Ratiboř (okres Vsetín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ratiboř
Pohled na Ratiboř ze Zbrančáku
Znak obce RatibořVlajka obce Ratiboř
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0723 544787
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vsetín
Historická země Morava
Katastrální území Ratiboř u Vsetína
Katastrální výměra 18,75 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 863 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 343 m n. m.
PSČ 756 21
Zákl. sídelní jednotky 3
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Ratiboř 75
75621 Ratiboř u Vsetína
Starosta Martin Žabčík
Oficiální web: www.ratibor.cz
Email: obec@ratibor.cz
Ratiboř
Ratiboř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ratiboř se nachází v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, zhruba 7 km zsz. od Vsetína, v údolí potoka Ratibořky v Hostýnských vrších. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť obce Ratiboř

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. První písemné záznamy o Ratiboři se nacházejí v latinsky psané kronice z roku 1306, kdy poslední Přemyslovec král Václav III. vydal listinu, v níž oznamuje, že na soutoku Bečvy a potoka Ratibořka zakládá cisterciácký klášter Tronus regis (Králův trůn). Král Václav III. však byl nedlouho po vydání listiny v Olomouci zavražděn a ke stavbě kláštera již nedošlo. Úmysl krále založit v Ratiboři klášter připomíná obecní znak, udělený roku 1998. Počátkem roku 2012 zde žilo 1811 obyvatel,[2] v roce 2006 jich bylo 1739.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Je zde pětiletá základní škola, která byla nedávno[kdy?] zrekonstruovaná. Mateřskou školu, která má tři třídy, rekonstrukce teprve čeká. Zdravotní středisko sídlí v nově zrekonstruované budově obecního úřadu. Je zde zajištěna kompletní péče (praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, zubní lékař a taky gynekolog). Ve stejné budově je taktéž lékárna a pošta, která svažuje i sousední obec Kateřinice, která se stala Vesnicí roku 2014. V obci se nacházejí tři obchody zajišťující prodej potravin, pekařství, drogerie, průmyslové zboží a textil. Též se zde nachází chovatelské a zahrádkářské potřeby. V obci působí i několik kadeřnic, stolařů, truhlářů a dalších řemesel. Služby v obci se neustále rozvíjejí. V obecní knihovně a na obecním úřadě je k dispozici veřejný internet.

V poslední době[kdy?] obec prochází nenápadnou, ale rozsáhlou revitalizací. Prostory kolem fotbalového hřiště, kanalizace, chodníky, cesty, budova základní školy. Rekonstrukce sokolovny a vybudování umělé plochy s osvětlením za ním, které využívá škola, ale i veřejnost. Rekonstrukce budovy Svazarmu a hasičského domu. V neposlední řadě revitalizace budovy obecního úřadu. Byla zrekonstruována budova mateřské školy. Obec má dobudovanou vodovodní síť, plynofikaci, kavelovou televizi s vysokorychlostním internetem a kanalizaci s čističkou odpadních vod.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Baletka – historik a archivář
  • Jan Maniš – obecní evangelický kazatel. Na obranu svobody vyznání se vydal do Vídně, ale vrátil se s nepořízenou. Žil pak v utajení, ovšem v roce 1779 se vydal znovu za císařem do Těšína, který zde byl na kongresu. Znovu musel uprchnout, zanedlouho byl dopaden a i po zapření svého příjmení v něm byl poznán Jan Maniš. Poté byl odvezen do Brna, byl vězněn a vyslýchán, a když se otevřeně přihlásil k evangelickému vyznání, byl odsouzen k tříměsíční práci v okovech. Jednou týdně se také musel ukazovat na tržišti pod pranýřem s česko-německým nápisem „Přestupník ustanovení zemských“. Po uplynutí trestu byl spolu s rodinou vyhoštěn do Sedmihradska, děti mu byly následně odebrány a předány na katolické převychování, majetek zkonfiskován a dán katolickému hospodáři. Z Uher se již nevrátil. I když byl Maniš tvrdý zastánce reformace a celé jeho snažení sice po dobu jeho života nebylo vyslyšeno, po smrti byl roku 1781 byl vydán Toleranční patent a poté také výstavěn Manišův pomník v části obce Kobelné, který byl umístěn tam, kde dřív stával Manišův statek.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V obci se před nedávnem obnovila tradice a po dlouhé době se začaly konat jarmarky. V okolí je vyhlášená soutěž Gulašový král, které se pravidelně zúčastňují soutěžící a diváci i ze zahraničí (především ze Slovenska). Spolu s touto akcí se pravidelně koná pochod (jsou vždy dvě trasy), jehož trasa začíná u Základní školy v Ratiboři a končí u Hasičského domu. Během ní mají účastníci možnost poznat některé krásy Valašské přírody.

Nachází se zde sbor farní sbor Českobratrské církve evangelické v Ratiboři.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Statistika Ministerstva vnitra ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ratiboř - Valašská dědina – publikace vydaná v roce 2006 k 700. výročí vzniku Ratiboře 1306-2006
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]