Luděk Eliáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Luděk Eliáš
Narození 29. července 1923
Slaný
Úmrtí 10. července 2018 (ve věku 94 let)
Bydliště Klimkovice
Povolání herec, divadelní režisér
Zaměstnavatel Divadlo Petra Bezruče Ostrava
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Eliáš (29. července 1923 Slaný10. července 2018) byl český herec, režisér, divadelní ředitel, scenárista, publicista a moderátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války nedokončil studium na reálném gymnáziu ve Slaném, v roce 1942 byl spolu s rodiči z rasových důvodů internován v terezínském ghettu, poté deportován a vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Sachsenhausen.[1] Po skončení války bez odborné průpravy nastoupil hereckou dráhu v průběhu vojenské základní služby v AUS VN (19451947),[2] následně získal krátkodobá angažmá na scénách tehdejších oblastních divadel ve Slaném (1947–1948) a Písku (1948–1949),[3] v letech 19501955 byl hercem a režisérem v Krajském oblastním divadle České Budějovice.[4]

Od roku 1956 patřil ke kmenovým hercům a režisérům Divadla Petra Bezruče v Ostravě[3] (1962–1966 stál v jeho čele ve funkci ředitele),[5] v ostravském studiu Čs. televize zastával pozici vedoucího umělecké redakce, moderátora, dramaturga a scenáristy (1966–1970).[3] Po 21. srpnu 1968 patřil k protagonistům svobodného necenzurovaného televizního a rozhlasového vysílání realizovaného z improvizovaného studia na vysílači v Ostravě-Hošťálkovicích, které bylo za dramatických okolností 28. srpna ukončeno jeho obsazením okupačními jednotkami.[6] V následném období tzv. normalizace byl z politických důvodů z dosavadního zaměstnání propuštěn, vrátil se k herecké práci na svou mateřskou scénu, kde působil i po svém odchodu do důchodu (1980) až do druhé poloviny osmdesátých let 20. století. Vedle divadelní a televizní činnosti herecky spolupracoval s filmem a ostravským studiem Čs. rozhlasu (zde také činný jako autor rozhlasových her a scénářů dramatických pořadů).[4]

O jeho životních osudech natočil režisér Petr Lokaj televizní dokument Osud č. A2026 (2008),[7] v roce 2012 se stal pátým laureátem Ceny Jaromíra Šavrdy[8] za svědectví o totalitě, kterou uděluje občanské sdružení PANT u příležitosti Dne lidských práv. Portrétní dokument s názvem Holocaust v životě Luďka Eliáše režisérek Kláry Řezníčkové a Moniky Horsákové (součást cyklu výukových filmů Sami proti zlu vyrobený studenty Audiovizuální tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě) získal spolu s dalším snímkem o Janu Zajícovi 1. cenu v sekci Člověk a společnost na mezinárodním filmovém festivalu Ekofilm (2012).[9] Jeho příběhu se (vedle osudů Michala Salomonoviče a Věry Andrysíkové) věnuje také dokument s názvem Holocaust v Čechách a na Moravě (režie: Monika Horsáková a Klára Řezníčková).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Krajské oblastní divadlo České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

  • 1949 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kuba, režie Karel Konstantin
  • 1949 W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Borachio, režie Karel Konstantin
  • 1950 J. K. Tyl: Bankrotář, Burián, režie Karel Lhota
  • 1950 Guy de Maupassant, Fritz Hochwälder (dramatizace): Tlustý anděl z Rouenu, Loiseau, režie Jiří Koldovský
  • 1951 Herb Tank: Vzpoura na lodi Mackey, kapitán, režie Ilja Burian
  • 1952 N. V. Gogol: Ženitba, Štěpán, režie Vasilij Vasiliev
  • 1953 K. Čapek: Matka, Kornel, režie Karel Hlušička
  • 1954 W. Shakespeare: Hamlet, Osrik (alternace Jiří Lír), režie Miroslav Macháček
  • 1955 B. Jonson: Lišák Volpone, notář, režie Karel Hlušička

Divadlo Petra Bezruče Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • 1957 A. N. Afinogenov: Mášenka, Leonid, režie Vilém Kyzlink
  • 1959 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Ezechiel, režie Jan Kačer
  • 1960 L. Aškenazy: Host, děda Remunda, režie Evžen Němec
  • 1960 A. Jirásek: Filosofská historie, Roubínek, režie Evžen Němec
  • 1961 B. Brecht: Svatá Johanka z jatek, Mauler, režie Evžen Němec
  • 1962 N. R. Nash: Hrst ohně, Manuel, režie Ladislav Vymětal
  • 1962 B. Brecht: Kavkazský křídový kruh, Azdak, režie Jan Kačer
  • 1963 J. Topol: Konec masopustu, Král, režie Saša Lichý
  • 1964 F. Dürrenmatt: Romulus Veliký, titulní role, režie Saša Lichý
  • 1965 K. Čapek: Loupežník, Profesor, režie František Laurin
  • 1970 J. Gay, Saša Lichý (adaptace): Žebrácká opera, Práskač, pan Dukát, režie Saša Lichý
  • 1971 J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, Trepifajksl, režie František Čech
  • 1972 G. B. Shaw: Pygmalion, plukovník Pickering, režie Pavel Hradil
  • 1973 A. N. Ostrovskij: Rváč, Dolinik, režie Pavel Palouš
  • 1974 J. Anouilh: Julian, Tonton, režie Josef Janík
  • 1975 A. Franková, Frances Goodrichová, Albert Hackett (dramatizace): Deník Anny Frankové, Jan Dussel, režie Pavel Palouš
  • 1976 Ede Szigligeti: Liliomfi, Schwarze, režie Josef Janík
  • 1977 Molière: Scapinova šibalství, Argant, režie Pavel Pecháček
  • 1978 C. Goldoni: Sluha dvou pánů, Brighella Sciucalegrand, režie Saša Lichý
  • 1980 Jevgenij Švarc: Nahý král, král-ženich, režie Ladislav Knižátko
  • 1986 Mark Twain, Pavel Palouš (dramatizace): Dobrodružství Huckleberryho Finna, Silas (j. h.), režie Pavel Palouš
  • 1987 Guy de Maupassant, Zdeněk Kaloč (dramatizace): Miláček, Norbert de Varenne (j. h.), režie Zdeněk Kaloč

Státní divadlo Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • 1967 A. K. Tolstoj: Smrt Ivana Hrozného, Godunov j. h., režie Radim Koval
  • 1984 W. Shakespeare: Richard II., lord Willoughby j. h. (alternace Ivan Dědeček), režie Radim Koval

Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1949 V+W: Balada z hadrů, Krajské oblastní divadlo České Budějovice
  • 1950 Leonid Nikolajevič Pachmanov: Neklidné stáří (spolurežisér Joan Brehms), KOD České Budějovice
  • 1950 Oskar Batěk: Pohádka o písmenkách, KOD České Budějovice
  • 1951 Alexandr Simukov: Vrabčí hory, KOD České Budějovice
  • 1952 J. K. Tyl: Jan Hus (asistent režie), KOD České Budějovice
  • 1958 V. Katajev: Na obzoru plachta bílá, DPB Ostrava
  • 1958 Michail Šatrov: Čisté ruce, DPB Ostrava
  • 1962 H. Ch. Andersen, F. Pavlíček (dramatizace): Slavík, DPB Ostrava
  • 1966 Arthur Fauquez, Luděk Eliáš (dramatizace): Souboj s časem, Severomoravské divadlo Šumperk

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

  • 1955 Trojí setkání (role neurčena)
  • 1958 Černý prapor (legionář)
  • 1962 Poslední etapa (Kolda)
  • 1967 Sedm havranů (Robert)
  • 1970 Jsem nebe (řidič)
  • 1988 Štek (Kiš)
  • 1999 Návrat ztraceného ráje (Arnošt)
  • 2000 Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (profesor)
  • 2005 Kletba bratří Grimmů (Grizzled Elder)

Televize[editovat | editovat zdroj]

  • 1962 Černé démanty (TV film)
  • 1962 Lovy beze zbraní (TV pořad)
  • 1990 Největší z Pierotů (TV seriál)
  • 1991 Digitální čas (TV film)
  • 1991 Kámen v okně (TV inscenace)
  • 1992 Evangelium podle pastýřů (TV film)
  • 1992 Havran barvy lila (TV inscenace)
  • 1995 Volání odjinud (TV film)
  • 1998 Píseň o lítosti (TV inscenace)
  • 2005 Strážce duší (TV seriál)
  • 2007 Světla pasáže (TV seriál)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Luděk Eliáš vzpomíná na Terezín a osvětimský lágr [online]. Moderní-Dějiny.cz. Dostupné online. 
  2. Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky I, s. 245.
  3. a b c Fikejz, s. 246.
  4. a b Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 239.
  5. Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 214.
  6. Luděk Eliáš – Život po táboře [online]. Moderní-Dějiny.cz. Dostupné online. 
  7. Osud č. A2026 [online]. Česko-Slovenská filmová databáze. Dostupné online. 
  8. Cena Jaromíra Šavrdy [online]. Občanské sdružení PANT. Dostupné online. 
  9. Cyklus studentských dokumentů Sami proti zlu získal cenu na Ekofilmu [online]. Česká televize–Televizní studio Ostrava. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 127, 291, 292.
  • Divadlo Petra Bezruče. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 214.
  • Kolektiv autorů: Divadlo Petra Bezruče 1945–1970. Ostrava : DPB, 1970. 81 s.
  • Luděk Eliáš. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 239.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 245–246.
  • KNIŽÁTKO, Ladislav a kol. Divadlo Petra Bezruče 1945–1975. Ostrava : DPB, 1975. 60 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]