Luděk Eliáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luděk Eliáš
Narození 29. června 1923 (94 let)
Slaný
Zaměstnavatel Česká televize
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Eliáš (* 29. června 1923 Slaný) je český herec, režisér, divadelní ředitel, scenárista, publicista a moderátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války nedokončil studium na reálném gymnáziu ve Slaném, v roce 1942 byl spolu s rodiči z rasových důvodů internován v terezínském ghettu, poté deportován a vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Sachsenhausen.[1] Po skončení války bez odborné průpravy nastoupil hereckou dráhu v průběhu vojenské základní služby v AUS VN (19451947),[2] následně získal krátkodobá angažmá na scénách tehdejších oblastních divadel ve Slaném (1947–1948) a Písku (1948–1949),[3] v letech 19501955 byl hercem a režisérem v Krajském oblastním divadle České Budějovice.[4]

Od roku 1956 patřil ke kmenovým hercům a režisérům Divadla Petra Bezruče v Ostravě[3] (1962–1966 stál v jeho čele ve funkci ředitele),[5] v ostravském studiu Čs. televize zastával pozici vedoucího umělecké redakce, moderátora, dramaturga a scenáristy (1966–1970).[3] Po 21. srpnu 1968 patřil k protagonistům svobodného necenzurovaného televizního a rozhlasového vysílání realizovaného z improvizovaného studia na vysílači v Ostravě-Hošťálkovicích, které bylo za dramatických okolností 28. 8. ukončeno jeho obsazením okupačními jednotkami.[6] V následném období tzv. normalizace byl z politických důvodů z dosavadního zaměstnání propuštěn, vrátil se k herecké práci na svou mateřskou scénu, kde působil i po svém odchodu do důchodu (1980) až do druhé poloviny osmdesátých let 20. století. Vedle divadelní a televizní činnosti herecky spolupracoval s filmem a ostravským studiem Čs. rozhlasu (zde také činný jako autor rozhlasových her a scénářů dramatických pořadů).[4]

O jeho životních osudech natočil režisér Petr Lokaj televizní dokument Osud č. A2026 (2008),[7] v roce 2012 se stal pátým laureátem Ceny Jaromíra Šavrdy[8] za svědectví o totalitě, kterou uděluje občanské sdružení PANT u příležitosti Dne lidských práv. Portrétní dokument s názvem Holocaust v životě Luďka Eliáše režisérek Kláry Řezníčkové a Moniky Horsákové (součást cyklu výukových filmů Sami proti zlu vyrobený studenty Audiovizuální tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě) získal spolu s dalším snímkem o Janu Zajícovi 1. cenu v sekci Člověk a společnost na mezinárodním filmovém festivalu Ekofilm (2012).[9] Jeho příběhu se (vedle osudů Michala Salomonoviče a Věry Andrysíkové) věnuje také dokument s názvem Holocaust v Čechách a na Moravě (režie: Monika Horsáková a Klára Řezníčková).

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Krajské oblastní divadlo České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

  • 1949 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kuba, režie Karel Konstantin
  • 1949 W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Borachio, režie Karel Konstantin
  • 1950 J. K. Tyl: Bankrotář, Burián, režie Karel Lhota
  • 1950 Guy de Maupassant, Fritz Hochwälder (dramatizace): Tlustý anděl z Rouenu, Loiseau, režie Jiří Koldovský
  • 1951 Herb Tank: Vzpoura na lodi Mackey, kapitán, režie Ilja Burian
  • 1952 N. V. Gogol: Ženitba, Štěpán, režie Vasilij Vasiliev
  • 1953 K. Čapek: Matka, Kornel, režie Karel Hlušička
  • 1954 W. Shakespeare: Hamlet, Osrik (alternace Jiří Lír), režie Miroslav Macháček
  • 1955 B. Jonson: Lišák Volpone, notář, režie Karel Hlušička

Divadlo Petra Bezruče Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • 1957 A. N. Afinogenov: Mášenka, Leonid, režie Vilém Kyzlink
  • 1959 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Ezechiel, režie Jan Kačer
  • 1960 L. Aškenazy: Host, děda Remunda, režie Evžen Němec
  • 1960 A. Jirásek: Filosofská historie, Roubínek, režie Evžen Němec
  • 1961 B. Brecht: Svatá Johanka z jatek, Mauler, režie Evžen Němec
  • 1962 N. R. Nash: Hrst ohně, Manuel, režie Ladislav Vymětal
  • 1962 B. Brecht: Kavkazský křídový kruh, Azdak, režie Jan Kačer
  • 1963 J. Topol: Konec masopustu, Král, režie Saša Lichý
  • 1964 F. Dürrenmatt: Romulus Veliký, titulní role, režie Saša Lichý
  • 1965 K. Čapek: Loupežník, Profesor, režie František Laurin
  • 1970 J. Gay, Saša Lichý (adaptace): Žebrácká opera, Práskač, pan Dukát, režie Saša Lichý
  • 1971 J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, Trepifajksl, režie František Čech
  • 1972 G. B. Shaw: Pygmalion, plukovník Pickering, režie Pavel Hradil
  • 1973 A. N. Ostrovskij: Rváč, Dolinik, režie Pavel Palouš
  • 1974 J. Anouilh: Julian, Tonton, režie Josef Janík
  • 1975 A. Franková, Frances Goodrichová, Albert Hackett (dramatizace): Deník Anny Frankové, Jan Dussel, režie Pavel Palouš
  • 1976 Ede Szigligeti: Liliomfi, Schwarze, režie Josef Janík
  • 1977 Molière: Scapinova šibalství, Argant, režie Pavel Pecháček
  • 1978 C. Goldoni: Sluha dvou pánů, Brighella Sciucalegrand, režie Saša Lichý
  • 1980 Jevgenij Švarc: Nahý král, král-ženich, režie Ladislav Knižátko
  • 1986 Mark Twain, Pavel Palouš (dramatizace): Dobrodružství Huckleberryho Finna, Silas (j. h.), režie Pavel Palouš
  • 1987 Guy de Maupassant, Zdeněk Kaloč (dramatizace): Miláček, Norbert de Varenne (j. h.), režie Zdeněk Kaloč

Státní divadlo Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • 1967 A. K. Tolstoj: Smrt Ivana Hrozného, Godunov j. h., režie Radim Koval
  • 1984 W. Shakespeare: Richard II., lord Willoughby j. h. (alternace Ivan Dědeček), režie Radim Koval

Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1949 V+W: Balada z hadrů, Krajské oblastní divadlo České Budějovice
  • 1950 Leonid Nikolajevič Pachmanov: Neklidné stáří (spolurežisér Joan Brehms), KOD České Budějovice
  • 1950 Oskar Batěk: Pohádka o písmenkách, KOD České Budějovice
  • 1951 Alexandr Simukov: Vrabčí hory, KOD České Budějovice
  • 1952 J. K. Tyl: Jan Hus (asistent režie), KOD České Budějovice
  • 1958 V. Katajev: Na obzoru plachta bílá, DPB Ostrava
  • 1958 Michail Šatrov: Čisté ruce, DPB Ostrava
  • 1962 H. Ch. Andersen, F. Pavlíček (dramatizace): Slavík, DPB Ostrava
  • 1966 Arthur Fauquez, Luděk Eliáš (dramatizace): Souboj s časem, Severomoravské divadlo Šumperk

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

  • 1955 Trojí setkání (role neurčena)
  • 1958 Černý prapor (legionář)
  • 1962 Poslední etapa (Kolda)
  • 1967 Sedm havranů (Robert)
  • 1970 Jsem nebe (řidič)
  • 1988 Štek (Kiš)
  • 1999 Návrat ztraceného ráje (Arnošt)
  • 2000 Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (profesor)
  • 2005 Kletba bratří Grimmů (Grizzled Elder)

Televize[editovat | editovat zdroj]

  • 1962 Černé démanty (TV film)
  • 1962 Lovy beze zbraní (TV pořad)
  • 1990 Největší z Pierotů (TV seriál)
  • 1991 Digitální čas (TV film)
  • 1991 Kámen v okně (TV inscenace)
  • 1992 Evangelium podle pastýřů (TV film)
  • 1992 Havran barvy lila (TV inscenace)
  • 1995 Volání odjinud (TV film)
  • 1998 Píseň o lítosti (TV inscenace)
  • 2005 Strážce duší (TV seriál)
  • 2007 Světla pasáže (TV seriál)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Luděk Eliáš vzpomíná na Terezín a osvětimský lágr [online]. Moderní-Dějiny.cz. Dostupné online. 
  2. Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky I, s. 245.
  3. a b c Fikejz, s. 246.
  4. a b Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 239.
  5. Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 214.
  6. Luděk Eliáš – Život po táboře [online]. Moderní-Dějiny.cz. Dostupné online. 
  7. Osud č. A2026 [online]. Česko-Slovenská filmová databáze. Dostupné online. 
  8. Cena Jaromíra Šavrdy [online]. Občanské sdružení PANT. Dostupné online. 
  9. Cyklus studentských dokumentů Sami proti zlu získal cenu na Ekofilmu [online]. Česká televize–Televizní studio Ostrava. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 127, 291, 292.
  • Divadlo Petra Bezruče. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 214.
  • Kolektiv autorů: Divadlo Petra Bezruče 1945–1970. Ostrava : DPB, 1970. 81 s.
  • Luděk Eliáš. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 239.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 245–246.
  • KNIŽÁTKO, Ladislav a kol. Divadlo Petra Bezruče 1945–1975. Ostrava : DPB, 1975. 60 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]