Marcel Géry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcel Géry
Osobní údaje
Datum narození15. března 1965 (59 let)
Místo narozeníSmolenice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Kanada (1990–93)
Výška187 cm (MEJ 1980)
189 cm (MS 1982)
Hmotnost78 kg (MEJ 1980)
81 kg (MS 1986)
PřezdívkaMarcello, torpédo z Cífera
Sportovní údaje
KlubTJ Vysoké školy Trnava (1973-86)
North York Aquatic Club (1987–89, 1991–93)
Etobicoke Swim Club (1989–91)
RezortSVŠ MŠ SSR (1981–86)
TrenéřiMagda Fróllová (zač.)
Vladimír Teplanský (zač.)
Mikuláš Lihán (VŠTT)
Ladislav Hlavatý (VŠTT, TSM)
Ladislav Špitálník (repr.)
Jan Vokatý (repr.)
Jan Passer (repr.)
Jim Fowlie (NYAC)
Mitch Ivey (EPSC)
Byron MacDonald (repr.)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylmotýlek, kraul
Účast na LOH1992 (Kanada)
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Jako reprezentant Československo ČSSR
Mistrovství Evropy v plavání
bronz 1985 Sofie 100 m motýlek
Univerziáda
bronz 1985 Kóbe 200 m volný způsob
Mistrovství Evropy juniorů v plavání
zlato 1980 Skövde 100 m volný způsob
zlato 1980 Skövde 100 m motýlek
zlato 1980 Skövde 200 m motýlek
stříbro 1980 Skövde 200 m OPZ
Jako reprezentant Kanada Kanady
Olympijské kruhy Plavání na LOH
bronz 1992 Barcelona polohová štafeta

Marcel Géry (* 15. března 1965 Smolenice) je bývalý československý a kanadský sportovní plavec. Bronzový olympijský medailista z olympijských her 1992 v barvách Kanady.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v porodnici ve Smolenici a vyrostl v Cíferi u Trnavy. Oba rodiče pracovali v pohostinství. Otec Jaroslav hrál dlouhé roky okresní (krajskou) ligu ve stolním tenise. Měl starší sestru Jaroslavu a staršího bratra Róberta, kteří se sportu aktivně nevěnovali.[1]

K jeho silným povahovým stránkám patřila skromnost a houževnatost. K slabším stránkám nedůslednost a nepořádnost.[2] Mezi novináři byl ceněn jeho profesionální přístup k tréninku i k závodům. Působil skromně, byl spíše uzavřenější povahy a nikdy kolem sebe nedělal větší rozruch.[3] Měl záchvaty vzteku, když se mu nepodařil závod. Měl puntičkářskou povahu, pokud se mu něco nepovedlo, byl schopný se tím několik dní užírat a hledat příčinu neúspěchu.[4] Neměl rád zimu, vítr, přesto se i v těchto podmínkách dokázal plavat rekordní časy. Trenér Ladislav Hlavatý o něm řekl: „Ak o niečo ide, vždy sa dokáže vybičovať k maximálnému výkonu.“[5]

Byl náchylný v různým formám nachlázení[1] a jeho typickou výbavou na závodech byl župan, spacák a teplé rukavice.[3]

V únoru 1985 maturoval na trnavském gymnáziu (dnes Gymnázium Jána Hollého) a nastoupil vysokoškolské studium na FTVS UK.[6] V průběhu středoškolského studia měl individuální plán např. termíny zkoušek si volil sám a do školy chodil kvůli rannímu tréninku od 9 hodin.[2]

Rád plaval v mělké, teplejší vodě cca 27 °C. V mělčím bazénu mu rychleji ubíhaly kachličky pod vodou.[1]

Fyzioterapeut Jiří Jelínek ho za ty roky u reprezentace dobře znal a věděl, že v průběhu závodního dne (ráno rozplavba, večer finále) ho nesmí nechat přes poledne spát „rozespal by se a ztratil by jiskru.“[7]

Často jezdil na mezinárodní závody s předsudkem, že některé soupeře nemá nárok porazit. „Věděl jsem, že na Grosse a Biondiho nemám...“[7] Později z jeho výroků byla vidět práce psychologa „Když jsem viděl startovní listinu, říkal jsem si, že by mělo být každé finále úspěchem. Pak to ze mě spadlo a začal jsem si dávat vyšší cíle.“ (Univerziáda v Kóbe, 1985)[8]

Sbíral samolepky, odznaky a gramofonové desky.[2]

S manželkou Michaelou původem z Bratislavy má dva syny Nathaniela (* 1990) a Nolana (* 1997). Od roku 1996 žije v kanadském městě Aurora na předměstí Toronta. Pracuje v oblasti nákupu a prodeje realit.[9]

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

K plaveckému sportu ho přivedla v raném věku náhoda. V 6 letech se s ním a jeho sourozenci převrátil člun na Slnečném jazeře u Senice a málem se utopil. Rodiče ho krátce na to přihlásili na kurzy plavání do Trnavy, kde ho učili plavat Magda Fróllová a Vladimír Teplanský. Po absolvování kurzu si ho vybral do přípravky plaveckého oddílu Vysokých škol Trnava trenér Mikuláš Lihán. Měl mimořádný cit pro vodu, nejvíc patrné to bylo při splývání a práci nohou.[2] Od 8 let začal postupně s dvoufázovou přípravou v tréninkovém středisku mládeže (TSM) pod vedením Ladislava Hlavatého.[10]

Začínal plavat všechny plavecké styly, ale při přechodu do dvoufázového tréninku vypustil prsa, pro které neměl vlohy a po čase i znak. Od svých 13 let se specializoval na motýlek a pro zpestření tréninku plaval doplňkově kraul. Jako žák a dorostenec plaval výhradně objemové tréninky zaměřené na vytrvalost – až 14 km denně. Silovou přípravu jeho trenér dlouho odkládal. Čekal až Géryho organismus na silovou přípravu a trénink bude připravený. S plnohodnotným rychlostním tréninkem tak začal až v 17 letech. K typickým tréninkovým metodám rychlostní přípravy patřilo plavání s vědrem nebo plavání s gumou za zády.[11] Podle něho se na talentu bez práce nedá stavět, ale bez talentu se rychlost nenaučí, ta v člověku je nebo není. V podstatě se nedá natrénovat.[12]

Od začátku bylo zřejmé, že na Slovensku vyrůstá velký plavecký talent. Slovenské sportovní noviny Šport ho poprvé zmiňují v roce 1976 jako 11 ročného nejmladšího účastníka juniorského mistrovství SSR.

V roce 1978 poprvé reprezentoval Československo na prestižní sportovní akci mladých sportovců ze socialistických zemí Družba ve Varšave. Na 100 m motýlek obsadil 3. místo v čase 1:02,69 a další dvě bronzové medaile vybojoval jako člen štafet.[13][14]

V roce 1979 již na Družbě v bulharském Sandanski, na své nejoblíbenější trati 100 m motýlek zvítězil v čase 59,53 a kompletní sbírku medailí doplnil třemi stříbry v individuálních závodech a jedním bronzem se štafetou.[15] Již dva roky se v jeho případě řešila otázka, do kterého střediska vrcholového sportu (SVS) ho zlanaří, a který velký klub bude dále reprezentovat. Největší zájem měla pochopitelně Bratislava, ale i Brno nebo Praha.[16] Nakonec se na konci roku 1980 dostal do bratislavského SVS ministerstva školství. Zůstával však nadále doma v Trnavě v 25 metrovém bazénu. S trenérem Ladislavem Hlavatým měl osobní vztah, často u něho doma přespával, aby nemusel ráno dojíždět (cca 10 km) na trénink z rodného Cíferu. Dalším důvodem proč zůstával v Trnavě, byly tréninkové podmínky, které mu šili trenér se správcem trnavského bazénu na míru. Netajil se tím, že rád plave v cca 27 °C teplé vodě a v bazénech po republice byla teplota vody běžně 25–26 °C a dokonce i nižší – například přední český plavec Daniel Machek plaval nejraději v 25,5 °C, protože v studenější vodě cítil větší účinnost záběru.[17] Zůstávat v malém klubu sebou neslo řadu nevýhod, mimo nedostatečného sparingu šlo o start ve štafetách. Když už VŠ Trnava přihlásila štafetu tak skončila v poli poražených. Na zimním mistrovství republiky v roce 1986 měl plavat poslední čtvrtý úsek štafety 4×200 m za trnavské vysokoškoláky. Po třetím úseku měli 15 metrovou ztrátu na předposlední štafetu a tak se rozhodl svůj úsek odkoupat. Štafeta byla v cíli diskvalifikována za „znevažování závodu posledním členem štafety“.[18] Tato diskvalifikace měla v tisku dozvuk v podobě emotivních reakcí čtenářů např.: „Jak může reprezentovat ČSSR borec, který nastupuje k závodu jako k předem ztracenému?“.[18]

V olympijském roce 1980 se v patnácti letech začal prosazovat mezi československou plaveckou špičkou. Pro sprinty zatím neměl potřebnou fyzickou sílu, ale na dvojnásobných tratích 200 m směle proháněl nejlepší československé plavce. Na červencovém letní mistrovství republiky seniorů v Brně stál poprvé na stupních vítězů v závode na 200 m motýlek.[19] Vrcholem letní sezóny pro něho byl start na srpnovém juniorském mistrovství Evropy ve švédském Skövde, kde získal tři tituly juniorského mistra Evropy a jedno druhé místo – vyhrál 100 m volným způsobem v čase 54,09,[20] 100 m motýlek vyhrál v čase 58,15,[21] 200 m motýlek v čase 2:07,35,[20] v polohovém závodě na 200 m skončil druhý za Maďarem Gáborem Hegedüsem.[22] Mistrovství provázelo nevlídné počasí. Foukal silný vítr a do toho svítilo ostré severské slunce nebo pršelo.[3] Šéftrenér juniorské reprezentace Josef Nalezený po návratu nemohl štěstím mluvit, při finálovém zápasu na 200 m motýlek přišel při fandění o hlas. Géry v tomto závodě vrátil loňskou porážku o setinu sekundy z Družby Maďaru Zoltánu Énekesovi.[23] Sám uvedl, že po nečekaném vítězství si v dalších závodech začal hodně věřit a to byla příčina dalších úspěchů. Zároveň si postěžoval, že kdyby uměl pořádně plavecký styl prsa, měl by zlato i z polohového závodu.[24] Jeho vystupování na mistrovství bylo na jeho věk vysoce profesionálně. Během mistrovství odmítal rozhovory s tím, že na všechny otázky novinářů odpoví po skončení celého mistrovství. Když se ho později novináři zeptali, co si během mistrovství ve Švédsku koupil, odpověděl, že ještě v žádném obchodě nebyl, protože přijel na mistrovství plavat, a ne shánět suvenýry.[3]

Mistrovství Evropy 1981, zlomená ruka, první rekord[editovat | editovat zdroj]

Začátkem roku 1981 vyhrál anketu Mladé Fronty a ÚV SSM sportovní objev roku 1980. V rozhovoru působil skromným dojmem, měl trochu obavu z přechodu mezi dospělé plavce. Pravidelně trénoval s nejúspěšnějším slovenským plavcem Miloslavem Roľkem a viděl v kolika směrech se musí zlepšit aby se mu alespoň vyrovnal.[25] Sportovní veřejnost objevila i jeho trenéra Ladislava Hlavatého, který byl ještě před letní sezónou 1980 mimo plaveckou obec neznámým asistentem z katedry tělesné výchovy a sportu pedagogické fakulty v Trnavě. S Gérym měl velké plány, ale také dodával „naše cíle jsou vysoké a dojít k nim můžeme jen postupně, o to však pevnějším krokem“.[26]

Zimní sezóna pro něho skončila dříve, než začala. Začátkem března na mezinárodních závodech v Moskvě uklouzl po mokrých kachličkách a zlomil si ruku.[27] Po měsíci sundal sádru a začal pomalu s tréninkem ve vodě.[5] Ruka srostla v pořádku jen mu ještě několik týdnu případalo jako by k tělu nepatřila.[1] V květnu odjel na dvoutýdenní soustředění do uzbeckého Taškentu.[28] Koncem června překonal svůj první československý seniorský rekord. Na mezistátním trojutkání v rakouském Štýrském Hradci zaplaval 100 m volným způsobem za 53,37.[29] 16. července na letním mistrovství republiky v Bratislavě tento výborný čas zničil výkonem 52,23. Svůj nový rekord komentoval slovy „věřil jsem, že zaplavu čas po 53 sekund, ale že se dostanu pomalu k hranici 51 sekund mě překvapilo. Soupeře jsem při závodě neregistroval a v závěru jsem vynaložil všechny svoje síly.“ Trenér Hlavatý byl z jeho závodu tak nervózní, že zapomněl pro kontrolu stlačit stopky.[30]

Na závěrečném soustředění před odjezdem na mistrovství Evropy ve Strakonicích trénoval společně s Miloslavem Roľkem a Vlastimilem Černým a udivoval svojí mimořádnou výbušnosti.[31] Ve Splitu na mistrovství Evropy byl přihlášen do tří závodů. 7. září v závodě na 100 m volný způsob postoupil z ranních rozplaveb časem 52,43 do odpoledního B-finále. B-finále se mu však nepovedlo, v závěru viditelně zvolnil a doplaval na 7. místě (celkově 15.) v čase 53,04.[32] Za dva dny ho čekala jeho nejoblíbenější trať 100 m motýlek a z rozplaveb postoupil do odpoledního A-finále z posledního postupového osmého místa v čase 56,10. V A-finále v cíli potvrdil svoji osmou příčku ve výborném čase 55,83 (3 setiny za československým rekordem) a po diskvalifikaci Němce Michaela Große se posunul na konečné 7. místo.[33] Úspěšné mistrovství zakončil závodem na 200 m motýlek. Z rozplaveb postoupil jako sedmý do A-finále společně s reprezentačním kolegou Vlastimilem Černým v čase 2:03,75. Ve finále své 7. místo uhájil v zlepšeném výkonu 2:03,28.[34] Jeho vystoupení na mistrovství Evropy bylo hodnoceno velmi pozitivně.[35]

Mistrovství světa 1982 a problémy s imunitou[editovat | editovat zdroj]

V zimní sezóně ho trápila různá nachlazení a do formy z loňského se začal vracet až v polovině března.[36] V dubnu byl účastníkem kontroverzního závodu družstev v německém Sindelfingenu, odkud se 5 reprezentantů Československa nevrátilo domů.[37] Z knihy Miloslava Roľka je patrné, že o emigraci svých reprezentačních kolegů věděl, a že o ní sám uvažoval. Nakonec se však rozhodl z neznámého důvodu výpravu neopustit a zůstat. Ráno před snídaní oznámil, že jeho spolubydlící z pokoje Vlastimil Černý není k nalezení.

Přípravu na letní sezónu absolvoval poprvé tři týdny v arménském horském středisku Cachkadzor.[38] Po návratu ze Sovětského svazu zlepšil v Bratislavě počátkem června vlastní československý rekord na 100 m volný způsob na 52,05.[39] a po týdnu překonal v Bratislavě na dorosteneckém mistrovství Slovenska časem 1:53,55 poprvé československý rekord na dvojnásobné trati 200 m volný způsob.[40] Tímto si zajistil předčasnou nominaci na srpnové mistrovství světa v ekvádorském Guayaquilu.[41]

Na závěrečnou třítýdenní přípravu na mistrovství světa odjel s Josefem Hladkým v polovině června do Söldenu v rakouských Alpách.[42] Denně naplaval až 14 km a celkově za tři týdny 220 km. Reprezentační trenér Ladislav Špitálník byl s jeho výkony spokojený.[43] Do Ekvádoru odlétal s Josefem Hladkým a s trenérem Špitálníkem přes New York 25. července, týden před začátkem mistrovství.[44] Byl přihlášen i do závodu na 200 m motýlek, i když kvůli častým nachlazením měl v tréninku méně napláváno. Krátce předtím potvrdil formu na letním mistrovství republiky, kde vybojoval tři individuální tituly včetně dlouhého motýlku.[45]

2. srpna stál v ekvádorském Guayaquilu na startu disciplíny 100 m motýlek a v cíli dohmátl v čase nového československého rekordu 55,54.[46] Zajistil si tím start v odpoledním B-finále, kde nakonec časem 55,70 obsadil 5. místo (celkově 13. místo). Další den 3. srpna ho čekala ráno rozplavba na 100 m volný způsob, kde nakonec zaostal setinu (52,06) za vlastním československým rekordem a byl z dalších bojů vyřazen. Obsadil konečné 19. místo.[47] Úspěšné mistrovství světa zakončil vystoupením na trati 200 m motýlek. Z rozplaveb postoupil časem 2:02,25 do B-finále, ve kterém skončil v čase 2:02,50 na 3. místě (celkově 11. místo).[48]

V závěru sezóny při sčítání dat vyšlo najevo, že kvůli častým nemocem splnil roční objemový plán naplavaných kilometrů pouze na 65 %.[49] Šéftrenér reprezentace Jan Vokatý uvedl, že při oponentuře jeho tréninkového plánu se domluvili na maximální spolupráci s lékaři aby se do budoucna vyřešila jeho slabší odolnost organismu vůči onemocněním.[50]

Mistrovství Evropy 1983 a optimálně nevyladěná forma[editovat | editovat zdroj]

V průběhu zimní sezóny 1983 zapracoval na silové přípravě. Ráno před tréninkem hodinu posiloval a před odpoledním tréninkem posiloval další hodinu. V bratislavském středisku vrcholového sportu MŠ se mu dostalo maximální zdravotní péče od doktorů Pavla Handzoa, Andreje Getlíka a Ľudovíta Komadela a přípravu přežil bez větších zdravotní komplikací.[51] Vyústěním této přípravy bylo jeho vystoupení v dubnu v mezistátním trojutkání ve finském Turku, kde v průběhu dvou dnů zlepšil československé rekordy na 100 m volný způsob (51,55) a 100 m motýlek (55,01).[52]

Přípravu na letní sezónu absolvoval v květnu s Jožkou Hladkým a sovětskou reprezentací v arménském Cachkadzoru.[53] Zdravotní potíže z minulé sezóny pominuly. Na červencovém letním mistrovství republiky potvrdil výbornou formu. Vzápětí odjel na s Janem Bidrmanem na 11 denní soustředění do Söldenu v rakouských Alpách. Šéftrenér reprezentace Jan Vokatý uvedl, že nemohl poslat větší počet plavců.[54]

Na úvod srpnového mistrovství Evropy v Římě ho čekala doplňková disciplína 200 m volný způsob. Potřeboval si vyzkoušet bazén.[18]S vědomím, že zítra plave 100 m motýlek, svoji první rozplavbu vypustil a dokoupal se do cíle v čase 2:07,35 na posledním 30. místě.[55] Další den při ranních rozplavbách si však prožil jedno prvních velkých sportovních zklamání. Na své královské trati 100 m motýlek mu nevyšla obrátka a v čase 56,19 obsadil první nepostupové místo do A-finále. V odpoledním B-finále doplaval v čase 56,23 na 4. místě (celkově 12. místo).[56] Následující den ráno stál na bloku závodu 100 m volný způsob. V rozplavbách skončil na celkovém 13. místě a postoupil do B-finále. V odpoledním B-finále zaplaval pátý nejlepší čas 52,02 a zopakoval celkové 13. místo.[57] Po náročném programu měl před závodem na 200 m motýlek den volna. Při ranních rozplavbách byl nalosován do výhodné třetí rozplavby a s přehledem si pohlídal v čase 2:03,41 postup do A-finále. V odpoledním A-finále všem utekl favorizovaný Němec Michael Groß a souboj se snížil na druhé a třetí místo mezi ním Italem Paolo Revellim a sovětským Ukrajincem Serhijem Fesenkem. Po poslední obrátce obracel třetí se Sovětem s mírnou ztrátou na Itala a pár metrů před cílem byli tito tři srovnaní do jedné linie. O výsledku tak rozhodoval důraznější dohmat, v tom s oběma soupeři prohrál a skončil v československém rekordu 2:00,02 na nepopulárním 4. místě.[58] Na závěr ho druhý den čekala polohové štafetě 4×100 m. Plaval v ní třetí motýlkářský úsek. Před letní sezónou ambiciózní polohová štafeta působila unaveným dojmem a skončila v rozplavbách na předposledním 11. místě.[59]

Kritika ho poprvé nešetřila „na Gérym se jasně projevilo, co umí učinit i se zkušeným plavcem úkol získat medaili“.[60]

Olympijský rok 1984 – poprvé na závodech v USA, bojkot olympiády a Družba 84[editovat | editovat zdroj]

V lednu na začátku olympijského roku 1984 odletěl s Josefem Hladkým, Janem Bidrmanem a trenérem Ladislavem Hlavatým na závody a tréninkové soustředění do texaského Austinu. Odlétali 4. ledna přes Kodaň a New York a vracet se měli 18. ledna.[61] V Austinu se účastnil závodu na 100 a 200 m motýlek. Na 200 m motýlek závod vyhrál v čase 2:00,98 a na 100 m motýlek vyhrál B-finále.[62] Negativní stránkou bylo, že nedošlo k dříve avizovanému společnému tréninku s místními plavci. Trenér Hlavatý se k tomu vyjádřil: „Neměli zájem společně s námi trénovat. Chtěl jsem týden zkoušet model jejích přípravy, ale zůstali jsme v bazénu sami.“ Oproti minulým letům, kdy pobyt hradila některá z amerických univerzit, si v roce 1984 museli vše platit sami, včetně pronájmu bazénu na trénink.[63] Rozpačitý úvod olympijského roku, z pohledu československých sportovních funkcionářů, zakončilo neuskutečněné třítýdenní soustředění na Kubě, kam měl odletět s Hladkým, Bidrmanem a dalšími mladými plavci 6. února.[64]

Na březnové zimní mistrovství republiky přijel do Brna ve výborné formě a svoje tituly ozdobil novým československým rekordem na 200 m volný způsob časem 2:53,04.[65]

Trenér Ladislav Hlavatý zhodnotil zimní sezónu pozitivně. Až na 10 denní výpadek kvůli nachlazení neměl v přípravě problémy. Mezi tréninkové výpadky však musel započítat i čas na cestách, který dával dohromady cca 40 dní. Jako sparingpartner mu v přípravě pomáhal pražský vysokoškolák Martin Dvořák.[66]

Začátkem dubna odjel na tréninkové soustředění do francouzského Font-Romeu-Odeillo-Via. Za tři týdny naplaval v nadmořské výšce 1800 m n. m. 300 km v čtyřdráhové pětadvacítce. Soustředění si pochvaloval „bylo to první soustředění kdy se mi vyhly všechny zdravotní potíže. Zhubl jsem 3,5 kg, myslím, že mi to prospěje.[67] V červenci se do Font-Romeu s reprezentací opět vrátil a vynechal letní mistrovství republiky.[68] Při druhém soustředění se zaměřili více na rychlost než celkový objem naplavaných kilometrů. Denně byl 4 hodiny v bazénu – 2 h ráno a 2 h odpoledne. Po návratu ho čekala v Olomouci závěrečná příprava s reprezentací na vrchol sezóny. Vrcholem sezóny však již nebyla olympiáda, ale závod Družba 84.

14. května vyšlo v tisku oficiální prohlášení o neúčasti Československa na olympijských hrách v Los Angeles.[69] Víkend kdy československý olympijský výbor přijal toto stanovisko po vzoru dalších států východního bloku, byl na závodech v Římě.[70] Jeho reakce na bojkot olympijských her byla na venek smířlivá. V tisku vyšlo jeho prohlášení, ve kterém podpořil stanovisko Československého olympijského výboru (ČSOV).[71] Později v rozhovoru uvedl, že ho to pochopitelně ranilo, ale snažil se celou tu situaci pochopit a netrápit se tím.

Jako kompenzaci za olympijský závod v plavání byl zorganizován závod Družba 84 v Moskvě v druhé polovině srpna. Na 100 m motýlek vybojoval první bronzovou plaveckou medaili pro Československo časem 55,17.[72] Další den na 100 m volný způsob zaplaval nový československý rekord 51,25, který stačil v A-finále na čtvrté místo.[73] Druhou individuální medaili bronzovou přidal za tři dny na 200 m motýlek v čase 2:00,34. Po závodu byl mírně zklamaný, před závodem přijal výzvu pokořit poprvé hranici dvou minut, kterou nesplnil.[74] Další tři bronzové medaile vybojoval ve štafetách, kde na posledním čtvrtém úseku udivoval svou dynamikou.[75]

S přípravou na novou sezónu začal v říjnu. Dlouho plánovaná rekonstrukce trnavské pětadvacítky byla odložena a nemusel tak na tréninky dojíždět do Senice. V únoru ho čekala odložená maturita na gymnáziu.[76]

První medaile z mistrovství Evropy 1985 a univerziády, zakletý dlouhý motýlek[editovat | editovat zdroj]

Začátek roku 1985 strávil ve Spojených státech ve městě Fayetteville. Na mezinárodních závodech v 25 m bazénu zvítězil v závodech na 100 m a 200 m motýlek. Na 100 m zaplaval nejlepší světový čas 53,57 – 25 m bazén, světové rekordy se v roce 1985 neevidovali.[77] Po návratu přiznal, že se při závodech cítil unavený, nesedl mu sedmihodinový časový posun.[78]

V březnu na mezistátním trojutkání v Brně zaplaval 100 m motýlek v novém československém rekordu 54,46 – jako slovenský rekord vydržel v platnosti 24 let. Po závodě nebyl se svým výkonem stoprocentně spokojený. Mrzelo ho, že se Francouzům podařilo změnit program a prohodit 100 m volný způsob za 100 m motýlek. Rekord tak zaplaval potom, co měl za sebou 100 m sprint kraulem.[79]

Přípravu na letní sezónu absolvoval v dubnu na soustředění v Tatrách v hotelu FIS, kde byl nově zrekonstruován bazén pro potřeby závodních plavců.[80] Prakticky celý květen však promarodil.

V červnu na velké ceně Slovenska v Bratislavě zlepšil v rozplavbách vlastní československý rekord na 100 m volný způsob na 51,08. Vyrovnanost výkonů potvrdil ve finále časem 51,11.[81] Před letní sezónou paradoxně s trenérem Ladislavem Hlavatý řešili otázku, zdali nevypustit 100 m volným způsobem a soustředit se výhradně motýlek.[82] Na 200 m motýlek se již rok snažil prolomit hranici 2 minut a v Bratislavě opět potvrdil, že její prolomení je především psychického rázu. Jeho čas v cíli 2:00,05 byl horší o tři desetiny jeho československého rekordu 2:00,02.[83]

Koncem června odjel na tréninkové soustředění do francouzského Font-Romeu-Odeillo-Via.[84] Příprava nebyla ideální, po týdnu do hotelu přijela skupina 37 Italů, která si vyhádala výhodnější časový plán v bazénu. Trenéry tak nejvíc těšilo, že všichni plavci absolvovali soustředění ve zdraví, až na několik drobných úrazů v doplňkových sportech jako fotbal.[85] Po návratu překonal na letním mistrovství republiky o více než sekundu vlastní československý rekord na 200 m volný způsob časem 1:51,69.[86] Na srpnové mistrovství Evropy v bulharské Sofii se rozhodl startovat pouze v motýlkářských disciplínách a ve štafetách. Hned úvodní den mistrovství vybojoval v závodě na 100 motýlek svoji první velkou bronzovou medaili v čase 54,86. Po závodě řekl: „Chtěl jsem být druhý, ale nakonec jsem moc rád, že to takto dopadlo.“ Před závodem připustil mírnou nervozitu. Chtěl plavat lehce, ale ta se z jeho projevu v samotném závodě vytratila.[87] Po dni volna ho čekala sprinterská štafeta 4×100 m. Ve svém čtvrtém úseku vytáhl ve finále štafetu ze 7. místa na konečné 5. místo v čase 3:24,91. V tisku jeho výkon přirovnali k „hotovému uragánu“.[88] Další den stál na startu své nejperspektivnější disciplíny 200 m motýlek. Postup z ranních rozplaveb si pohlídal z celkového třetího místa v čase 2:01,79. V A-finále se však u něho opět objevila psychická bariéra v podobě mety 2 minut.[89] V cíli dohmátl v čase 2:00,54 až na pátém místě.[90] Závod začal rychle, snažil se držet suveréna této disciplíny Němce Michaela Große, nasazené tempo však do cíle nevydržel.[91] Závěrečný den mistrovství nastoupil do polohové štafety 4×100 m, kde plaval třetí motýlkářský úsek. V rozplavbách chybělo štafetě více štěstí, skončila na prvním nepostupovém 9. místě v čase 3:52,54, 41 setin od postupu do finále.[90] Po návratu domů nedokázal trenér Hlavatý reálně pochopit, v čem spočíval problém jeho neúspěchu v dlouhém motýlku „hledají se příčiny, kde se stala chyba, vždyť právě u Marcela všechny tréninkové testy a nakonec i sofijské výsledky napovídaly, že hranice dvou minut musí padnout“. Finální rozbor jeho výkonů chtěl nechat po plaveckých závodech univerziády v japonském Kóbe.[92]

21. srpna odletěl přes Londýn na univerziádu do Kóbe jako jediný československý plavec. Úvodní den plaveckých soutěží vybojoval na 200 m volný způsob bronzovou medaili v čase nového československého rekordu 1:50,98.[93] K tomuto času se vytáhl po boku Američana Matta Biondiho. 100 m začal pomaleji za 54,96 a v cíli byl přesvědčen, že je schopný plavat ještě o sekundu lépe.[8] Další den v krátkém motýlku na 100 m obsadil ve finále v čase 54,87 6. místo.[94] Následující den zaplaval ve finále na 100 m volný způsob nový československý rekord 50,93 a skončil na 4. místě – čas 50,93 vydržel v platnosti jako slovenský rekord 30 let.[95] Závěrečný den plaveckých soutěží na 200 m motýlek obsadil ve finále 5. místo v čase 2:00,72.[96] Po návratu uvedl, že se cítil i přes kratší aklimatizaci dobře. S výsledky byl spokojený, mrzel ho akorát výkon v dlouhém motýlku „tam se mi prostě nedaří“.[97] Finále plaval znovu ve vedlejší dráze s Němcem Michaelem Großem. Zvolil odlišnou strategii než na mistrovství Evropy. Začal pomaleji 100 m za 59,2, ale závěrečný sprint stačil opět jen na čas těsně přes 2 minut. Vytrvalost v sobě měl, jak několikrát předvedl na 200 m volný způsob, jen v motýlku jí nedokázal prodat. V rozhovoru s novinářem Petrem Davidem přiznal, že po velké ceně Slovenska v červnu, kde zaplaval 2:00,05, chtěl tuto trať plavat až na mistrovství Evropy. Před závodem míval myšlenky, jak po rychlém začátku v druhé části fyzicky odejde. Z možných řešení jak z problému ven, viděl v zaměření pozornosti jinam, třeba na 200 m volný způsob – hranice 1:50 byla výzvou.[8]

Úspěšné mistrovství světa 1986, prolomení motýlkové kletby[editovat | editovat zdroj]

V zimní sezóně se mu tradičně nevyhnuly zdravotní problémy. Kvůli nachlazení nemohl startovat v únoru na závodech v Barceloně.[98] Na zimním mistrovství republiky koncem února vynechal 200 m motýlek. Na toto téma později uvedl: „Potřebuju dostat na tuto trať chuť. Loni jsem se na dlouhého motýlka, netěšil, až příliš dobře jsem věděl, jak tahle disciplína bolí.“[99] V průběhu zimy se v tréninku soustředil na neplavecké, gymnastické prvky jako obrátky a start. Géryho silnou stránkou v závodech byl start. Každý předčasný start s pádem do vody sebou nese zbytečné ochlazení svalů a únik tepla „nácviku startů se věnuji vždy o něco víc před závody. Je to věc reakce i odhadů zvyků startéra, důležité jsou i první metry ve vodě, najít ideální polohu – to je otázka citu, najednou člověk cítí, kdy je to prostě ono“.[100]

V květnu absolvoval závěrečnou přípravu na letní sezónu v Tatrách v hotelu FIS.[101] V závěru přípravy odletěl na testovací závody do švédského Mölndalu u Göteborgu.[102] V červnu plaval poprvé od prosince minulého roku 200 m motýlek na velké ceně Slovenska v Bratislavě v čase 2:00,46. S výsledkem byl spokojený a vzápětí prohlásil, že jí bude opět plavat až na srpnovém mistrovství světa v Madridu.[103][104]

V červenci se účastnil s Josfem Hladkým první soutěže Her dobré vůle v Moskvě zorganizovaných americkým podnikatelem Tedem Turnerem. Hry měly být symbolem usmíření dvou velkých politických táborů, které si přes olympijské hnutí začali vyřizovat účty a brát své sportovce jako rukojmí.[105] V Moskvě startoval v disciplíně 100 m motýlek a skončil na 5. místě v čase 55,26. Závod provázely nedorozumění s pořadateli. Při prohlídce startovní listy zjistil, že ho pořadatelé místo na 100 m motýlek napsali do startovní listiny na 100 m volný způsob s osobním rekordem 54,46, a tedy do nejméně výhodné 8 dráhy. Po protestu byl přeřazen na 100 m motýlek, ale v 8 dráze již zůstal – z krajních drah plavec nemá potřebný přehled o průběhu závodu a od stěn mohou vznikat nepříjemné vlny.[106] Po návratu domů odjel s reprezentací na třítýdenní soustředění do francouzského horského střediska Font-Romeu-Odeillo-Via. Týden po návratu z Francie dolaďoval formu v Praze-Podolí.[107] Po návratu si posteskl, že mohli mít lepší počasí. Foukal jim studený vítr a musel plavat v pro něho studené vodě. Jako pozitivum uvedl, že se odtrénoval celé soustředění bez zdravotních potíží.[108]

Na mistrovství světa v Madridu byl příhlášen mimo motýlkářských tratí také na 200 m volný způsob a sprinterské štafety 4×100 m. Úvodní den mistrovství postoupil na 200 m volný způsob z rozplaveb v novém československém rekordu 1:50,62 do A-finále. Finále plaval ve třetí dráze vedle Američana Matta Biondiho. Od startu bojoval o čtvrté až šesté místo a v cíli skončil v čase vylepšeného československého rekordu 1:50,06 na výborném 5. místě – tento čas byl v roce 2023 stále platným slovenským rekordem.[109] Po závodě řekl, že si nepamatoval, jestli se někdy v závodě tolik vydal. Před závodem se vsadil s fyzioterapeutem Jiřím Jelínkem, že zaplave čas pod 1:50. Sázku prohrál.[7] Další den startoval v závodě na 100 m motýlek. Z rozplaveb postoupil šestým nejlepším časem 54,79 do A-finále a v odpoledním finále svoje 6. místo obhájil časem 54,54. Po finále přiznal, že byl smířen s bojem o 5.–7. místo a plaval klidně, až se toho sám bál.[110] Za tři dny plaval poslední čtvrtý úsek sprinterské štafeta na 4×100 m. Štafeta doplavala ve čtvrté rozplavbě na 3. místě v čase 3:24,97 a celkově skončila na 10. místě.[111] Den na to ho čekalo poslední vystoupení na mistrovství v závodě na 200 m motýlek. V rozplavbách nakonec prolomil zakletou hranici 2 minut časem 1:59,90 a ze druhého místa postoupil do A-finále. V odpoledním finále doplaval v čase nového československého rekordu 1:59,46 na 4. místě. Po závodě byl zklamaný. Začal pomaleji, pokazil obrátky a na první stovce zaostal oproti svému startu v rozplavbách. Drtivým závěrečným sprintem ztrátu na medaili nesmazal. Na otázku jestli ho mrzí desetinový odstup od medaile odpověděl: „Jsem spokojený, protože se mi podařilo víc, než jsem očekával, i když té medaile je mi líto. Je mi 21 let, věřím, že ještě není všem dnům konec.“[112]

Emigrace 1986 a čekání na občanství 1987–1989[editovat | editovat zdroj]

Návrat domů z mistrovství světa v Madridu nebyl bez komplikací. V Madridu se rozhodl nelegálně zůstat jeho dlouholetý reprezentační kolega Josef Hladký. Již jednou před 4 roky o emigraci sám vážně uvažoval, ale rozmyslel si to. Na mistrovství světa plaval v závodě na 200 m ve finále s bývalým československým reprezentantem Vlastimilem Černým, který před 4 roky emigroval a se kterým byl na hotelovém pokoji ubytovaný. Před i po závodě v Madridu s Černým po letech opět mluvil.

Byl čerstvě ženatý a s manželkou Michaelou dostal možnost vyjet koncem září na dovolenou do Jugoslávie. Povolení k výjezdu dostal bez potíží, neměl konflikty s představiteli strany, ba naopak jim v mnoha směrech vycházel vstříc viz. například jeho vyjádření k bojkotu olympijským hrám v Los Angeles. Na dovolenou odjížděl s přesvědčením se do Československa nevrátit. Od moře odjel s manželkou do Bělehradu, kde na kanadské ambasádě požádal o mezinárodní ochranu a politický azyl. Kontaktoval Vlastimila Černého, který se mu snažil zajistit finanční garance pro povolení příjezdu do Kanady. Garance nakonec získal a s tím i povolení přicestovat jako uprchlík do Kanady.

Politický azyl dostal v roce 1987 a s ním mohl startovat za některý z kanadských plaveckých klubů. Vybral si torontský klub svého zachránce Vlastimila Černého North York Aquatic Club (NYAC) a trenéra Jima Fowlieho. Minimální doba pro získání občanství v Kanadě byla tři roky a v jeho případě tak padla naděje na start na olympijských hrách v Soulu v roce 1988. Vyřízení občanství ve zrychleném řízení kanadská vláda zamítla. I v případě schválení žádost o získání občanství v zrychleném řízení v termínu by pravděpodobně v jeho případě Českoslovenký olympijský výbor uplatnil pravidlo 8 (dnes 41)[113] Olympijské charty, která postihuje změnu občanství sportovců a start za novou zemi. Konkrétně sportovec pokud chce na olympijských hrách, mistrovství světa apod. startovat za novou zemi musí mít po dobu tří let svolení země, kterou dříve reprezentoval. V Géryho případě toto karenční období vypršelo v srpnu/září 1989. V praxi toto pravidlo ČSOV uplatnilo na olympijských hrách v Soulu v případu Jana Bidrmana.

Za kanadskou reprezentaci nemohl bez občanství startovat. Mohl reprezentovat pouze svůj kanadský klub a to i na mezinárodních závodech. Největší akcí v tomto směru byla pohárová soutěž Pan Pacific Championships.

Reprezentant Kanady 1990–1993 – premiérový start na olympijských hrách 1992[editovat | editovat zdroj]

V Kanadě se začal úzce specializovat na trať 100 m motýlek. Na podzim 1989 přestoupil do ambiciózního klubu Etobicoke SC, který uzavřel sponzorskou smlouvu s firmou Pepsi a najal špičkové plavce a americké trenéry v čele s Mitchem Iveyem. Pod vedením Iveyem, který byl specialistou na plavecký styl motýlek – trenér Pedra Moralese a dalších, odstranil některé technické nedostatky a začal pravidelně plavat časy pod 54 sekund. Hlavní sponzor však po dvou letech z klubu odešel a s ním i Ivey. Vrátil se tak do NYAC, ale v podstatě se připravoval pod vedením reprezentačního trenéra Byrona MacDonalda v tréninkovém středisku University of Toronto.[114]

Jeho žádost o občanství kanadská vláda schválila 22. prosince 1989.[115] V lednu 1990 poprvé reprezentoval Kanadu na Hrách Commonwealthu v novozélandském Aucklandu, kde získal individuální stříbrnou medaili v závodě na 100 m motýlek v čase 54,42 a dvě medaile zlatou a bronzovou s kanadskou štafetou.

Jeho sportovní kariéru dotoval Kanadský plavecký svaz (CASA) přes organizaci Sport Canada dotovanou ze státního rozpočtu. Další podporu dostával od státu podle umístění ve světovém žebříčku zaplavaných časů v 50 m bazénu – do 8. místa 650 CAD měsíčně, do 16. místa 550 CAD měsíčně, do 50. místa 450 CAD měsíčně. Nakonec CASA vyplácela bonusy za umístění na vybraných závodech – do 4. místa 1000 CAD, do 8. místa 600 CAD, do 12. místa 400 CAD. Pro zajímavost měsíční nájem v Torontu stál v průměru 500 CAD.[116]

Na přelomu roku 1990 a 1991 reprezentoval Kanadu na mistrovství světa v plavání v australském Perthu. Na 100 m motýlek postoupil z rozplaveb do A-finále časem 54,30. Ve finále obsadil pěkné 5. místo v čase 53,93. Startoval také ve sprinterské štafetě na 4×100 m ve finále a motýlkový úsek v polohové štafetě 4×100 m v rozplavbách i ve finále. Ve finále obsadil s polohovou štafetou 4. místo setinu za třetími Němci.

V roce 1992 uspěl v kanadské olympijské nominaci a startoval poprvé na olympijských hrách v Barceloně. Na své královské trati 100 m motýlek postoupil do A-finále časem 53,94. Ve finále obsadil konečné 6. místo v čase 54,18. V polohové štafetě 4×100 m plaval třetí motýlkářský úsek v rozplavbách i ve finále. Ve finále kanadská polohová štafeta vrátila německé štafetě porážku z posledního mistrovství světa a skončila na třetím místě. Získal bronzovou olympijskou medaili.

V roce 1993 ještě objel několik závodů světového poháru a v roce 1994 ukončil sportovní kariéru.

Mezinárodní výsledky[editovat | editovat zdroj]

rok věk závod bazén disciplína poz. čas fáze datum místo poznámka
1981 16 let mistrovství Evropy 50 m 100 m volný způsob 15. 53,04 B-finále 7.9.1981 Split, Jugoslávie
1981 16 let mistrovství Evropy 50 m 100 m motýlek 7. 55,83 A-finále 9.9.1981 Split, Jugoslávie
1981 16 let mistrovství Evropy 50 m 200 m motýlek 7. 2:03,28 A-finále 11.9.1981 Split, Jugoslávie
1982 17 let mistrovství světa 50 m 100 m motýlek 12. 55,70 B-finále 2.8.1982 Guayaquil, Ekvádor
1982 17 let mistrovství světa 50 m 100 m volný způsob 19. 52,06 B-finále 3.8.1982 Guayaquil, Ekvádor
1982 17 let mistrovství světa 50 m 200 m motýlek 11. 2:02,50 B-finále 7.8.1982 Guayaquil, Ekvádor
1983 18 let mistrovství Evropy 50 m 200 m volný způsob 30. 2:07,35 rozplavby 22.8.1983 Řím, Itálie vypuštěný závod
1983 18 let mistrovství Evropy 50 m 100 m motýlek 12. 56,23 B-finále 23.8.1983 Řím, Itálie
1983 18 let mistrovství Evropy 50 m 100 m volný způsob 13. 52,02 B-finále 24.8.1983 Řím, Itálie
1983 18 let mistrovství Evropy 50 m 200 m motýlek 4. 2:00,02 A-finále 26.8.1983 Řím, Itálie
1983 18 let mistrovství Evropy 50 m polohová štafeta 11. 3:55,88 rozplavby 28.8.1983 Řím, Itálie 3. úsek
1984 19 let družba 84 50 m 100 m motýlek Bronzová medaile 55,17 A-finále 20.8.1984 Moskva, Sovětský svaz
1984 19 let družba 84 50 m 100 m volný způsob 4. 51,15 A-finále 21.8.1984 Moskva, Sovětský svaz
1984 19 let družba 84 50 m štafeta 4×200m Bronzová medaile 7:24,78 finále 22.8.1984 Moskva, Sovětský svaz 4. úsek
1984 19 let družba 84 50 m štafeta 4×100m Bronzová medaile 3:27,31 finále 23.8.1984 Moskva, Sovětský svaz 4. úsek
1984 19 let družba 84 50 m 200 m motýlek Bronzová medaile 2:00,34 A-finále 24.8.1984 Moskva, Sovětský svaz
1984 19 let družba 84 50 m polohová štafeta Bronzová medaile 3:43,25 finále 25.8.1984 Moskva, Sovětský svaz 4. úsek
1985 20 let mistrovství Evropy 50 m 100 m motýlek Bronzová medaile 54,86 A-finále 7.8.1985 Sofie, Bulharsko
1985 20 let mistrovství Evropy 50 m štafeta 4×100m 5. 3:24,91 finále 9.8.1985 Sofie, Bulharsko 4. úsek
1985 20 let mistrovství Evropy 50 m 200 m motýlek 5. 2:00,54 A-finále 10.8.1985 Sofie, Bulharsko
1985 20 let mistrovství Evropy 50 m polohová štafeta 9. 3:52,54 rozplavby 11.8.1985 Sofie, Bulharsko 3. úsek
1985 20 let univerziáda 50 m 200 m volný způsob Bronzová medaile 1:50,98 A-finále 25.8.1985 Kóbe, Japonsko
1985 20 let univerziáda 50 m 100 m motýlek 6. 54,87 A-finále 26.8.1985 Kóbe, Japonsko
1985 20 let univerziáda 50 m 100 m volný způsob 4. 50,93 A-finále 27.8.1985 Kóbe, Japonsko
1985 20 let univerziáda 50 m 200 m motýlek 5. 2:00,72 A-finále 29.8.1985 Kóbe, Japonsko
1986 21 let mistrovství světa 50 m 200 m volný způsob 5. 1:50,06 A-finále 17.8.1986 Madrid, Španělsko
1986 21 let mistrovství světa 50 m 100 m motýlek 6. 54,54 A-finále 18.8.1986 Madrid, Španělsko
1986 21 let mistrovství světa 50 m štafeta 4×100 m 10. 3:24,97 rozplavby 20.8.1986 Madrid, Španělsko 4. úsek
1986 21 let mistrovství světa 50 m 200 m motýlek 4. 1:59,46 A-finále 21.8.1986 Madrid, Španělsko
jako reprezentant Kanada Kanady
1991 26 let mistrovství světa 50 m 100 m motýlek 5. 53,93 A-finále x.1.1991 Perth, Austrálie
1991 26 let mistrovství světa 50 m štafeta 4×100 m 6. 3:22,42 finále x.1.1991 Perth, Austrálie 2. úsek, finále
1991 26 let mistrovství světa 50 m polohová štafeta 4. 3:42,14 finále x.1.1991 Perth, Austrálie 3. úsek
1992 27 let olympijské hry 50 m 100 m motýlek 6. 54,18 A-finále 27.7.1992 Barcelona, Španělsko
1992 27 let olympijské hry 50 m polohová štafeta Bronzová medaile 3:39,66 finále 31.7.1992 Barcelona, Španělsko 3. úsek

Československé rekordy[editovat | editovat zdroj]

pozn. 1: pouze seniorské rekordy v 50 m bazénu
pozn. 2: tabulka byla sestavena z novinových článků a nemusí být kompletní

rok disciplína čas klub datum závod místo poznámka platnost pokořitel
1981 100 m volný způsob 53,37 TJ Vysoké školy Trnava 23.6.1981 mezistátní trojutkání Štýrský Hradec, Rakousko
1981 100 m volný způsob 52,23 TJ Vysoké školy Trnava 16.7.1981 letní mistrovství republiky Pasienky, Bratislava
1982 100 m volný způsob 52,05 TJ Vysoké školy Trnava 5.6.1982 Velká cena Slovenska Pasienky, Bratislava
1982 200 m volný způsob 1:53,55 TJ Vysoké školy Trnava 12.6.1982 mistrovství dorostu SSR Pasienky, Bratislava
1982 100 m motýlek 55,54 TJ Vysoké školy Trnava 2.8.1982 mistrovství světa Guayaquil, Ekvádor rozplavby
1983 200 m motýlek 2:00,85 TJ Vysoké školy Trnava 12.3.1983 zimní mistrovství republiky Podolí, Praha
1983 100 m volný způsob 51,96 TJ Vysoké školy Trnava 13.3.1983 zimní mistrovství republiky Podolí, Praha
1983 200 m volný způsob 1:53,29 TJ Vysoké školy Trnava 27.3.1983 mezistátní utkání s FRG a NED Drachten, Nizozemsko 1. úsek štafety 4×200 m
1983 100 m motýlek 55,01 TJ Vysoké školy Trnava 3.4.1983 mezistátní utkání s SUI a FIN Turku, Finsko
1983 100 m volný způsob 51,55 TJ Vysoké školy Trnava 4.4.1983 mezistátní utkání s SUI a FIN Turku, Finsko
1983 200 m motýlek 2:00,02 TJ Vysoké školy Trnava 26.8.1983 mistrovství Evropy Řím, Itálie finále
1984 200 m volný způsob 1:53,04 TJ Vysoké školy Trnava 9.3.1984 zimní mistrovství republiky Lužánky, Brno
1984 200 m volný způsob 1:52,75 TJ Vysoké školy Trnava 17.3.1984 mezistátní utkání s FRG a NED Karlsruhe, Německo
1984 100 m volný způsob 51,25 TJ Vysoké školy Trnava 21.8.1984 Družba 84 Moskva, Sovětský vaz
1985 100 m motýlek 54,46 TJ Vysoké školy Trnava 16.3.1985 mezistátní utkání s NED a FRA Lužánky, Brno 7 let a 290 dní zánik ČSFR (1993)
1985 100 m volný způsob 51,08 TJ Vysoké školy Trnava 9.6.1985 Velká cena Slovenska Pasienky, Bratislava rozplavby
1985 200 m volný způsob 1:51,69 TJ Vysoké školy Trnava 18.7.1985 letní mistrovství republiky Pasienky, Bratislava
1985 100 m volný způsob 50,93 TJ Vysoké školy Trnava 27.8.1985 univerziáda Kóbe, Japonsko 2 roky a 331 dní Petr Kladiva (1988)
1985 200 m volný způsob 1:50,98 TJ Vysoké školy Trnava 25.8.1985 univerziáda Kóbe, Japonsko finále
1986 50 m volný způsob 23,62 TJ Vysoké školy Trnava 21.2.1986 zimní mistrovství republiky Pasienky, Bratislava 1 rok a 258 dní Jarmil Proněk (1987)
1986 200 m volný způsob 1:50,62 TJ Vysoké školy Trnava 17.8.1986 mistrovství světa Madrid, Španělsko rozplavby
1986 200 m volný způsob 1:50,06 TJ Vysoké školy Trnava 17.8.1986 mistrovství světa Madrid, Španělsko finále 6 let a 136 dní zánik ČSFR (1993)
1986 200 m motýlek 1:59,90 TJ Vysoké školy Trnava 22.8.1986 mistrovství světa Madrid, Španělsko rozplavby
1986 200 m motýlek 1:59,46 TJ Vysoké školy Trnava 22.8.1986 mistrovství světa Madrid, Španělsko finále 6 let a 131 dní zánik ČSFR (1993)

Slovenské rekordy[editovat | editovat zdroj]

rok disciplína čas klub datum závod místo poznámka platnost pokořitel
1985 100 m motýlek 54,46 TJ Vysoké školy Trnava 16.3.1985 mezistátní utkání s NED a FRA Lužánky, Brno 24 let a 76 dní Nórbert Trudman (2009)
1985 100 m volný způsob 50,93 TJ Vysoké školy Trnava 27.8.1985 univerziáda Kóbe, Japonsko 30 let a 296 dní Tomáš Púchly (2016)
1986 50 m volný způsob 23,62 TJ Vysoké školy Trnava 21.2.1986 zimní mistrovství republiky Pasienky, Bratislava 14 let a 97 dní Rastislav Kaňuk (2000)
1986 200 m volný způsob 1:50,06 TJ Vysoké školy Trnava 17.8.1986 mistrovství světa Madrid, Španělsko finále 37 let a 253 dní aktuální
1986 200 m motýlek 1:59,46 TJ Vysoké školy Trnava 22.8.1986 mistrovství světa Madrid, Španělsko finále 32 let a 335 dní Richard Nagy (2019)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Stadion č.33 /1983. 1983-8-16, s. 8, 9. 
  2. ↑ a b c d Mladý svět č. 6 /1981. 1981-2-3, s. 15. 
  3. ↑ a b c d Československý sport. 1980-8-20, s. 6. 
  4. ↑ Šport. 1986-4-22, s. 7. ISSN 0139-7001. 
  5. ↑ a b Šport. 1981-6-26, s. 7. ISSN 0139-7001. 
  6. ↑ Československý sport. 1985-3-7, s. 5. 
  7. ↑ a b c Československý sport. 1986-8-19, s. 3. 
  8. ↑ a b c Československý sport – Volno. 1985-9-20, s. 4. 
  9. ↑ https://remaxhallmark.com/agent/Marcel-Gery/11114
  10. ↑ Trnavský hlas. 1980-9-3, s. 4. 
  11. ↑ Československý sport – Volno. 1981-10-2, s. 2. 
  12. ↑ Československý sport – Volno. 1982-7-17, s. 6. 
  13. ↑ Československý sport. 1978-8-11, s. 7. 
  14. ↑ Československý sport. 1978-8-14, s. 4. 
  15. ↑ Československý sport. 1979-8-2, s. 7. 
  16. ↑ Československý sport. 1979-12-7, s. 7. 
  17. ↑ Československý sport. 1985-7-27, s. 1. 
  18. ↑ a b c Československý sport. 1986-2-27, s. 7. 
  19. ↑ Československý sport. 1979-7-19, s. 2. 
  20. ↑ a b Československý sport. 1980-8-9, s. 1, 8. 
  21. ↑ Československý sport. 1980-8-12, s. 1, 8. 
  22. ↑ Československý sport. 1980-8-11, s. 8. 
  23. ↑ Československý sport. 1980-8-13, s. 8. 
  24. ↑ Československý sport. 1980-8-20, s. 2. 
  25. ↑ Československý sport. 1981-2-3, s. 2. 
  26. ↑ Československý sport. 1981-2-10, s. 5. 
  27. ↑ Československý sport. 1981-3-5, s. 2. 
  28. ↑ Československý sport. 1981-5-13, s. 2. 
  29. ↑ Šport. 1981-6-24, s. 2. ISSN 0139-7001. 
  30. ↑ Šport. 1981-7-17, s. 8. ISSN 0139-7001. 
  31. ↑ Šport. 1981-8-14, s. 1. ISSN 0139-7001. 
  32. ↑ Československý sport. 1981-9-8, s. 8. 
  33. ↑ Československý sport. 1981-9-10, s. 2. 
  34. ↑ Československý sport. 1981-9-12, s. 7. 
  35. ↑ Československý sport. 1981-9-16, s. 2. 
  36. ↑ Československý sport. 1982-3-22, s. 5. 
  37. ↑ Československý sport. 1982-4-1, s. 1. 
  38. ↑ Československý sport. 1982-6-1, s. 7. 
  39. ↑ Československý sport. 1982-6-7, s. 6. 
  40. ↑ Šport. 1982-6-14, s. 5. ISSN 0139-7001. 
  41. ↑ Československý sport. 1982-6-7, s. 1. 
  42. ↑ Československý sport. 1982-6-17, s. 2. 
  43. ↑ Československý sport. 1982-7-2, s. 6. 
  44. ↑ Československý sport. 1982-6-25, s. 2. 
  45. ↑ Československý sport. 1982-7-26, s. 1, 8. 
  46. ↑ Československý sport. 1982-8-3, s. 8. 
  47. ↑ Československý sport. 1982-8-4, s. 1, 8. 
  48. ↑ Československý sport. 1982-8-9, s. 4. 
  49. ↑ Československý sport. 1982-11-9, s. 5. 
  50. ↑ Československý sport. 1983-1-7, s. 16. 
  51. ↑ Šport. 1983-4-9, s. 2. ISSN 0139-7001. 
  52. ↑ Československý sport. 1983-4-5, s. 1, 4. 
  53. ↑ Československý sport. 1983-4-8, s. 5. 
  54. ↑ Československý sport. 1983-8-16, s. 5. 
  55. ↑ Československý sport. 1983-8-23, s. 8. 
  56. ↑ Československý sport. 1983-8-24, s. 8. 
  57. ↑ Československý sport. 1983-8-25, s. 1, 8. 
  58. ↑ Československý sport. 1983-8-27, s. 1, 8. 
  59. ↑ Československý sport. 1983-8-29, s. 3. 
  60. ↑ Československý sport. 1983-9-1, s. 5. 
  61. ↑ Československý sport. 1984-1-4, s. 8. 
  62. ↑ Šport. 1983-1-10, s. 12. ISSN 0139-7001. 
  63. ↑ Československý sport. 1984-1-17, s. 8. 
  64. ↑ Československý sport. 1984-1-25, s. 2. 
  65. ↑ Československý sport. 1984-3-10, s. 2. 
  66. ↑ Československý sport. 1984-3-20, s. 5. 
  67. ↑ Československý sport. 1984-4-19, s. 1, 8. 
  68. ↑ Československý sport. 1984-7-18, s. 1. 
  69. ↑ Československý sport. 1984-5-14, s. 1, 3, 4. 
  70. ↑ Československý sport. 1984-5-15, s. 8. 
  71. ↑ Československý sport. 1984-5-24, s. 2. 
  72. ↑ Československý sport. 1984-8-21, s. 1, 8. 
  73. ↑ Československý sport. 1984-8-22, s. 1, 2. 
  74. ↑ Československý sport. 1984-8-25, s. 1, 2. 
  75. ↑ Československý sport. 1984-8-31, s. 2. 
  76. ↑ Československý sport. 1984-10-30, s. 2. 
  77. ↑ Československý sport. 1985-1-7, s. 1. 
  78. ↑ Československý sport. 1985-1-9, s. 1. 
  79. ↑ Československý sport. 1985-3-19, s. 2. 
  80. ↑ Československý sport. 1985-4-11, s. 2. 
  81. ↑ Československý sport. 1985-6-10, s. 6. 
  82. ↑ Československý sport. 1985-6-18, s. 5. 
  83. ↑ Československý sport. 1985-6-28, s. 3. 
  84. ↑ Československý sport. 1985-7-13, s. 2. 
  85. ↑ Československý sport. 1985-7-16, s. 2. 
  86. ↑ Československý sport. 1985-7-19, s. 1, 8. 
  87. ↑ Československý sport. 1985-8-8, s. 1, 8. 
  88. ↑ Československý sport. 1985-8-10, s. 1, 8. 
  89. ↑ Československý sport. 1985-8-13, s. 2. 
  90. ↑ a b Československý sport. 1985-8-12, s. 1, 4. 
  91. ↑ Československý sport. 1985-8-16, s. 8. 
  92. ↑ Československý sport. 1985-8-17, s. 4. 
  93. ↑ Československý sport. 1985-8-26, s. 4. 
  94. ↑ Československý sport. 1985-8-27, s. 2. 
  95. ↑ Československý sport. 1985-8-28, s. 7. 
  96. ↑ Československý sport. 1985-8-30, s. 8. 
  97. ↑ Československý sport. 1985-9-7, s. 1. 
  98. ↑ Československý sport – Volno. 1986-2-13, s. 2. 
  99. ↑ Československý sport – Volno. 1986-2-26, s. 2. 
  100. ↑ Československý sport – Volno. 1986-3-29, s. 4. 
  101. ↑ Československý sport. 1986-4-30, s. 8. 
  102. ↑ Československý sport. 1986-5-23, s. 2. 
  103. ↑ Československý sport. 1986-6-5, s. 1, 2. 
  104. ↑ Československý sport. 1986-6-7, s. 8. 
  105. ↑ Československý sport. 1986-6-3, s. 5. 
  106. ↑ Československý sport. 1986-7-7, s. 8. 
  107. ↑ Československý sport. 1986-7-24, s. 7. 
  108. ↑ Československý sport. 1986-8-2, s. 7. 
  109. ↑ Československý sport. 1986-8-18, s. 1, 3, 8. 
  110. ↑ Československý sport. 1986-8-19, s. 1, 3. 
  111. ↑ Československý sport. 1986-8-22, s. 8. 
  112. ↑ Československý sport. 1986-8-23, s. 1, 7. 
  113. ↑ https://www.olympijskytym.cz/files/docs/O%20%C4%8COV/Olympijska%CC%81%20charta_17-7-2020.pdf
  114. ↑ Trnavský hlas extra. 1991-7-10, s. 8. 
  115. ↑ https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1989-12-22-sp-982-story.html
  116. ↑ Československý sport – Volno. 1991-1-4, s. 2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reprezentanti Kanady v plavání na letních olympijských hrách – Barcelona 1992
Muži
volný způsob:
znak:
motýlek:
prsa:
polohový závod:
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×200 m v.z.: Eddie Parenti, Darren Ward, Christopher Bowie, Turlough O'Hare • 4×100 m p.z.: Mark Tewksbury, Jon Cleveland, Marcel Géry, Stephen Clarke, Tom Ponting (r)
Ženy
volný způsob:
50 m: Kristin Tophamová, Andrea Nugentová • 100 m: Andrea Nugentová, Allison Higsonová • 200 m: Nikki Drydenová, Allison Higsonová • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
motýlek:
prsa:
polohový závod:
štafeta:
Reprezentanti Československa v plavání na mistrovství světa – Guayaquil 1982
Muži
volný způsob:
100 m: Marcel Géry • 200 m: Josef Hladký • 400 m: bez zastoupení • 1500 m: bez zastoupení
znak:
100 m: Josef Hladký • 200 m: bez zastoupení
motýlek:
100 m: Marcel Géry • 200 m: Marcel Géry
prsa:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
polohový závod:
200 m: Josef Hladký • 400 m: Josef Hladký
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Ženy
volný způsob:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
motýlek:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
prsa:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
polohový závod:
200 m: bez zastoupení • 400 m: bez zastoupení
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Reprezentanti Československa v plavání na mistrovství světa – Madrid 1986
Muži
volný způsob:
50 m: Petr Kladiva • 100 m: Petr Kladiva, Zdeněk Kolář • 200 m: Marcel Géry, Zdeněk Kolář • 400 m: Ondřej Bureš • 1500 m: Ondřej Bureš
znak:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
motýlek:
100 m: Marcel Géry • 200 m: Marcel Géry
prsa:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
polohový závod:
200 m: Josef Hladký • 400 m: Josef Hladký
štafeta:
4×100 m v.z.: Zdeněk Kolář, Josef Hladký, Petr Kladiva, Marcel Géry • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Ženy
volný způsob:
50 m: bez zastoupení • 100 m: Romana Frýdlová • 200 m: bez zastoupení • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
motýlek:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
prsa:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
polohový závod:
200 m: bez zastoupení • 400 m: bez zastoupení
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Reprezentanti Kanady v plavání na mistrovství světa – Perth 1990
Muži
volný způsob:
50 m: Dean Kondziolka • 100 m: bez zastoupení • 200 m: Turlough O'Hare • 400 m: bez zastoupení • 1500 m: Harry Taylor
znak:
100 m: Mark Tewksbury • 200 m: Kevin Draxinger
motýlek:
prsa:
100 m: bez zastoupení • 200 m: Jon Cleveland, Michael Mason
polohový závod:
štafeta:
Ženy
volný způsob:
50 m: bez zastoupení • 100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
motýlek:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
prsa:
polohový závod:
štafeta:
Reprezentanti Československa v plavání na mistrovství Evropy – Split 1981
Muži
volný způsob:
100 m: Marcel Géry, Vlastimil Černý • 200 m: Vlastimil Černý • 400 m: Daniel Machek • 1500 m: bez zastoupení
znak:
motýlek:
prsa:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
polohový závod:
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Ženy
volný způsob:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
motýlek:
100 m: Marcela Rajdová • 200 m: Marcela Rajdová
prsa:
polohový závod:
200 m: bez zastoupení • 400 m: bez zastoupení
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Reprezentanti Československa v plavání na mistrovství Evropy – Řím 1983
Muži
volný způsob:
100 m: Marcel Géry • 200 m: Radek Havel, Marcel Géry • 400 m: Radek Havel • 1500 m: bez zastoupení
znak:
motýlek:
100 m: Marcel Géry • 200 m: Marcel Géry
prsa:
100 m: Miroslav Milý • 200 m: Miroslav Milý
polohový závod:
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: Jan Bidrman, Miroslav Milý, Marcel Géry, Radek Havel
Ženy
volný způsob:
100 m: Romana Frýdlová • 200 m: Romana Frýdlová • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
100 m: bez zastoupení • 200 m: Romana Frýdlová
motýlek:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
prsa:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
polohový závod:
200 m: Romana Frýdlová • 400 m: bez zastoupení
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Reprezentanti Československa v plavání na mistrovství Evropy – Sofie 1985
Muži
volný způsob:
100 m: Petr Kladiva, Zdeněk Kolář • 200 m: Zdeněk Kolář, Michael Drozd • 400 m: Ondřej Butor • 1500 m: bez zastoupení
znak:
motýlek:
100 m: Marcel Géry, Petr Kladiva • 200 m: Marcel Géry
prsa:
100 m: Miroslav Milý • 200 m: Miroslav Milý
polohový závod:
štafeta:
4×100 m v.z.: Zdeněk Kolář, Josef Hladký, Petr Kladiva, Marcel Géry • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: Jan Bidrman, Miroslav Milý, Marcel Géry, Petr Kladiva
Ženy
volný způsob:
100 m: Romana Frýdlová, Lenka Maršounová • 200 m: Romana Frýdlová • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
motýlek:
prsa:
polohový závod:
200 m: Romana Frýdlová • 400 m: bez zastoupení
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×200 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: Lenka Maršounová, Hana Poskočilová, Adriana Domanická, Romana Frýdlová
Reprezentanti Československa v plavání na Družbě 84 – Moskva 1984
Muži
volný způsob:
100 m: Marcel Géry, Petr Kladiva • 200 m: Martin Dvořák, Jarmil Proněk • 400 m: Petr Adamec • 1500 m: Petr Adamec
znak:
100 m: Josef Hladký • 200 m: Jan Bidrman
motýlek:
prsa:
100 m: Petr Matoušek • 200 m: bez zastoupení
polohový závod:
štafeta:
Ženy
volný způsob:
100 m: Romana Frýdlová • 200 m: Romana Frýdlová • 400 m: bez zastoupení • 800 m: bez zastoupení
znak:
100 m: Karin Lohnická • 200 m: Karin Lohnická
motýlek:
100 m: bez zastoupení • 200 m: bez zastoupení
prsa:
100 m: Jana Haľková • 200 m: Jana Haľková
polohový závod:
200 m: Romana Frýdlová • 400 m: bez zastoupení
štafeta:
4×100 m v.z.: bez zastoupení • 4×100 m p.z.: bez zastoupení
Kandidáti reprezentantace Československa v plavání dle ČKFP (2014) pro letní olympijské hry – Los Angeles 1984
Muži
volný způsob:
znak:
motýlek:
prsa:
—
polohový závod:
štafeta:
—
Ženy
volný způsob:
znak:
motýlek:
prsa:
polohový závod:
štafeta:
—
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marcel_Géry&oldid=23669406“