Přeskočit na obsah

Seznam židovských památek v Ústeckém kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je seznam židovských památek v Ústeckém kraji aktuální k roku 2011, ve kterém jsou uvedeny židovské památky v oblasti Ústeckého kraje.

Památky jsou řazeny podle abecedního pořadí „Místa“.

Vysvětlivky k tabulce
  • Název – název článku na Wikipedii, abecedně dle místa, poklikem na nadpis lze třídit
  • Obrázek – existující obrázek nahraný na Commons
  • Místo – nejbližší město, obec nebo vesnice, v závorce GPS (poloha památky dle Global Positioning System, lze třídit
  • Okresokres, ve kterém se místo nachází, lze třídit
  • Druh – druh památky (např. židovský hřbitov nebo synagoga), lze třídit
  • Galerie Commons – odkaz na Commons na existující kategorii s fotografiemi
  • Popis památky a přístup – název s podrobnostmi polohy, přístupnost pro návštěvu nebo informace, kde je možné si vypůjčit klíč, je-li památka zamknutá
Název Obrázek Místo Okres Druh Galerie
Commons
Popis památky a přístup
Synagoga v Bílencích Synagoga Bílence Bílence
(50°25′25″ s. š., 13°30′23″ v. d.)
Chomutov synagoga Bývalá synagoga z 1. poloviny 19. století se Bílencích nachází JV od návsi. Dnes používána jako obytný dům.[1]
Židovský hřbitov v Bílencích Bílence
Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1846 existoval na severním okraji obce Bílence. Během druhé světové války byl beze zbytku zničen nacisty. Zbytky náhrobků jsou povalené na louce SVV od obce, některé jsou použité v zahradách.[1]
Synagoga v Bílině Synagoga Bílina Bílina
(50°33′3″ s. š., 13°46′34″ v. d.)
Teplice synagoga
Kategorie „Synagogue in Bílina“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Bílina“ na Wikimedia Commons
Synagoga ve městě Bílina v Teplické ulici čp. 116 vznikla v roce 1895 přestavbou z obytného domu. Po druhé světové válce byla přestavěna a opětovně se využívá k obytným účelům.[2]
Židovský hřbitov v Bílině ŽH Bílina Bílina
(50°32′48″ s. š., 13°46′ v. d.)
Teplice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Bílina“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Bílina“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov v Bílině z roku 1891 je přístupný přes komunální hřbitov v Mostecké ulici. Čítá několik desítek náhrobků a je veřejnosti nepřístupný.
Synagoga v Budyni nad Ohří Synagoga Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří
(50°24′24″ s. š., 14°7′36″ v. d.)
Litoměřice synagoga
Kategorie „Synagogue in Budyně nad Ohří“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Budyně nad Ohří“ na Wikimedia Commons
Pozdně klasicistní synagoga ve městě Budyně nad Ohří pochází z 1. poloviny 18. století a v minulosti byla její fasáda vyvedena v pozdně rokokovém slohu.[3] Dnes slouží jako skladiště a je kulturní památkou ČR.
Židovský hřbitov v Budyni nad Ohří ŽH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří
(50°23′50″ s. š., 14°8′6″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Budyně nad Ohří“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Budyně nad Ohří“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov u města Budyně nad Ohří z konce 18. století je v poli napravo od silnice do Vrbky. Součástí je novorománská obřadní síň s dochovanou iluzivní výmalbou. Hřbitov je uzamčen.[4]
Synagoga v Čeradicích Čeradice Louny synagoga Přízemní stavba z poloviny 19. století po první světové válce adaptována nejprve na obecní úřad, následně na obytný dům a nakonec v roce 1950 zbořena. Do dnešní doby se dochovalo jen torzo.[5]
Židovský hřbitov v Čeradicích Čeradice
(50°19′20″ s. š., 13°28′50″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1837 se nachází 1 km SSZ od obce Čeradice v lese v údolí potoka Liboc. V minulosti byla součástí márnice.[5]
Židovský hřbitov v Čížkovicích Čížkovice
(50°29′34″ s. š., 14°1′16″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1800 se nachází SSZ od obce Čížkovice, nalevo od silnice na Lovosice. Hřbitov byl silně zdevastován, od roku 2005 probíhá rekonstrukce.[6]
Synagoga v Děčíně Synagoga Děčín Děčín
(50°46′34″ s. š., 14°11′50″ v. d.)
Děčín synagoga
Kategorie „Synagogue in Podmokly (Děčín)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Podmokly (Děčín)“ na Wikimedia Commons
Orientálně-secesní synagoga v Děčíně z roku 1907 se nachází ve čtvrti Podmokly na nároží ulic Žižkova a Resslova. Během druhé světové války byla zpustošena, od 60. let v ní sídlil archiv, později chátrala. V 90. letech prošla kompletní rekonstrukcí. Je činná a využívá ji místní židovská obec.[7]
Starý židovský hřbitov v Děčíně Děčín Děčín židovský hřbitov Zaniklý starý židovský hřbitov z konce 19. století se nacházel v městské části Rozbělesy. Během druhé světové války byl poškozen a následně v roce 1952 zlikvidován. Náhrobky byly přeneseny na nový židovský hřbitov.[8]
Nový židovský hřbitov v Děčíně Děčín Děčín židovský hřbitov Zaniklý nový židovský hřbitov byl založen v městské části Folknáře v souvislosti s likvidací starého hřbitova. Zrušen byl bez náhrady v roce 1970.[8]
Židovský hřbitov v Drahonicích ŽH Drahonice Drahonice
(50°8′38″ s. š., 13°21′5″ v. d.)
Louny židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Drahonice (Lubenec)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Drahonice (Lubenec)“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov údajně z 16. století leží u vesnice Drahonice v remízku v polích. Čítá na sto náhrobků a je volně přístupný.[9]
Synagoga v Horních Beřkovicích Horní Beřkovice
(50°21′29″ s. š., 14°20′43″ v. d.)
Litoměřice synagoga Zaniklá synagoga v obci Horní Beřkovice stávala na pozemku u čp. 5 v ulici K rybníku. Po roce 1910 přestavěna na obytný dům.[10]
Židovský hřbitov v Hořenci Hořenec
(?50°24′53″ s. š., 13°29′21″ v. d.?)
Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov neznámého stáří v Hořenci byl během druhé světové války a během období socialismu zdevastován. Dochovala se torza tří náhrobků a památník u hromadného hrobu obětí pochodu smrti z jara 1945.[11]
Židovský hřbitov u Hřivčic Židovský hřibitov u Hřivčic Hřivčice
(50°19′29″ s. š., 13°55′15″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov u vesnice Hřivčice; založen cca 1698, se nachází asi 500m od místního občanského hřbitova. Dochovala se zde řada cenných barokních a klasicistních náhrobků. Hřbitov je udržován Spolkem na obnovu židovských památek na Perucku a nachází se na něm památník obětem Šoa IN MEMORIAM. V jeho jižní části stojí zrekonstruovaný pozůstatek márnice.[12]
Synagoga na Hříškově Synagoga Hříškov Hříškov
(50°17′29″ s. š., 13°51′51″ v. d.)
Louny synagoga Bývalá synagoga v obci Hříškov se nacházela poblíž návsi. Před II. světovou válkou byla již značně zchátralá. Zbourána byla však až v 50. letech 20. století. [13]
Dům Rosenbaum na Peruci Dům Rosenbaum Peruc Peruc
(50°20′42″ s. š., 13°57′40″ v. d.)
Louny židovský dům Před domem perucké židovské rodiny Rosenbaum jsou umístěny 3 památné kameny zmizelých připomínající odkaz zavražděných peruckých občanů během holocaustu Heleny, Pavla a Ivo Rosenbauma. Přeživší Kamila Rosenbaumová byla členkou Osvobozeného divadla a choreografkou dětské opery Brundibár. Ke slavnostnímu položení kamenů došlo 7. června 2015. [14]
Památník obětem holocaustu z Peruce IN MEMORIAM Památník obětem holocaustu z Peruce IN MEMORIAM Peruc
(50°19′29″ s. š., 13°55′15″ v. d.)
Louny památník Pámátník obětem holocaustu z Peruce IN MEMORIAM, který se nachází na Židovském hřbitovu u Hřivčic. [15]
Synagoga v Chomutově Synagoga Chomutov Chomutov
(50°27′48″ s. š., 13°25′11″ v. d.)
Chomutov synagoga
Kategorie „Synagogue in Chomutov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Chomutov“ na Wikimedia Commons
Zaniklá novorománská synagoga v Chomutově stávala na rohu dnešních ulic Mostecké a Karla Buriana. Byla vypálená během křišťálové noci a později zbořena. Na jejím místě stojí obytný dům a nic ji nepřipomíná.[16]
Židovský hřbitov v Chomutově Chomutov
(50°26′57″ s. š., 13°24′32″ v. d.)
Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov v Chomutově z roku 1892 se nachází u jižního konce Beethovenovy ulice. V minulosti byla součástí pohřební synagoga a dům správce hřbitova. Koncem 80. let byl hřbitov změněn na park. V 90. letech byl pro koncentraci sociálně patologických jevů uzamčen a otevření se dočkal po rekonstrukci v roce 2008. Součástí je pamětní deska a pomník.[17]
Synagoga v Jirkově Synagoga Jirkov Jirkov
(50°30′5″ s. š., 13°27′7″ v. d.)
Chomutov synagoga Bývalá klasicistní synagoga ve městě Jirkov se nachází v ulici 5. května na východ od náměstí Dr. Beneše. Po druhé světové válce sloužila jako sklad, dnes jako sběrna odpadů.[18] V blízkosti stojí i původní židovské domy čp. 250 a 251 s původními prvky výzdoby.[19]
Židovské hřbitovy v Kadani Kadaň Chomutov židovský hřbitov Židovské hřbitovy se v Kadani postupně nacházely tři, z nichž nejstarší pocházel z 16. století. Do dnešní doby se nedochoval žádný ze hřbitovů. Plocha třetího hřbitova, který byl součástí městského hřbitova, je od jeho zničení nacisty druhotně používána k pohřbívání.[20]
Synagoga v Letově Letov Louny synagoga Zaniklá synagoga postavená před rokem 1840 byla v druhé polovině 19. století přestavěna v novorománském slohu. O zhruba deset let později byla opuštěna a nedlouho poté zbořena.[21]
Židovský hřbitov v Letově ŽH Letov Letov
(50°13′40″ s. š., 13°27′3″ v. d.)
Louny židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Letov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Letov“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z 1. poloviny 18. století se nachází JV od Letova (místní část města Podbořany), v remízku v polích při polní cestě k Blšanům. Zajímavostí jsou náhrobní kameny vyrobené z místního červeného pískovce.[21] Je volně přístupný.
Synagoga v Liběšicích Synagoga Liběšice Liběšice
(50°17′29″ s. š., 13°37′20″ v. d.)
Louny synagoga Synagoga z 18. století se nachází v jižní části obce Liběšice ve dvoře čp. 15. Počátkem 21. století byl zbořen modlitební sál, zbytek stavby je využíván jako stodola.[22]
Nový židovský hřbitov v Liběšicích ŽH Liběšice Liběšice
(50°17′36″ s. š., 13°38′13″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Nový židovský hřbitov z roku 1897 se nachází východně od Liběšic a je přístupný po silnici vedoucí SV na Dubčany a pak na JV k Tuchořicím. Hřbitov je neudržovaný, poničený a dochovalo se pouze sedm náhrobků a ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken.[23]
Starý židovský hřbitov v Liběšicích ŽH Liběšice Liběšice
(50°17′15″ s. š., 13°37′58″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Starý židovský hřbitov z 18. století se nachází JV od Liběšic a je přístupný po polní cestě vedoucí z ulice kolem hřbitova dále na JV podél potoka. Součástí je několik desítek klasicistních a barokních náhrobků. Je volně přístupný.[24]
Synagoga v Libochovicích Místo někdejší synagogy v Libochovicích Libochovice Litoměřice synagoga
Kategorie „Synagogue in Libochovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Libochovice“ na Wikimedia Commons
Synagogy existovaly v Libochovicích celkem dvě, postupně však stály na stejném místě. Stará pocházela z poloviny 17. století, nová z poloviny 18. století. K bohoslužebným účelům byla využívána do druhé světové války, poté jako skladiště a chlév. Zchátralá budova byla zbořena v roce 1985.[25]
Židovský hřbitov v Libochovicích ŽH Libochovice Libochovice
(50°24′30″ s. š., 14°1′56″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Libochovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Libochovice“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z konce 16. století leží u města Libochovice nalevo od silnice na Klapý. Stará se o něj Společnost pro obnovu židovského hřbitova v Libochovicích. Dochovalo se na 550 náhrobků (barokních, renesančních a novodobých). Hřbitov byl na počátku 21. století rekonstruován. Je kulturní památkou ČR.[26] Je volně přístupný.
Židovský hřbitov v Litoměřicích ŽH Litoměřice Litoměřice
(50°32′3″ s. š., 14°7′3″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Litoměřice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Litoměřice“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov je situován v JV části Litoměřic v severní části městského hřbitova v Žernosecké ulici. Čítá na 50 náhrobků a součástí je památník obětem holocaustu.[27]
Synagoga v Lounech Synagoga Louny Louny
(50°21′27″ s. š., 13°47′59″ v. d.)
Louny synagoga
Kategorie „Synagogue in Louny“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Louny“ na Wikimedia Commons
Pseudomaurská synagoga s novorománskými prvky stojí v Hilbertově ulici čp. 70 ve městě Louny, cca 200 m východně od Mírového náměstí. Během druhé světové války bylo v synagoze zřízeno muzeum, od roku 1967 slouží jako depozitář Státního okresního archivu města Louny. Vybavení se nedochovalo.[28]
Židovský hřbitov v Lounech ŽH Louny Louny
(50°21′10″ s. š., 13°48′15″ v. d.)
Louny židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Louny“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Louny“ na Wikimedia Commons
V pořadí třetí lounský židovský hřbitov se nachází při Jungmannově ulici. Pochází z roku 1874 a čítá na 250 náhrobků. Součástí je renovovaná obřadní síň v červenobílé barvě s maurskými slohovými prvky.[29] Přímo sousedí s městským hřbitovem v Rakovnické ulici.
Židovský hřbitov v Lovosicích ŽH Lovosice Lovosice
(50°31′5″ s. š., 14°2′24″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Lovosice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Lovosice“ na Wikimedia Commons
Nový židovský hřbitov v Lovosicích z roku 1872 je součástí městského hřbitova v Teplické ulici. Dochovalo se pět náhrobků a novorománská obřadní síň sloužící potřebám městského hřbitova.[30]
Židovský hřbitov v Mašťově ŽH Mašťov Mašťov
(50°16′2″ s. š., 13°16′24″ v. d.)
Chomutov židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Mašťov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Mašťov“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z 15. století se nachází 750 m SZ od města Mašťov na severním kraji remízku uprostřed polí. Čítá na 170 náhrobků z 18. století. Během druhé světové války byl poškozen a část náhrobků byla přenesena na nový židovský hřbitov v Teplicích.[31] Hřbitov je volně přístupný.
Nová synagoga v Měcholupech Měcholupy
(50°16′9″ s. š., 13°32′9″ v. d.)
Louny synagoga Nová synagoga z 19. století se v Měcholupech nachází na severu obce v domě čp. 164, při silnici na Radíčeves. Po druhé světové válce byla přestavěna na obytný dům a má zachovalý výrazný profilový štít napodobující tvary selského baroka.[32]
Stará synagoga v Měcholupech Měcholupy
(50°16′ s. š., 13°32′2″ v. d.)
Louny synagoga Stará synagoga se v Měcholupech nachází na západě obce v domě čp. 100, při železniční trati. Opuko-cihlová stavba neznámého stáří je využívána jako stodola.[32]
Židovský hřbitov v Měcholupech Měcholupy
(50°15′17″ s. š., 13°33′21″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1857 leží u obce Měcholupy, vpravo při silnici před odbočkou na Želeč. Byl silně zdevastován během druhé světové války a dochovalo se tak jen 30 náhrobků.[33] Je opuštěný, zanedbaný a volně přístupný.
Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci ŽH Podbořanský Rohozec Podbořanský Rohozec
(50°12′55″ s. š., 13°16′3″ v. d.)
Louny židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Podbořanský Rohozec“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Podbořanský Rohozec“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z roku 1856 se nachází asi 300 metrů východně od obce Podbořanský Rohozec mezi po ulicí vedoucí na východ od návsi a Rohozeckým potokem. Byl zdevastován během druhé světové války i za dob socialismu. Většina náhrobků je povalena a z obřadní síně v jižní části hřbitova se dochovaly jen ruiny.[34]
Synagoga hřbitov v Podbořanech Podbořany
(50°13′42″ s. š., 13°24′51″ v. d.)
Louny synagoga Novorománská synagoga z let 1873 až 1874 se nacházela 200 metrů východně od centra Podbořan v ulici Antonína Dvořáku. V roce 1938 bylo její vybavení zničeno nacisty a o deset let později byla synagoga ze dvou třetin zbořena. Na jejím místě byly postaveny garáže a zbývající část byla začleněna do sousedního domu čp. 201.[35]
Židovský hřbitov v Podbořanech Podbořany
(50°13′ s. š., 13°26′5″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1889 se u města Podbořany nachází po levé straně silnice napůl cesty k Očihovu. Hřbitov byl zdevastován nacisty během druhé světové války, kteří z něj odvezli většinu náhrobků. Do dnešní doby se jich dochovalo jen šest povalených.[35] Kolem hřbitova vede poničená zeď z červeného pískovce.[36]
Židovský hřbitov v Radouni ŽH Radouň Radouň
(50°28′58″ s. š., 14°23′28″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Radouň“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Radouň“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z roku 1789 se nachází SZ od vsi Radouň a je přístupný po polní cestě z uličky vedoucí SSZ od kostela. Svého času sloužil pro pohřby židů z širokého okolí. Čítá na 200 náhrobků různého stáří a stylu. Součástí je rekonstruovaná osmiboká obřadní síň.[37] Hřbitov je uzamčený.
Synagoga v Roudnici nad Labem Synagoga Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem
(50°25′39″ s. š., 14°15′16″ v. d.)
Litoměřice synagoga
1F
Bývalá novorománská synagoga z let 1852 až 1853 se v Roudnici nad Labem nachází v Havlíčkově ulici v domě čp. 273. Po druhé světové válce byla přestavěna, při čemž byl hlavní sál rozdělen na dvě patra. Vybavení se nedochovalo, stejně jako většina zdobných prvků na budově.[38]
Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem ŽH Roudnice nad Labem 2 Roudnice nad Labem
(50°25′37″ s. š., 14°14′57″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Old Jewish cemetery in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Old Jewish cemetery in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
Starý židovský hřbitov z roku 1613 se v Roudnici nad Labem nachází v Třebízského ulici. Čítá na 1700 náhrobních kamenů – řada z nich jsou cenné náhrobky barokního, renesančního a klasicistního slohu.[39] Nejstarší, z roku 1611, pochází ze zaniklého středověkého hřbitova. V severní části jsou pohřbeny oběti pogromů. V 90. letech byl hřbitov rekonstruován a je kulturní památkou.[40] Je volně přístupný z nově zbudovaného prostranství ve Farského ulici.
Nový židovský hřbitov v Roudnici nad Labem ŽH Roudnice nad Labem 1 Roudnice nad Labem
(50°25′37″ s. š., 14°14′16″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „New Jewish cemetery in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
Kategorie „New Jewish cemetery in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
Nový židovský hřbitov z roku 1890 se v Roudnici nad Labem nachází naproti městskému hřbitovu v ulici U Hřbitova. Založen byl po vyčerpání kapacity starého hřbitova. Za dob socialismu byl hřbitov zdevastován a náhrobní kameny z většiny rozkradeny (dochovalo se jich 10) a použity jako stavební materiál. V 90. letech byla opravena obvodní zeď.[39] Od roku 2002 probíhá rekonstrukce hřbitova.[41] Hřbitov je uzamčený.
Židovský hřbitov v Sobědruhách ŽH Sobědruhy Sobědruhy
(50°39′35″ s. š., 13°51′5″ v. d.)
Teplice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Sobědruhy“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Sobědruhy“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z roku 1669 byl až do roku se nachází v Sobědruhách (místní část města Teplice). Do roku 1751 zde byli pohřbíváni židé z Drážďan. Za dob socialismu byl devastován, náhrobní kameny byly prodávány jako stavební materiál. Do dnešní doby se dochovalo na 200 náhrobních kamenů, často cenných barokních stél.[42] Počátkem 21. století byl hřbitov rekonstruován. Je volně přístupný a je kulturní památkou.[43]
Židovský hřbitov v Souši ŽH Most Souš
(50°31′21″ s. š., 13°37′41″ v. d.)
Most židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Souš“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Souš“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z roku 1878 se nachází v bývalé obci Souš (část města Most). Dochovaly se náhrobní kameny z let 1879 až 1970, jde o moderní náhrobky a jednoduché kvadrátní stély.[44] Součástí je rozlehlá obřadní síň a byt hrobníka. V 90. letech prošel hřbitov rekonstrukcí. Od roku 1996 je kulturní památkou.[45]
Synagoga v Širokých Třebčicích Široké Třebčice
(50°16′52″ s. š., 13°23′5″ v. d.)
Chomutov synagoga Bývalá synagoga z roku 1848 se v Širokých Třebčicích nachází severně od návsi. V roce 1935 byla zbořena horní část budovy a zůstaly pouze obvodové zdi. Vnitřní část někdejší stavby je používána jako dvorek.[46]
Židovský hřbitov v Širokých Třebčicích Široké Třebčice
(50°16′55″ s. š., 13°23′57″ v. d.)
Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov se Širokých Třebčicích nachází asi kilometr východně od návsi v polích. Založen měl být v 15. století, nejstarší zmínka je z 18. století. Dochovalo se na 100 náhrobků (část odvezena nacisty). Během druhé světové války a za dob socialismu byl hřbitov poničen.[47]
Nová synagoga v Teplicích Synagoga Teplice Teplice
(50°38′30″ s. š., 13°49′58″ v. d.)
Teplice synagoga
Kategorie „Synagogues in Teplice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogues in Teplice“ na Wikimedia Commons
Zaniklá nová synagoga z let 1880 až 1882 stávala v Teplicích mezi ulicemi Chelčického a Hálkovou. Byla postavena dle návrhu W. Stiassneho v kombinaci novorenesančního a maurského slohu. Svého času (do dokončení Velké synagogy v Plzni) byla největší synagogou v Čechách.[48] V březnu 1939 ji vypálili nacisté a posléze byla zbořena. Nedaleko místa, kde stála, je umístěn památník, který ji připomíná.
Stará synagoga v Teplicích Teplice Teplice synagoga Zaniklá stará synagoga z 16. století se nacházela v jižní části teplického ghetta. Při přestavbě v 19. století získala klasicistní podobu. Po dokončení nové synagogy sloužila jako sklad a během První republiky jako ortodoxní synagoga. Byla zbořena po druhé světové válce v rámci likvidace teplického ghetta.[48]
Starý židovský hřbitov v Teplicích ŽH Teplice Teplice Teplice židovský hřbitov
Kategorie „Old Jewish cemetery in Teplice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Old Jewish cemetery in Teplice“ na Wikimedia Commons
Zaniklý starý židovský hřbitov z roku 1669 se nacházel na vrchu Judenberg. Pohřbívalo se na něm až do roku 1862, kdy byl založen hřbitov nový. V té době čítal přes 900 stél – velmi cenných renesančních a barokních náhrobků. Hřbitov byl beze zbytku zničen nacisty během druhé světové války.[48]
Nový židovský hřbitov v Teplicích ŽH Teplice Teplice
(50°38′36″ s. š., 13°48′48″ v. d.)
Teplice židovský hřbitov
Kategorie „New Jewish cemetery in Teplice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „New Jewish cemetery in Teplice“ na Wikimedia Commons
Nový židovský hřbitov z roku 1862 se v Teplicích nachází v sousedství městského hřbitova a je přístupný ze Hřbitovní ulice. Čítá kolem 3500 náhrobků, mezi nimiž je řada cenných historizujících hrobek a náhrobních kamenů. Unikátní je hrob typu tumba z roku 1936. Hřbitov byl poničen během druhé světové války. V letech 2001 až 2010 byl rekonstruován. Je kulturní památkou a stále se na něm pohřbívá.[48]
Židovský hřbitov v Terezíně ŽH Terezín Terezín
(50°30′10″ s. š., 14°9′14″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Theresienstadt“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Theresienstadt“ na Wikimedia Commons
Hřbitov ghetta se v Terezíně nachází 800 metrů od náměstí a sousedí s městským hřbitovem (má vlastní židovská oddělení). Od prosince 1941 do října 1942 (později byli mrtví zpopelňováni) sem nacisté pohřbívali zemřelé vězně z ghetta koncentračního tábora Terezín. Celkem je zde pohřbeno 9 tisíc (podle některých zdrojů až 13 tisíc) osob v 1250 jednotlivých a 217 hromadných hrobech.[49] V roce 1975 byl hřbitov jednotně upraven a byla instalována skulptura kamenné menory.[50]
Národní hřbitov Terezín ŽH Terezín Terezín
(50°30′47″ s. š., 14°9′45″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „National cemetery in Theresienstadt“ na Wikimedia Commons
Kategorie „National cemetery in Theresienstadt“ na Wikimedia Commons
Národní hřbitov byl v Terezíně založen po druhé světové válce před Malou pevností. Jsou zde pohřbeny exhumované ostatky vězňů z hromadných hrobů v Terezíně, Litoměřicích, Lovosicích a popel zemřelých z terzínského ghetta.[51] Celkem je na národním hřbitově pohřbeno na 10 tisíc obětí (některé zdroje uvádí až 26 tisíc),[49][50] z nichž mnozí byli židé.
Synagoga v Terezíně Synagoga v Terezíně Terezín
Litoměřice synagoga
1F
Ve dvoře obytného domu v Dlouhé ulici č. 17, jako vedlejší přístavek sloužila jako kůlna. Deportovaný Arthur Berlinger z německého Schweinfurtu synagogu roku 1943 vyzdobil a byl jejím kantorem.[52] Roku 2002 zatopena.[53]
Synagoga v Třebívlicích Synagoga Třebívlice Třebívlice
(50°27′23″ s. š., 13°54′8″ v. d.)
Litoměřice synagoga
Kategorie „Synagogue in Třebívlice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Třebívlice“ na Wikimedia Commons
Novorománská synagoga z roku 1860 byla v Třebívlicích postavena na místě starší synagogy. Od roku 1927 ji využívala Církev československá husitská, od 90. let je opuštěná.[54]
Židovský hřbitov v Třebívlicích ŽH Třebívlice Třebívlice
(50°27′47″ s. š., 13°54′48″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Třebívlice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Třebívlice“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z roku 1867 se nachází asi kilometr severovýchodně od Třebívlic, v remízku ve vinicích s přístupem možným pouze po dohodě s firmou, jež vinice vlastní. Čítá na sto většinou poničených náhrobních kamenů.[54]
Nový židovský hřbitov v Údlicích ŽH Údlice Údlice
(50°26′36″ s. š., 13°27′44″ v. d.)
Chomutov židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Údlice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Údlice“ na Wikimedia Commons
Nový židovský hřbitov z roku 1864 se v Údlicích nachází cca 400 metrů severně od obecního úřadu, v poli na konci cesty lemované stromy. Dochovalo se 16 náhrobků a poničený památník obětem holocaustu. Hřbitov byl zdevastován za druhé světové války a v minulém režimu. Je volně přístupný.[55]
Starý židovský hřbitov v Údlicích Údlice Chomutov židovský hřbitov Zaniklý starý židovský hřbitov z 16. století se nacházel v severovýchodní části obce Údlice. Během války byl zlikvidován nacisty, kteří použili náhrobky jako dlažební kámen. Dnes je plocha někdejšího hřbitova rozdělena na dvorky a zahrádky. Do dnešní doby se dochovaly pouze ohradní zdi a márnice, která je využívána jako stodola.[56]
Synagoga v Ústí nad Labem Synagoga Ústí nad Labem Ústí nad Labem
(50°39′30″ s. š., 14°2′20″ v. d.)
Ústí nad Labem synagoga
1F
Zaniklá orientální synagoga z roku 1880 se nacházela v centru Ústí nad Labem v ulici Malá Hradební. V prosinci 1938 byla vypálena nacisty a během války bylo v přízemí zbudováno řeznické učiliště. Ke konci války byla poničena spojeneckým bombardováním a stržena.[57] Dnes stojí na jejím místě obchodní centrum Forum.
Starý židovský hřbitov v Ústí nad Labem Starý židovský hřbitov Ústí nad Labem Ústí nad Labem
(50°39′57″ s. š., 14°1′42″ v. d.)
Ústí nad Labem židovský hřbitov
Kategorie „Old Jewish cemetery in Ústí nad Labem“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Old Jewish cemetery in Ústí nad Labem“ na Wikimedia Commons
Zaniklý starý židovský hřbitov z roku 1866 se v Ústí nad Labem nacházel v místech dnešních Městských sadů. Pohřbívalo se zde do roku 1893, kdy vznikl nový hřbitov. V roce 1924 byly náhrobní kameny položeny a zavezeny zeminou. V roce 1995 prodala židovská obec pozemek městu a od roku 2005 se na místě někdejšího hřbitova nachází památník obětem holocaustu.[57]
Nový židovský hřbitov v Ústí nad Labem Nový židovský hřbitov v Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem židovský hřbitov
Kategorie „New Jewish cemetery in Ústí nad Labem“ na Wikimedia Commons
Kategorie „New Jewish cemetery in Ústí nad Labem“ na Wikimedia Commons
Zaniklý nový židovský hřbitov z roku 1892 tvořil v Ústí nad Labem zvláštní oddělení komunálního hřbitova na Ovčím vrchu. Po druhé světové válce v důsledku nedostatku finančních prostředků židovské obce chátral a v roce 1953 byl zrušen. Dnes se na jeho místě nachází provozy Spolku pro chemickou a hutní výrobu.[57]
Synagoga v Úštěku Synagoga Úštěk Úštěk
(50°35′2″ s. š., 14°20′19″ v. d.)
Litoměřice synagoga
Kategorie „Synagogue in Úštěk“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Úštěk“ na Wikimedia Commons
Klasicistní synagoga z let 1791 až 1794 se v Úštěku nachází v ulici 1. máje čp. 95. Jde o kamennou hranolovou budovu, typově zcela ojedinělou. V roce 1851 byla budova přestavěna. Po druhé světové válce chátrala a v 70. letech měla být zbourána. V letech 1993 až 2003 byla rekonstruována a je sídlem regionálního židovského muzea.[58]
Židovský hřbitov v Úštěku ŽH Úštěk Úštěk
(50°34′48″ s. š., 14°19′53″ v. d.)
Litoměřice židovský hřbitov
Kategorie „Jewish cemetery in Úštěk“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jewish cemetery in Úštěk“ na Wikimedia Commons
Židovský hřbitov z 15. století se v Úštěku nachází v lese napravo od Střelecké ulice vedoucí na jih směrem na Lhotu. Pohřbívalo se zde do roku 1938. Později byl poničen, chátral a v 80. letech byla navržena jeho likvidace. K té však nedošlo a od 90. let byl hřbitov rekonstruován. Dochovalo se na 221 náhrobních kamenů. Hřbitov je kulturní památkou a je volně přístupný.[59]
Synagoga v Žatci Synagoga Žatec Žatec
(50°19′48″ s. š., 13°32′46″ v. d.)
Louny synagoga
Kategorie „Synagogue in Žatec“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in Žatec“ na Wikimedia Commons
Synagoga se v Žatci nachází v Dlouhé ulici čp. 2407 nedaleko Chelčického náměstí. Byla postavena v letech 1871 až 1872 v pseudomaurském slohu. Budova byla vypálena během Křišťálové noci a od té doby neslouží svému původnímu účelu. V roce 1997 začala rekonstrukce zchátralé stavby a od jejího dokončení je využívána k příležitostným kulturním akcím. Je druhou největší synagogou v Čechách[60] a zároveň je kulturní památkou.[61]
Židovský hřbitov v Žatci Židovský hřbitov Žatec Žatec
(50°19′21″ s. š., 13°33′27″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1869 se nachází v jihovýchodní části Žatce a je součástí městského hřbitova v Pražské ulici. Byl poničen během druhé světové války a poválečném období. Do dnešní doby se tak dochovaly pouze 4 náhrobky. Součástí je obřadní síň, přestavěný dům hrobníka a symbolický památník obětem holocaustu. Hřbitov je přístupný po telefonické dohodě.[62]
Židovský hřbitov Mělce u Loun Židovský hřbitov Mělce Louny
(50°21′33″ s. š., 13°45′55″ v. d.)
Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov Mělce u Loun se nachází na severním úpatí vrchu Mělce asi 3 km severozápadně od Loun. Místo je přístupné. Ke hřbitovu se lze dostat pěšinkou od památníku padlých partizánů po žluté turistické značce.
  1. a b ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 84. Dále jen: Rozkošná; Jakubec. 
  2. FRÝDA, Pavel. Židé v Bílině a zdejší synagoga [online]. Zaniklé obce.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  3. Budyně nad Ohří [online]. Synagogy.euweb.cz [cit. 2012-03-22]. Dostupné online. 
  4. Židovský hřbitov Budyně nad Ohří [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-22]. Dostupné online. 
  5. a b Rozkošná; Jakubec. S. 98–99
  6. Čížkovice – židovský hřbitov [online]. Toulky po Čechách [cit. 2012-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-24. 
  7. VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 139. Dále jen: Večeřová. 
  8. a b Rozkošná; Jakubec. S. 112
  9. Židovský hřbitov Drahonice u Lubence [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  10. Rozkošná; Jakubec. S. 146
  11. Rozkošná; Jakubec. S. 148
  12. Rozkošná; Jakubec. S. 161
  13. ŠTÉPÁNOVÁ, Veronika. ŽIDOVSKÁ KOMUNITA V OBCI HŘÍŠKOV V REGIONÁLNÍM KONTEXTU. Poohří 3 : Ohře - spojnice lidí a osudů : sborník z konference konané v Kadani ve dnech 4.-5.10.2012 / 1. vyd. Kadaň : Kulturní zařízení Kadaň ve spolupráci s občanským sdružením Historie a současnost Poohří, 2013 165 s. : ilustrace, fotografie, obrazové přílohy 978-80-905007-2-3 s. 41-52
  14. KRAUSOVÁ, A. PERUCKÉ ŽIDOVSKÉ RODINY IN MEMORIAM. Spolek na obnovu židovských památek. Peruc: 2017. Dostupné z: http://historie-zidu-perucko.hys.cz/rosenbaum
  15. Pomník Obětem holocaustu. Spolek pro vojenská pietní místa. Dostupné z: https://www.vets.cz/vpm/27156-pomnik-obetem-holocaustu/#27156-pomnik-obetem-holocaustu
  16. Židé a synagoga v Chomutově [online]. Zaniklé obce.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 
  17. ZYKLOVÁ, Martina. Židé se v Chomutově dočkali znovuotevření hřbitova [online]. Chomutovský deník, 2008-05-21 [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  18. Rozkošná; Jakubec. S. 179
  19. Jirkov – synagoga [online]. Zanikleobce.cz [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. 
  20. Rozkošná; Jakubec. S. 181
  21. a b Rozkošná; Jakubec. S. 220
  22. Židovský hřbitov Liběšice [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  23. Rozkošná; Jakubec. S. 224
  24. Liběšice [online]. Zidovskehrbitovy.wz.cz [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  25. Večeřová. S. 142
  26. Židovský hřbitov Libochovice [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 
  27. Židovský hřbitov (TCZ029006) [online]. Pampeliska.cz [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  28. FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 100. Dále jen: Fiedler. 
  29. Židovský hřbitov v Lounech [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  30. Lovosice [online]. Židovskéhřbitovy.wz.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  31. Rozkošná; Jakubec. S. 244
  32. a b Měcholupy [online]. Synagogy.euweb.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  33. Rozkošná; Jakubec. S. 246
  34. Židovský hřbitov Podbořanský Rohozec [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  35. a b Rozkošná; Jakubec. S. 301
  36. Židovský hřbitov Podbořany [online]. Hrady.cz [cit. 2012-03-30]. Dostupné online. 
  37. Radouň u Štětí [online]. Židovská obec v Praze [cit. 2012-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  38. Rozkošná; Jakubec. S. 349
  39. a b Večeřová. S. 147
  40. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-19]. Identifikátor záznamu 118433 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  41. Roudnice nad Labem – Nový židovský hřbitov [online]. Židovské památky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2012-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  42. Rozkošná; Jakubec. S. 360
  43. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-20]. Identifikátor záznamu 156330 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  44. Rozkošná; Jakubec. S. 261
  45. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-21]. Identifikátor záznamu 123955 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  46. Rozkošná; Jakubec. S. 377
  47. Večeřová. S. 148
  48. a b c d Večeřová. S. 149–150
  49. a b Fiedler. S. 161–162
  50. a b Rozkošná; Jakubec. S. 389
  51. Večeřová. S: 154
  52. www.terezinstudies.cz [online]. [cit. 20-08-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-08-2011. 
  53. Archivovaná kopie. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04. 
  54. a b Rozkošná; Jakubec. S. 393
  55. Židovský hřbitov Údlice [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  56. Údlice [online]. Židovskéhrbitovy.wz.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  57. a b c FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. 123 s. ISBN 80-86646-12-2. S. 5–6. 
  58. Večeřová. S. 158
  59. Židovský hřbitov Úštěk [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 
  60. Večeřová. S. 159
  61. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-18]. Identifikátor záznamu 155929 : Synagoga. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  62. Židovský hřbitov Žatec [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]