Moravský Beroun
Souřadnice: 49°47′37″ s. š., 17°26′32″ v. d.
| Moravský Beroun | |
|---|---|
 | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Moravský Beroun |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′37″ s. š., 17°26′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 844 (2024)[1] |
| Rozloha | 51,22 km²[2] |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| Počet domů | 585 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí 9. května 4 79305 Moravský Beroun mesto |
| Starosta | Ing. Zdenka Szukalská |
| Oficiální web: www | |
  Moravský Beroun | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597678 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; německy Bärn[4]) je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka. Má přes 3 tisíce obyvatel a je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál, k 1. lednu 2005 však přešlo pod okres Olomouc. V roce 2016 ve městě žilo 3048 obyvatel, katastrální výměra činí 5122 ha.
Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339.[5]
- 1577 – město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získá město další privilegia
- 1752 – vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou)
- 1758 – městem projíždí gen. Laudon před legendární bitvou u Guntramovic a u Domášova
- 1779 – po velkém požáru město téměř celé zničeno
- 1. 7. 1872 – zahájen provoz na železniční trati Olomouc - Krnov - Opava
- 1822 – postaven první vodovod
- 1841 – zahájen provoz pošty
- 1859 – vybudována továrna na zápalky
- 1867 – zahájen provoz nemocnice
- 1895 – vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten
- 1898 – zahájen provoz úzkorozchodné tratě Mor. Beroun - Dvorce (zrušena v roce 1933)
- 1899 – vybudována škola
- 1918 – město se hlásí k Sudetenlandu a vyzbrojuje 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo poraženo vojskem z Olomouce.
- 1924 – pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský.[6]
- 1935 – ve volbách vítězí Henleinova SdP
- 5. května 1945 bylo město obsazeno sovětskou armádou
Části obce
- Moravský Beroun
- Čabová
- Nové Valteřice
- Ondrášov
- Sedm Dvorů
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravském Berouně.
- kostel Nanebevzetí Panny Marie
- kostel Povýšení svatého Kříže
- Fara čp. 183
- měšťanský dům Masarykova 199/6
- měšťanský dům Školní 248/14
- Socha Panna Marie Immaculata
- Naučná stezka Křížový a Kočičí vrch
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Valteřicích
- Lovecký zámeček ve Valteřicích
Významní rodáci
- František Cassián Hanel (1751–1820) – pedagog a hudebník, učitel Jakuba Jana Ryby[7]
- Hans Lichtblau (1833–1896) – majitel dvora, zemský poslanec
- Ernst Späth (1886–1946) – rakouský chemik moravského původu, profesor a rektor Vídeňské univerzity, objevitel syntézy meskalinu a dalších chemických látek
Partnerská města
Bieruń, Polsko
Gundelfingen, Německo
Meung-sur-Loire, Francie
Ostrog, Ukrajina- Scheibenberg, Německo
Galerie
- Zajímavé objekty Moravského Berouna
-
Empírová radnice -
Dům na Masarykově ulici -
Socha P. Marie na náměstí -
Fara -
Kostel Povýšení svatého Kříže -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nových Valteřicích -
Lovecký zámeček v Nových Valteřicích - technická památka -
Sem byla v roce 2014 umístěna Expozice města Moravský Beroun.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 608.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 658.
- ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. ISBN neuvedeno. S. 328. 1. vydání.
- ↑ http://www.hanel.wbs.cz/Historie.html
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravský Beroun na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Beroun v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města
- Turistické zajímavosti
- O bývalém hradu
- Turistický portál Krásné Česko
