Poseidón
Poseidón | |
---|---|
Andrea Doria jako Neptun - alegorický obraz od Agnola Bronziniho znázorňuje vladařskou hegemonii Janova v Tyrhénském moři | |
Symboly | trojzubec, ryba, delfín, kůň, býk |
Sídlo | Olymp a moře |
Partnerka | Amfitríta |
Rodiče | Kronos a Rheia |
Sourozenci | Hádés, Démétér, Hestiá, Héra, Zeus, Cheirón |
Děti | Triton, Polyfémos, Bélos, Agénor, Théseus, Antaios, Bellerofontés, Chrýsáór, Glaukos, Peliás, Orion |
Římský ekvivalent | Neptun |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poseidón (řecky Ποσειδῶν) je starořeckým bohem moře a vodního živlu. Je to syn Kronův a Rheiin, ale hned po narození byl svým otcem pozřen stejně jako jeho bratři a sestry, kromě nejmladšího Dia, který když dospěl, donutil otce všechny děti vyvrhnout.
Poseidón dostal od Telchinů trojzubec (někdy nesprávně uváděno od Kyklopů), který se stal jeho nástrojem a zbraní, pomáhá mu k rozpoutání bouří a zemětřesení. Při dělení světa mezi tři Kronovy syny mu připadla mořská říše.
Poseidónovou manželkou je Amfitríta, ale zaplétá se postupně s mnoha jinými ženami, jak bohyněmi, tak smrtelnicemi, a má s nimi nesčetné potomky. Poseidón je otcem mnoha řeckých héroů a mytickým předkem četných královských rodů.
Staří Řekové obětovali Poseidónovi býka a koně, protože tato pozemská zvířata symbolizovala dravost, násilí, ale také plodivou sílu.
Římané ztotožnili Poseidóna s bohem Neptunem.
Nejvýznamnějším Poseidónovým kultovním místem byl Korint. Na jeho počest se konaly každý druhý rok Istmické hry.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SOUKUPOVÁ, Magdalena. Lidé a bohové ve starověkých náboženstvích Antické Řecko a Řím. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dagmar Demjančuková. s. 12. Dostupné online. Archivováno 11. 2. 2017 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poseidón na Wikimedia Commons