Ruská sovětská federativní socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z RSFSR)
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská socialistická federativní sovětská republika (1917 – 1936)

Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика

Российская Социалистическая Федеративная Советская Республика (1917 – 1936)
 Ruské impérium 1917–1991 Sovětský svaz 
Rusko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
17 075 200 km²
nejvyšší bod:
Elbrus (5633 m.)
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
147 386 000 (1989)
národnostní složení:
ruština, jazyky jednotlivých republik a oblastí
státem propagovaný ateismus; dále pravoslaví, islám a další náboženství
státní útvar
socialistická republika (od roku 1922 jedna z federativních socialistických republik SSSR)
vznik:
7. listopad 1917 vytvořením RSFSR
zánik:
26. prosinec 1991 rozpadem SSSR
Státní útvary a území
Předcházející:
Ruské impérium Ruské impérium
Nástupnické:
Sovětský svaz Sovětský svaz
Rusko Rusko

Ruská sovětská federativní socialistická republika (do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika, rusky Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика, zkratka RSFSR) byla socialistický stát a od roku 1922 největší svazová republika Sovětského svazu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

RSFSR byla vyhlášena na Třetím celoruském sjezdu sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců, který se konal ve dnech 10.–18. ledna 1918.[1] V této době bylo Rusko ve stavu občanské války a centrální moc, která byla přesídlena počátkem března 1918 do Moskvy, ovládala jen část ruského území.

30. prosince 1922 na zasedání 1. všesvazového sjezdu sovětů byl vyhlášen Svaz sovětských socialistických republik.[1] Tomuto aktu předcházely závažné diskuze o státoprávním uspořádání Ruska a konfederativních republik. Stalin navrhoval, aby Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie vstoupily do Ruské federace jako autonomní republiky. Zvítězil však návrh Lenina, který prosadil vznik Sovětského svazu, přičemž Ruská svazová republika byla pouze jednou z republik SSSR. 5. prosince 1936 byla v SSSR přijata druhá ústava, kde pravomoci federace byly vymezeny taxativně, práva však zůstala svazovým republikám zachována.

19. února 1954 byl poloostrov Krym předán Ukrajinské SSR.

Administrativní členění (k roku 1963)[editovat | editovat zdroj]

ASSR (v závorce hlavní město): Baškirská (Ufa), Burjatská (Ulan-Ude), Čečenoingušská (Groznyj), Čuvašská (Čeboksary), Dagestánská (Machačkala), Jakutská (Jakutsk), Kabardinobalkarská (Nalčik), Kalmycká (Elista), Karelská (Petrozavodsk), Komiská (Syktyvkar), Marijská (Joškar-Ola), Mordvinská (Saransk), Severoosetinská (Ordžonikidze), Tatarská (Kazaň), Tuvinská (Kyzyl), Udmurtská (Iževsk).

AO: Adygejská (v Krasnojarském kraji), Karačajevočerkeská (v Stavropolském kraji), Hornoaltajská (v Altajském kraji), Chakazská (v Krasnojarském kraji), Židovská (v Chabarovském kraji).

Další subjekty byly kraje, oblasti a národnostní okruhy.

Pro hospodářské účely se RSFSR dělila i na Ekonomické administrativní rajóny.

Název RSFSR byl pro svazovou republiku Rusko oficiálně používán až do zániku Sovětského svazu v roce 1991.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. Dále jen PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa.. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 42.