Mladá Boleslav hlavní nádraží
| Mladá Boleslav hlavní nádraží | |
|---|---|
 Staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Mladá Boleslav |
| Souřadnice | 50°24′26,28″ s. š., 14°53′13,92″ v. d. |
  Mladá Boleslav hlavní nádraží | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 544510 |
| Tratě | 064, 070, 071, 076 |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| V provozu od | 15. října 1865 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo[1] |
| Dopravní koleje | 7 + 1 kusá[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 8 (8)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi (autobus) |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mladá Boleslav hlavní nádraží je centrální železniční stanice v statutárním okresním městě Mladá Boleslav ve Středočeském kraji nacházející se městské části Čejetičky oddělené od středu města řekou Jizerou. Leží na neelektrizovaných tratích 064, 070, 071 a 076. Nádraží je vzdáleno přibližně tři kilometry od městského centra.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vystavěna dle typizovaného předpisu společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, pravidelný provoz zde byl zahájen 15. října 1865. Následně zde vznikla po východní straně nádraží nová staniční budova postavená společností Rakouská severozápadní dráha jako nádraží II. třídy B (uzlová stanice) jakožto konečnou stanici své odbočné trati z Nymburka. Autorem typizovaného vzhledu byl architekt Carl Schlimp. Trať byla oficiálně otevřena 29. října 1870. K dobudování železničního spojení s Mšenem přes již dokončenou trať ve Skalsku došlo 19. února 1904 společností Místní dráha Sudoměř - Skalsko - Stará Paka, trať dále pokračovala do Sobotky a Staré Paky.[2]
Současný provoz osobní dopravy
[editovat | editovat zdroj]Stav k roku 2024: Stanice je integrovaná do Pražské integrované dopravy, leží v 7. tarifním pásmu. Stanici obsluhují každé dvě hodiny rychlíky linky R21 (Praha hl. n. - Turnov/Tanvald), rychlíky linky R22 (Kolín - Nový Bor/Svor/Rumburk/Šluknov) a osobní vlaky linky S3 (Praha hl. n. - Mladá Boleslav hl. n./Mladá Boleslav město). O pracovních dnech jsou spoje linky S3 ve směru od Prahy zkráceny do Všetat či Byšic a nahrazeny spěšnými vlaky R43 (Praha hl. n. - Mladá Boleslav město/Turnov). Stanice je dále obsluhována osobními vlaky linek L4 (Mladá Boleslav město - Rumburk), S36 (Mladá Boleslav hl. n. - Dolní Bousov - Mladějov v Čechách/Lomnice nad Popelkou), S31 (Mladá Boleslav město - Nymburk hl. n.) a S30 (Mladá Boleslav město - Turnov). O víkendech jsou také vypravovány vlaky linky S33 (Mladá Boleslav hl. n. - Mšeno/Mělník) a jeden historický vlak na lince T10 (Praha hl. n. - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Bezděz - Česká Lípa hl. n. - Krásná Lípa - Mikulášovice dol. n.).[3]
Plány do budoucna
[editovat | editovat zdroj]V roce 2025 by měly začít práce na nové nádražní budově.[4] Aktuální nádražní budovu čeká kompletní demolice a na jejím místě se vystaví nová. Nástupiště by však měla zůstat stejná, což neodpovídá modernímu vzhledu nové nádražní budovy a stále se tak nevyřeší všechny problémy, na které poukazují otřesné recenze na Google Mapách. V následujících desetiletích se však plánuje nahrazení trati 070 v úseku Praha - Mladá Boleslav novou tratí vedoucí přes Lysou nad Labem, Milovice, Všejanskou spojku, Nepřevázku a Bezděčínskou spojku, která se aktuálnímu hlavnímu nádraží vyhne obloukem a skončí ve stanici Mladá Boleslav město, která se po velké proměně stane novým hlavním nádražím. Zde by se výhledově měla zrekonstruovat trať do Turnova a Liberce a měly by zde být nasazovány vlaky InterCity, které umožní spojení Prahy a Mladé Boleslavi za 40 minut místo aktuálních 69 minut. Z aktuálního hlavního nádraží by se mělo stát nákladní a seřaďovací nádraží a měly by ho obsluhovat pouze osobní vlaky v trase dnešní linky S3.[2][5][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Plánek stanice Mladá Boleslav hlavní nádraží. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, srpen 2022.
- ↑ a b VANĚK, Martin. ŽELEZNIČNÍ UZEL MLADÁ BOLESLAV VE VZTAHU K 5. ŽELEZNIČNÍMU KORIDORU [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ IDOS [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ BLAHNÍKOVÁ, Irena. Kombinace tradice a moderny: Stavba nového nádraží má začít příští rok na jaře. Boleslavský deník. 2024-05-28. Dostupné online [cit. 2024-09-30].
- ↑ FORST, Daniel. MLADOBOLESLAVSKÁ ŽELEZNICE - současnost vs. budoucnost (studentský dokumentární film) [online]. DF Production, 2024-03-05 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ PAIDAR, Ing. Pavel. Železniční spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec [online]. Správa Železnic, 2024-03-27 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladá Boleslav hlavní nádraží na Wikimedia Commons - Obecné informace a mapa
- Informační stránka na webu Českých drah Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine.
- Tabule odjezdů online
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Historie úseku Mladá Boleslav-Mělník
- Zmínka o historii stanice
