Olga Jelínková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olga Jelínková
Základní informace
Narození1978 (45–46 let)
Jičín
Povolánízpěvačka a operní pěvkyně
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Webhttp://www.olgajelinkova.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Jelínková (* 1978) je česká operní pěvkyně-sopranistka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Již v dětském věku se věnovala hře na housle. Studovala zpěv na Pražské konzervatoři u prof. Antonie Denygrové (2002) a následně na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze u Miloslava Podskalského (absolvovala v roce 2009).[1] Účastnila se také řady interpretačních a mistrovských kurzů, např. u Richarda Sigmunda v Meranu (Itálie), u Teresy Berganzy v Santanderu (Španělsko), u Petera Dvorského a Gabriely Beňačkové v České republice.[2]

Profesní kariéra – opera[editovat | editovat zdroj]

Olga Jelínková v titulní roli opery Carla Orffa Chytračka (Národní divadlo, 2016)

Debutovala v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (jako Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském). Pravidelně vystupovala v řadě českých divadel, např. v plzeňském Divadle J. K. Tyla, v Městském divadle v Brně, ve Slezském divadle v Opavě, v brněnském Národním divadle, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v Moravském divadle v Olomouci, ve Státní opeře Praha. Od roku 2014 spolupracuje s pražským Národním divadlem.[3] Od roku 2015 byla v angažmá v Moravském divadle Olomouc.[4] V zahraničí vystupovala např. v Polsku, Německu, Japonsku, Belgii, USA, Jižní Koreji.

Od sezony 2017/2018 byla stálým hostem Saarländisches Staatstheater v německém Saarbrückenu, od sezony 2018/2019 je zde ve stálém angažmá jako sólistka.[5][6]

Koncertní činnost[editovat | editovat zdroj]

Vystupuje s varhaníkem Alešem Bártou, s orchestrem Atlantis pod vedením Vítězslava Podrazila a se souborem Collegium českých filharmoniků. Spolupracovala také se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK[3] a se souborem Baroque Jazz Quinted a s Ensemble Martinů. V koncertním repertoáru má řadu písní světových i českých autorů mj.: W. A. Mozart, M. P. Musorgskij, C. Debussy, F. M. Bartholdy, F. Schubert, J. Brahms, M. Ravel, A. Dvořák, B. Martinů, L. Janáček, P. Eben, W. Wagner, J. Křička a také písní duchovních (J. S. Bach, G. F. Händel, Ant. Vivaldi, J. J. Ryba, F. Schubert, W. A. Mozart, L. Bernstein, Ant. Dvořák, G. Bizet, Ch. Gounod aj.)

Opereta, muzikály[editovat | editovat zdroj]

Kromě operních rolí má nastudovánu také řadu rolí operetních a muzikálových (např. J. Strauss: Netopýr – role Adély a Rosalindy; O. Nedbal: Polská krev, F. Lehár: Veselá vdova).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2000 2. cena na Duškově soutěži hudební mládeže
  • 2001, 2005 čestné uznání na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech v oboru opera
  • 2008 vítězka pěvecké soutěže Ad honorem Mozart na pražské Bertramce
  • 2009 vítězka pěvecké soutěže International Pustina Competition ve Žďáru nad Sázavou
  • 2010 širší nominace na Cenu Thálie
  • 2011 finalistka pěvecké soutěže Concorso di canto lirico internazionale per cantanti lirici – Giacomo Puccini v italské Lucce
  • 2011 1. cena na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech
  • 2015 Cena hudebního serveru Opera Plus jako nejlepší operní pěvkyně Česka
  • 2015 užší nominace na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon za titulní roli v opeře Slavík Igora Stravinského
  • 2016 Cena diváků Moravského divadla Olomouc v kategorii ženský jevištní výkon

Operní repertoár, výběr[editovat | editovat zdroj]

Olga Jelínková jako Královna noci v opeře W. A. Mozarta Kouzelná flétna (Stavovské divadlo, 2015)
Olga Jelínková v titulní roli opery Igora Stravinského Slavík (Národní divadlo, 2015)

Provedení operních rolí v ČR, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 2011 W. A. Mozart: Únos ze serailu, Konstance (j. h.), Stavovské divadlo, režie Joël Lauwers
  • 2014 Josef Mysliveček: Olimpiade, Megacle (j. h.), Stavovské divadlo, režie Ursel Herrmann
  • 2014 W. A. Mozart : Così fan tutte, Despina, Slezské divadlo Opava
  • 2015 Jacques Offenbach: Hoffmannovy povídky, Olympia, Divadlo J. K. Tyla Plzeň
  • 2015 Igor Stravinskij: Slavík, Slavík (j. h.), Národní divadlo, režie Dominik Beneš
  • 2015 W. A. Mozart: Kouzelná flétna, Královna noci (j. h.), Stavovské divadlo, režie Vladimír Morávek
  • 2015 Jacques Offenbach: Hoffmannovy povídky, Olympia, Divadlo F. X. Šaldy Liberec
  • 2016 Maurice Ravel: Dítě a kouzla, Oheň, Princezna, Slavík, Jihočeské divadlo České Budějovice, režie SKUTR (Lukáš Trpišovský, Martin Kukučka)
  • 2016 Carl Orff: Chytračka, Chytračka, Národní divadlo, režie Jiří Nekvasil
  • 2016 Rudolf Piskáček: Perly panny Serafínky, Panna Serafínka, její dcera, Moravské divadlo Olomouc, režie Dagmar Hlubková
  • 2016 W. A. Mozart: Kouzelná flétna, Královna noci, Moravské divadlo Olomouc, režie Roman Vencl, Michaela Doležalová
  • 2016 Giacomo Puccini: Bohéma, Musetta, Moravské divadlo Olomouc, režie Andrea Hlinková
  • 2017 Franz Lehár: Země úsměvů, Líza, jeho dcera, Moravské divadlo Olomouc, režie Karel Melichar Skoumal
  • 2017 Oskar Nedbal: Vinobraní, Julja Lella, Moravské divadlo Olomouc, režie Roman Vencl, Michaela Doležalová
  • 2017 Giuseppe Verdi: Ernani, Elvíra, jeho neteř a snoubenka, Moravské divadlo Olomouc, režie Karla Štaubertová
  • 2018 D. D. Šostakovič: Lady Macbeth Mcenského újezdu, Axiňja, příručí u Izmailova, Trestankyně, Národní divadlo moravskoslezské, režie Jiří Nekvasil

Význačná zahraniční vystoupení, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 2010 Georges Bizet: Carmen, Micäela, Opera v Soulu (Jižní Korea) (se souborem Státní opery Praha)
  • 2016 Antonín Dvořák: Dimitrij, Xenie, koncertní provedení s Boston Philharmonic Orchestra, dirigent Gil Rose, Odyssey Opera Boston (USA)[7]
  • 2017 Gustav Mahler: IV. Symfonie, koncertní provedení s Flanders Symphony Orchestra (Belgie), dirigent Jan Latham-Koenig
  • 2017 W. A. Mozart: Kouzelná flétna, Královna noci, Saarländisches Staatstheater (Německo)
  • 2018 Giuseppe Verdi: Ernani“, Elvira, Nationaltheater Mannheim (Německo)
  • 2018 Giuseppe Verdi: La Traviata, Violetta Valery, Saarländisches Staatstheater (Německo)[8]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Nahrávky, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 2005 spolupráce na natočení CD pro dánskou firmu Classico (árie A. Dvořáka, G. Verdiho a G. Pucciniho)
  • Quis? (písňový cyklus Zdeňka Lukáše pro soprán a violu), Český rozhlas (s violistkou Jitkou Hosprovou)
  • První touhy (písňový cyklus Jaroslava Křičky), Český rozhlas (s klavíristou Eduardem Spáčilem)
  • 2011 Voice on Canvas (písňový cyklus Jana Jiráska), Český rozhlas (s klavíristou Martinem Levickým)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novinky.cz: Radmila Hrdinová: Sopranistka Olga Jelínková: Cítím se v Německu jako doma (30. 11. 2018): https://www.novinky.cz/kultura/490674-sopranistka-olga-jelinkova-citim-se-v-nemecku-jako-doma.html
  2. Olga Jelínková v databázi Archivu Národního divadla http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=14791&sz=0&abc=J&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa
  3. a b Národní divadlo – profil osobnosti: https://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/olga-jelinkova
  4. Národní divadlo moravskoslezské: https://www.ndm.cz/cz/osoba/8158-jelinkova-olga.htm[nedostupný zdroj]
  5. Harmonie on line (8. srpna 2018): https://www.casopisharmonie.cz/aktuality/nemecke-angazma-olgy-jelinkove-zahaji-la-traviata.html
  6. https://www.staatstheater.saarland/nc/menschen/auf-der-buehne/stage/olga-jelinkova/[nedostupný zdroj]
  7. Novinky.cz: Radmila Hrdinová: Sopranistka Olga Jelínková: Opera je droga (12.9.2016): https://www.novinky.cz/kultura/414207-sopranistka-olga-jelinkova-opera-je-droga.html
  8. Archivovaná kopie. www.staatstheater.saarland [online]. [cit. 2018-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. 
  9. Národní divadlo – profil osobnosti: https://www.n[nedostupný zdroj]arodni-divadlo.cz/cs/umelec/olga-jelinkova

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petra Šroubek Pohlová: Operní život v Saarbrückenu In.: časopis Marianne, prosinec 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]