Přeskočit na obsah

Marta Kosťuková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Marta Kostjuková)
Marta Kosťuková
Марта Костюк
Marta Kosťuková na US Open 2023
Marta Kosťuková na US Open 2023
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození28. června 2002 (22 let)
Místo narozeníKyjev, Ukrajina[1]
BydlištěČajki, Ukrajina
Výška175 cm[1]
Profesionál od2018
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 644 704 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů200–119
Tituly1 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění16. místo (17. června 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open4. kolo (2021)
Wimbledon3. kolo (2023, 2024)
US Open3. kolo (2020, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů69–45
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 2 ITF
Nejvyšší umístění27. místo (8. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Opensemifinále (2024)
Wimbledon3. kolo (2024)
US Open3. kolo (2021, 2022, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240625a25. června 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marta Kosťuková (ukrajinsky Марта Олегівна Костюк, Marta Olehivna Kosťuk, * 28. června 2002 Kyjev) je ukrajinská profesionální tenistka, vítězka juniorky Australian Open 2017 a juniorské čtyřhry US Open 2017. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2024 na 16. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 27. místě. Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF nejvýše figurovala v říjnu 2017 na 2. příčce. Trénují ji matka Talina Bejková a Sandra Zaniewská. Dříve tuto roli plnil Oleg Krivošejev.[1]

V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala jako patnáctiletá v utkání 2. světové skupiny 2018 proti Austrálii, kde plnila roli jedničky týmu.[3] V dvouhrách zdolala Darju Gavrilovovou a podlehla Ashleigh Bartyové. Australanky zvítězily 3:2 na zápasy.[4] Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 7–2 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[5]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2023 se v kyperském rezortu Minthis vdala za obchodníka na finančních trzích Georgije Vajkoviče.[6][7]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v srpnu 2016, když na turnaj v Charkově s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole uhrála jediný game na krajanku Helen Ploskinovou.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v květnu 2017 na maďarské antukové události v Dunakeszi s rozpočtem 25 tisíc dolarů. V soutěži neztratila žádný set, když na cestě do finále vyřadila Belgičanku Kimberley Zimmermannovou, Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou, Turkyni İpek Soyluovou i Rumunku Alexandru Cadanțuovou. V závěrečném zápasu pak přehrála Američanku Bernardu Perovou.[2][1] Tím se stala nejmladším ukrajinským tenistou, který triumfoval ve dvouhře profesionálního turnaje.[8] V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na travnatém Mallorca Open 2017, do níž získala od pořadatelů divokou kartu. Na úvod kvalifikační soutěže podlehla ruské tenistce Anně Kalinské.[1]

Záchrana míče na toruňském Bella Cupu 2019

V hlavní soutěži grandslamu debutovala dvouhrou Australian Open 2018. Do Melbourne Parku přijela jako 521. hráčka žebříčku[9] a do tříkolové kvalifikace obdržela divokou kartu. V závěrečném kvalifikačním kole přehrála třináctou nasazenou Češku Barboru Krejčíkovou. Následnou výhrou v prvním kole melbournské dvouhry se stala prvním tenistou narozeným v roce 2002, jenž zasáhl do grandslamu, nejmladším hráčem na grandslamu od Sesil Karatančevové (15 let a 5 měsíců) a Australian Open 2005, respektive nejmladší hráčkou Australian Open od roku 1996, která vyhrála utkání a postoupila do druhého kola.[8] Ve věku 15 let a 206 dní vyřadila Kosťuková turnajovou pětadvacítku Pcheng Šuaj za 57 minut. Navázala tak na Martinu Hingisovou (15 let a 4 měsíce), jež byla v době své první výhry o 94 dní mladší a cestu melbournským pavoukem tehdy ukončila ve čtvrtfinále.[10][11] Vítězstvím nad Australankou Olivií Rogowskou Ukrajinka postoupila do třetího kola Grand Slamu jako nejmladší tenistka od Mirjany Lučićové Baroniové a US Open 1997.[12] V něm však nenašla recept na krajanku a o osm let starší světovou trojku Elinu Svitolinovou, když uhrála jen čtyři hry. V utkání zahrála devět dvojchyb a podíl prvních servisů do dvorce činil pouze 37 %.[9] Vítězstvím nad Němkou Antonií Lottnerovou v úvodním kole stuttgartského Porsche Tennis Grand Prix 2018 se v patnácti letech stala nejmladší tenistkou na Stuttgart Open od Martiny Hingisové a října 1994, která vyhrála zápas v hlavní soutěži.[13]

První singlovou trofej na okruhu WTA vybojovala ve 20 letech na úvodním ročníku březnového ATX Open v texaském Austinu. Do finále postoupila přes Američanku Daniellu Collinsovou. V něm pak zdolala Varvaru Gračovovou po dvousetovém průběhu, přestože v závěru druhé sady odvrátila setbol. Posun o dvanáct příček výše znamenal nové kariérní maximum. Po skončení figurovala na 40. místě.[14] Po finále odmítla Rusce podat ruku, mít společné focení a proslovy, v souvislosti s probíhající ruskou invazí na Ukrajině. Své vítězství symbolicky věnovala Ukrajině. Vůči Ruskám a Běloruskám tento přístup praktikovala i na předchozích turnajích, od zahájení ruské agrese v únoru 2022.[15][16][17]

Bekhend na French Open 2022

Grandslamové maximum posunula na Australian Open 2024, kde postoupila do čtvrtfinále. Po úvodní výhře nad Američankou Claire Liuovou, otočila průběh dalších dvou duelů, v nichž ztratila první sadu. Zdolala tak pětadvacátou nasazenou Belgičanku Elise Mertensovou i Elinu Avanesjanovou. V osmifinále zvládla utkání proti grandslamové debutantce Mariji Timofejevové,[18] než ji ve třísetovém dramatu vyřadila světová čtyřka Coco Gauffová. Proti Američance ztratila úvodní dějství, přestože v něm vedla 5–1 na gamy a v jeho průběhu měla dva setboly.[19]

Do druhého finále dvouhry na túře WTA a prvního v kategorii WTA 500 se probojovala na kalifornském San Diego Open 2024. Ve čtvrtfinále vyřadila dvacátou pátou hráčku žebříčku Anastasiji Pavljučenkovovou a nezastavila ji ani americká světová pětka Jessica Pegulaová, znamenající premiérovou kariérní výhru nad členkou Top 5.[20] V souboji o titul podlehla Britce Katie Boulterové z konce první padesátky, přestože získala úvodní sadu.[21][22] Navazující BNP Paribas Open 2024 v Indian Wells znamenal první čtvrtfinálovou i semifinálovou účast v kategorii WTA 1000.[23] Mezi poslední čtveřicí tenistek však získala jen tři gamy na světovou jedničku Igu Świątekovou.[24] Na třetím turnaji v řadě, stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix 2024, postoupila minimálně do semifinále. Ve druhém kole přitom odvrátila pět mečbolů sedmé hráčce pořadí Čeng Čchin-wen. Poté zvládla třísetovou bitvu se světovou trojkou Coco Gauffovou. O postupu rozhodla až využitím osmého mečbolu v tiebreaku závěrečné sady.[25] Třetí členku Top 10 za sebou vyřadila v semifinále, když přehrála světovou šestku Markétu Vondroušovou. Tím téměř vyrovnala předturnajovou statistiku čtyř kariérních vítězství proti tenistkám ze světové desítky.[26] Ve finále však hladce podlehla světové čtyřce Jeleně Rybakinové. V následném vydání žebříčku z 22. dubna 2024 se ve 21 letech posunula na nové maximum, 21. místo.[27]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0–2 D)
WTA 250 (1–0 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 5. března 2023 Austin, Spojené státy WTA 250 tvrdý   Varvara Gračovová 6–3, 7–5
Finalistka 1. 3. března 2024 San Diego, Spojené státy WTA 500 tvrdý Spojené království Katie Boulterová 7–5, 2–6, 2–6
Finalistka 2. 21. dubna 2024 Stuttgart, Německo WTA 500 antuka (h) Kazachstán Jelena Rybakinová 2–6, 2–6

Čtyřhra: 3 (2–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. říjen 2021 Tenerife, Španělsko WTA 250 tvrdý Ukrajina Ljudmyla Kičenoková Norsko Ulrikke Eikeriová
Austrálie Ellen Perezová 		3–6, 3–6
Vítězka 1. 18. září 2022 Portorož, Slovinsko WTA 250 tvrdý Česko Tereza Martincová Španělsko Cristina Bucșová
Slovensko Tereza Mihalíková 		6–4, 6–0
Vítězka 2. 25. června 2023 Birmingham, Spojené království WTA 250 tráva Česko Barbora Krejčíková Austrálie Storm Hunterová
USA Alycia Parksová 		6–2, 7–6(9–7)

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. prosinec 2022 Limoges, Francie tvrdý (h) Gruzie Oxana Kalašnikovová Spojené království Alicia Barnettová
Spojené království Olivia Nichollsová 		7–5, 6–1

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (3 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. 13. května 2017 Dunakeszi, Maďarsko W25 antuka USA Bernarda Peraová 6–4, 6–3
2. 4. února 2018 Burnie, Austrálie W60 tvrdý Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–4, 6–3
3. únor 2020 Káhira, Egypt W60 tvrdý Španělsko Aliona Bolsovová 6–1, 6–0


Čtyřhra (2 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. duben 2019 Chiasso, Švýcarsko W25 antuka Španělsko Cristina Bucșová Kanada Sharon Fichmanová
Austrálie Jaimee Fourlisová 		6–1, 3–6, [10–7]
2. únor 2020 Káhira, Egypt W60 tvrdý Rusko Kamilla Rachimovová Ukrajina Anastasija Šošynová
Polsko Paula Kaniová 		6–3, 2–6, [10–6]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2017 Australian Open tvrdý Švýcarsko Rebeka Masárová 7–5, 1–6, 6–4

Čtyřhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2017 US Open tvrdý Srbsko Olga Danilovićová Chorvatsko Lea Boškovićová
Čína Wang Si-jü 		6–1, 7–5

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marta Kostyuk na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Marta Kosťuková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240625a25. června 2024
  2. ↑ a b c Marta Kosťuková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240625a25. června 2024
  3. ↑ Kostyuk excited for Fed Cup debut in Canberra [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2018-01-19 [cit. 2018-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. 
  4. ↑ Australia v Ukraine [online]. fedcup.com. Dostupné online. 
  5. ↑ Marta Kosťuková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240429a29. dubna 2024
  6. ↑ Kostyuk gets married in scenic Cyprus ceremony. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-02 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Сльози і цілунки: тенісистка Костюк показала, як виходила заміж на Кіпрі. ФОТО. ТаблоID [online]. 2023-11-03 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. ↑ a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Australian Open 2018: Meet Marta Kostyuk, the 15-year-old from Ukraine breaking records at Melbourne [online]. Yahoo! News, 2018-01-16 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Jelena Ostapenko falls at Australian Open; Elina Svitolina trips Marta Kostyuk [online]. ESPN, 2018-01-19 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Patnáctiletá Kosťuková v Melbourne porazila Shuai Peng a napodobila Hingisovou [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-15 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Alex MacPherson. 15-year-old Kostyuk ousts Peng in Slam debut [online]. wtatennis.com, 15-01-2018 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Australian Open 2018: Marta Kostyuk, 15, reaches third round in Melbourne [online]. BBC, 17-01-2018 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Kostyuk’s Stuttgart star on the rise with Lottner victory [online]. wtatennis.com, 24-04-2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kostyuk sweeps to first career title in Austin. Women's Tennis Association [online]. 2023-03-06 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ 'I want to dedicate this title to Ukraine': Marta Kostyuk wins emotional first WTA title. ABC News [online]. 2023-03-06 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Kostyuk final win sees post match first with no handshake and separate trophy photoshoots in Ukraine-Russia final at ATX Open Austin. Tennisuptodate.com [online]. 2023-03-06 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ RANSOM, Ian. Ukraine's Kostyuk won't shake hands with Russian, Belarusian players. Reuters [online]. 2023-01-16 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Marta Kostyuk makes last eight to end Maria Timofeeva's Australian Open 2024 run. Hindustan Times [online]. 2024-01-21 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ By the numbers: Gauff outlasts Kostyuk for first Australian Open semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Kostyuk stuns top seed Pegula, faces Boulter in San Diego final. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Boulter overcomes Kostyuk in San Diego, wins second career title. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Katie Boulter beats Marta Kostyuk to win San Diego Open title. BBC Sport [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ KANE, David. Fueled by adversity, Marta Kostyuk builds on breakthrough season at BNP Paribas Open. Tennis.com [online]. 2024-03-14 [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ KANE, David. Iga Swiatek rolls into second BNP Paribas Open final, dismantles Marta Kostyuk in semis. Tennis.com [online]. 2024-03-16 [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Kostyuk edges Gauff in Stuttgart to make third consecutive semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Rybakina ends Swiatek's winning streak in Stuttgart; faces Kostyuk in final. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-20 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Rybakina rolls to third title of the season in Stuttgart. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-21 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marta_Kosťuková&oldid=24208461“