Podhoří (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o přírodní rezervaci v Praze. O dalších významech slova pojednává článek Podhoří.
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Podhoří
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Celkový pohled od jihu
Celkový pohled od jihu
Základní informace
Vyhlášení 1. září 1982
Nadm. výška 180 – 266 m n. m.
Rozloha 8,40 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Praha
Souřadnice
Podhoří
Podhoří
Další informace
Kód 761
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Podhoří je chráněné území v Česku, které zahrnuje území skalních srázů na pravém břehu Vltavy mezi Bohnickým údolím a začátkem ulice Na Farkách v Praze. Přírodní rezervace je krajina polí a lesů a je součástí přírodního parku Drahaň–Troja spolu s přírodní památkou (PP) Havránka, PP Jabloňska, PP Zámek a dalšími. Jedná se nejcennější chráněné území v Trojské kotlině. Strmé skalní srázy s převýšením až 100 metrů nad údolím Vltavy a velký rozdíl mikroklimatu a mikroreliéfu umožnili vznik unikátním společenstvům. Dodnes se zde zachoval původní přírodní charakter, přesto okolí bylo osídleno již v dávné minulosti Kelty (keltské oppidum).[2][3]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace se nachází v Praze na právem břehu Vltavy mezi ústím Bohnického potoka a začátkem ulice Na Farkách. Oblast je součástí přírodního parku Drahaň - Troja a spadá pod katastrální území Bohnice - Praha 8 a Troja - Praha 7. Překrývá se s jiným chráněným územím - Kaňon Vltavy u Sedlce. Geomorfologicky je území řazeno do provincie Česká Vysočina, Poberounské soustavy, Brdské podsoustavy, celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a zde do okrsku 5a- 2b-d Zdibská tabule. Nadmořská výška se pohybuje mezi 178 až 270 m n. m. [4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie osídlení a využívání území člověkem sahá až do doby před 6000 lety. Při archeologickém průzkumu v letech 196673 byly na skalním ostrohu „Na Farkách“ nalezeny pozůstatky pěti osad. Na plošině skály bylo v období řivnáčské kultury (eneolit) výšinné hradiště. Nejstarší pochází z mladší doby kamenné. Pravěké osídlení zde přetrvalo až do starší doby železné, kdy zde žili předchůdci Keltů – lidé bylanské kultury.

Patří mezi typické výšinné polohy se stopami pravěkého osídlení. V minulosti zde byl těžen v malých lomech kámen.

Na místě historických osad se v současnosti nachází archeopark, který byl postaven Botanickou zahradou Prahy.[2][4][5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

PR tvoří skály pravého břehu kaňonovitého údolí Vltavy poblíž ústí Bohnického potoka. Vystupuje zde jeden z velkých skalních profilů se 100 metrovým převýšením. Tvoří ho horniny mladších starohor se zdaleka viditelnými žilami kyselých vyvřelin. Pevné břidlice svrchního proterozoika tvoří převážnou část území. V některých místech v břidlicích jsou přítomné dioritové porfyrity a tonality- alkalické vyvřeliny.[2] Zaříznutou roklí protéká Trojsky potok, který dělí území Podhoří na dvě části:

  • jižní část s mírnějšími úklony svahů (pod výšinným sídlištěm Na Farkách);
  • severní část (Kalvárie) se strmějšími úklony skal s hlubokými erozními rýhami.

Značně velká diverzita rostlinných společenstv v území je definována rozdílnosti chemického složení hornin, přičemž převažuje svažitý reliéf nad plochým. Půdy okresu jsou převážně vápnité a živné.

V nejsevernější části chráněného území se nachází pozůstatek lomu, který vznikl v souvislosti s výstavbou nouzových staveb u břehu Vltavy. Lom ukončil svoji činnost pravděpodobně již počátkem století. Probíhala zde těžba křemenného dioritového porfyritu a drob. Těžba mohla souviset i s regulací břehů Vltavy počátkem tohoto století.[3]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Dnes celkový charakter území určují rozsáhlé skalní stepi a xerotermní křoviny nebo porosty zakrslých dubů, v nichž se roztroušeně objevuje i dřín obecný (Cornus mas) a v poslední době se šířící višeň turecká (Prunus mahaleb). Takže v pohoří se vyskytujou útržky kyselých xerotermních doubrav.[2]

Na území přírodní rezervace podhoří najdeme řadu vzácných a chráněných druhů rostlin.

Na skalách rostou druhově bohatá společenstva:

Na vrcholových plošinách skal jde převážně o zástupcích druhů: trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), kostřava walliská (Festuca valesiaca), dub letní (Quercus robur). Najdeme v PR Podhoří i kakostu krvavého (Geranium sanguineum), třemdavu bílou (Dictamnus albus) spolu s reliktní třešní křovitou (Prunus fruticosa), a druhově bohatší stepní společenstva jako zvonek jemný (Campanula gentilis), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), locika vytrvalá (Lactuca perennis (Festuca valesiaca)), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) nebo kokořík lékařský (Polygonatum odoratum). Z dalších druhů je možné zmínit čistec přímý (Stachys recta), chrpa latnatá (Centaurea stoebe) a pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias).[3][4][6]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějšími obyvateli přírodní rezervaci jsou teplomilní zástupci hmyzu – vzácné druhy nosatců, krasců, tesaříků a mandelinek. Dále zde lze potkat i užovku podplamatou (Natrix tesselata), ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a ještěrku zelenou (Lacerta viridis), která je kriticky ochroženým druhem a v Česku je chráněna zákonem.

Podhoří je dále osídleno představiteli ptáků, zejména kalousem ušatým (Asio otus), výr velký (Bubo bubo), a malými zpěvnými ptáky jako ťuhýk obecný (Lanius collurio), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) nebo slavík obecný (Luscinia megarhynchos), kteří hnízdí ve křovinách. [4]

Navíc zde můžeme pozorovat teplomilná společenstva i bezobratlých živočichů (např. zobonosky (Attelabus), krytonosce (Ceutorhynchus) či motýly (Lepidoptera)), kteří zde sídlili dávno před člověkem. Při aktuálním průzkumu bezobratlých byly vybrány bioindikační skupiny - pavouci a motýli. V lokalitě bylo zjištěno 32 druhů pavouků, ale celkový odhad bude nepochybně vyšší. V případě motýlů bylo zjištěno celkem 73 druhů okruhu macrolepidoptera.

Z ostatních skupin tu sídlí blanokřídlí, kteří patří k nejpočetnějším řádům hmyzu, dále brouci, ploštice a rovnokřídlí. Výskyt přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctata) nevyžaduje zvláštní management kromě zachování otevřené krajiny s dostatkem živných rostlin – keřů z čeledi růžovitých. Druhy (Apatura ilia) batolec červený, (Apatura iris) batolec duhový a (Iphiclides podalirius) otakárek ovocný patří mezi ohrožené. Nicméně případný zvláštní management není třeba upravovat.[2][3]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Podhoří je PR chráněna Magistrátem hlavního města Prahy. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) přiřadil rezervaci 4. kategorie - území pro péči o stanoviště/druhy.[7]

Důvody ochrany[editovat | editovat zdroj]

  • Skály na právem břehu údolí Vltavy s břidlici a žily vulkanických hornin proterozoika s velkou diverzitou skalních společenstv a druhů skalních stepí a křovin;
  • Je stanovištěm chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Hlavními body péče jsou zachování rostlinných společenstev a dlouhodobé a postupné zlepšování jejich stavu. Za primární nutno považovat udržení bezlesí na skalních stepích s výskytem ojedinělých skupin keřů.[4]

Cíle ochrany[editovat | editovat zdroj]

  1. Zabránění sukcese - zarůstání území křovinami a lesními porosty;
  2. Podpoření druhové skladby suchých trávníků pravidelnou péčí (redukcí křovin, pastvou, příp. sečí);
  3. Podpoření druhové pestrosti stanovišť různými a časově odstupňovanými managementovými zásahy:
    • kosení mozaikovité s časovým odstupem;
      • kosení a pastvu provádět v období plánu péče v různých termínech.

Současný způsob hospodaření – pastva ovcí a koz spolu s různými typy kosení je ideální pro společenstva přírodní rezervace.

Je nutné provádět monitoring a eliminaci nepůvodních druhů (zejména akát, pajasan), omezit fragmentaci PP Podhoří zástavbou, jak v ochranném pásmu tak i v přírodní rezervaci, a citlivě usměrnit návštěvnost. Zejména horní části skal, které jsou silně navštěvované, s čím souvisí i zvýšené množství odpadků. Řešením by mohlo být nabídnutí jiné alternativy – vymezení návštěvnicky přijatelných míst, jako hřiště ZŠ Dolákova (jsou tad odpočivadla, ohništi a lavičky).[3]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Podhořím vede pěší turistická trasa červená turistická značka 0005 z Prahy-Troje Do Kralup nad Vltavou.

Oblast poskytuje řadu výborných vyhlídkových bodů - zejména hradiště Na Farkách, Podhorská vyhlídka a vyhlídka nad Bohnickým údolím. Hradiště na Farkách či Nad Pohořím leží mezi jihozápadním okrajem bohnickeho sídliště a vltavským údolím. Oblast je významná tím, že je jedním z míst pravěkého osídlení, ale dlouhodobé působení zemědělského obdělávání a splachy z povrchu výrazně poškodili stopy zdejšího osídlení. Při pohledu do vltavského údolí je odtud možné pozorovat panoramatický výhled a tok řeky v délce více než 3 km. Odtud je v pěší dostupnosti areál Botanické zahrady hlavního města Prahy, Pažské Zoo a Trojský Zámek.[2]

Je možné vystoupat od Vltavy z oblasti Podhoří na vrch Palírka se stejnojmennou usedlostí nebo jedním z Pražských prívozů se přeplavit z oblasti PR Podhoří na levý břeh Vltavy (V Podbabě).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

References[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]