Přeskočit na obsah

Marie Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Hannoverská
princezna britská a lantkraběnka Hesensko-kasselská
Portrét
Portrét od Georga Desmaréese
Narození5. března 1723
Leicester House
Úmrtí14. ledna 1772 (ve věku 48 let)
Hanau
PohřbenaKostel sv. Marie (Hanau)
Sňatek28. června 1840
ManželFridrich II. Hesensko-Kasselský
PotomciVilém (17431821)
Karel (17441836)
Fridrich (17471837)
DynastieHannoverští
OtecJiří II.
MatkaKarolina z Ansbachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Hannoverská, známá též jako Marie Britská (5. března 1723, Londýn14. ledna 1772, Hanau), byla druhá nejmladší dcera Jiřího II. Britského a jeho manželky Karoliny z Ansbachu a jako manželka Fridricha II., lankraběte z Hesenska-Kasselska lankraběnka z Hesenska-Kasselska.

Princezna Marie se narodila v Leicester House ve Westminsteru v Londýně.[1] Její otec byl princem z Walesu, pozdější král Jiří II. Její matkou byla Karolina z Ansbachu, dcera Jana Bedřicha, markraběte z Brandenburku-Ansbachu.[1]

Její otec nastoupil 11. června 1727 na trůn jako Jiří II. a ona se stala „JkV princeznou Marií“. Po své smrti v roce 1737 její matka, královna Karolina, svěřila Marii její starší sestře Karolině a naléhala na ni, aby „udělala, co mohla, aby podpořila pokornou a mírnou povahu princezny Marie“.[2]

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Byl pro ni vyjednán sňatek s lankrabětem Fridrichem Hesensko-Kasselským, jediným synem a dědicem Viléma VIII., lankraběte z Hesenska-Kasselska.[3]

Vzali se na základě plné moci v Královské kapli St James's Palace v Londýně 8. května, poté osobně 28. června 1740 v Kasselu.[1] Měli čtyři syny, z nichž tři se dožili dospělosti.[3]

Manželství bylo nešťastné a Fridrich byl prý „brutální“ a „neotesaný“. Frederik údajně vystavil Mary manželskému zneužívání.[4] Koncem roku 1746 podnikla Marie delší cestu do Británie, aby unikla jeho špatnému zacházení. Pár se rozešel v roce 1754 kvůli konverzi Frederika na katolicismus. Podporoval ji tchán, který jí zajistil bydlení v Hanau, protože se nechtěla vrátit do Velké Británie, ale zůstat na kontinentu a vychovávat své děti.[4]

V roce 1756 se Marie přestěhovala do Dánska, aby se starala o děti své sestry Luisy Britské, která zemřela v roce 1751. Vzala s sebou své děti, které tak vyrostly na královském dvoře a její synové byli provdáni za dánské princezny. Její manžel se v roce 1760 stal po svém otci lankrabětem z Hesenska-Kasselska, a tak byla Marie posledních dvanáct let svého života technicky lankraběnkou, navzdory jejímu odcizení od manžela.

Marie zemřela 14. nebo 16. ledna 1772 ve věku 48 let v Hanau v Německu.[1]

Tituly, oslovení a erb

[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 5. března 1723 – 8. května 1740: Její královská Výsost princezna Marie
  • 8. května 1740 – 25. března 1751: Její královská Výsost princezna Fridrich Hesensko-Kasselský
  • 25. března 1751 – 1. února 1760: Její královská Výsost Dědičná princezna z Hesenska-Kasselska
  • 1. února 1760 – 14. ledna 1772: Její královská Výsost Lankraběnka z Hesenska-Kasselska

Dne 30. srpna 1727 bylo Marii jako dítěti panovníka uděleno povolení používat erb říše.[5]

Jméno Narození Úmrtí Poznámky
Princ Vilém Hesensko-Kasselský 25. prosince 1741 1. července 1742 Zemřel v dětství
Vilém I., kurfiřt z Hesenska 3. června 1743 27. února 1821 Ženatý, 1763, Vilemína Karolina Dánská a Norská; měl potomky
Princ Karel Hesensko-Kasselský 19. prosince 1744 17. srpna 1836 Ženatý, 1766, Luisa Dánská; měl potomky
Princ Fridrich Hesensko-Kasselský 11. září 1747 20. května 1837 Ženatý, 1786, Karolina Nasavsko-Usingenská; měl potomky

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Falcký
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Oettingenský
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Alexandr II. Desmier d'Olbreuse
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
 
 
 
 
Jacquette Poussard de Vandré
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Solmsko-Laubachská
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Vilém Sasko-Výmarský
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Saynsko-Wittgensteinský
 
 
Johana Saynsko-Wittgensteinská
 
 
 
 
 
 
Lujza Juliana Erbašská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Mary of Great Britain na anglické Wikipedii.

  1. a b c d WEIR, Alison. Britain's Royal Families, The Complete Genealogy. Londýn: Vintage Books, 2008. ISBN 978-0-09-953973-5. S. 284. (anglicky) 
  2. BEATTY, Michael A. The English Royal Family of America, from Jamestown to the American Revolution. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Mary, Princess (1723–1772), landgravine of Hesse-Cassel, consort of Friedrich II. Oxford Dictionary of National Biography [online]. [cit. 2023-03-15]. DOI: 10.1093/ref:odnb/18253. Dostupné online. DOI 10.1093/ref:odnb/9780198614128.001.0001/odnb-9780198614128-e-18253. (anglicky) 
  4. a b PANTON, James. Historical Dictionary of the British Monarchy. [s.l.]: [s.n.] (anglicky) 
  5. marks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Hesensko-kasselská lankraběnka
Předchůdce:
Ulrika Eleonora Švédská
17601772
Marie Hannoverská
Nástupce:
Filipína Braniborsko-Schwedtská