Čech a Moravy byl německými úřady suspendován. Odešel do Prahy a až do roku 1955 pracoval v národopisné redakci Československého rozhlasu. Pod názvem Zpěvy domova uvedl v rozhlase na 150 národopisných pořadů. V letech 1953–1958 vyučoval na konzervatoři a na Akademii múzických umění.
Sbíral historické hudební nástroje a jejich repliky. Jeho sbírka byla využita např. ve filmu Staletá krása, který získal v roce 1957 ocenění na festivalech v Benátkách a ve Varšavě. Z jeho skladatelské činnosti je zvláště významná jeho tvorba pro děti. Pozůstalost skladatele je uložena ve Státním okresním archivu v Berouně. Obsahuje korespondenci, přednášky a poznámky k českému písňovému folklóru, sbírku lidových písní, přepisy lidových písní, vlastní skladby a sbírku not.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]
- Láska
- Arabeska
- Humoreska
- Tři halíře (dětská zpěvohra, 1915)
- Smrt Tintangilova (pro loutkové divadlo podle Maurice Maeterlincka
- Leknínová královna (1923)
- Zlatá nit (dětská zpěvohra)
- Povídám pohádku (baletní pantomima, 1935)
Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]
- Český tanec 1917)
- Mateník (1918)
- Akvarely (1919)
- U moře (suita, 1930)
Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]
- Sonáta pro housle a klavír (1924)
- Sonáta pro flétnu a klavír (1930)
- Sonatina pro zobcovou flétnu a cimbál (1953)
- Smyčcový kvartet a-moll
- Jihoslovanská rapsódie pro smyčcový kvartet
- Smyčcový kvartet a-mol na ruské motivy
Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]
- Z podkrkonoší (1917)
- Serenáda d-moll pro smyčce (1931)
- Španělská suita (1932)
- Ruské tance (1932)
- Horácké tance (1938)
- Koncert pro akordeon a orchestr (1955)
- Koncert pro cimbál a orchestr (1957)
- Březen, duben, květen (melodram)
Písně[editovat | editovat zdroj]
- Má duše (1918)
- Rozmarné písničky (1919)
- Tobě
- Dvě písně
Sbory[editovat | editovat zdroj]
- Dva smuteční sbory (1917)
- Balady a romance (1918)
- České Znojmo (1929)
- Oslava míru (slova Publius Ovidius Naso,1957)
- Pastýřská píseň vánoční (kantáta na téma koled rodiny Czoků z roku 1758)
Dále publikoval řadu úprav lidových písní českých i jiných slovanských národů, úprav pro dudy i úpravy písní Jeníka z Bratřic.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- I. Staňková: Pozůstalost prof. Alberta Peka. Prozatímní inventární seznam, 1984, s. 0, ev.č. 35. Státní okresní archiv Beroun
- Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo, Okresní archiv, 1988
- Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Strážnice, Ústav lidové kultury, 1997, ISBN 80-86156-06-0
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert Pek
- Městská knihovna Znojmo
- Podium Wendel (en)
- Co je co?
- Archivní fondy a sbírky České republiky
