Přeskočit na obsah

Lara Arruabarrenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lara Arruabarrenová
Lara Arruabarrenová na US Open 2016
Lara Arruabarrenová na US Open 2016
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození20. března 1992 (32 let)[1]
Místo narozeníSan Sebastián, Španělsko[1]
BydlištěBarcelona, Španělsko[1]
Výška166 cm[1]
Hmotnost58 kg[1]
Profesionál od2007
Ukončení kariéry2022
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 362 484 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů364–291
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění52. místo (3. července 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015, 2016, 2018)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon2. kolo (2015, 2016, 2018)
US Open2. kolo (2012, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů210–168
Tituly7 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění28. místo (22. února 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020)
French Openčtvrtfinále (2018)
Wimbledon2. kolo (2015, 2017, 2018)
US Openčtvrtfinále (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231105a5. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příjem na French Open 2015

Lara Arruabarrenová nebo Arruabarrenaová[2], celým jménem nepřechýleně Lara Arruabarrena Vecino, (* 20. března 1992 San Sebastián) je bývalá španělská profesionální tenistka. Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve dvouhře, když na prvním z nich triumfovala na únorovém Copa BBVA Colsanitas 2012 v kolumbijské Bogotě. Druhou trofej získala v sérii WTA 125 na calijském turnaji v únoru 2013 po výhře nad Catalinou Castañovou a třetí dosáhla na soulském Korea Open 2016. Připsala se také sedm turnajových vítězství ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červenci 2017 na 52. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2016 na 28. místě. Naposledy ji Trénoval Andoni Vivanco. [1]

Ve španělském fedcupovém týmu debutovala roku 2015 v baráži druhé Světové skupiny proti Argentině, kde plnila roli jedničky družstva. Po výhrách nad Irigoyenovou i Ormaecheaovou přispěla dvěma body k vítězství Španělek 4:0 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–4 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorské čtyřhře French Open 2010 se s krajankou Maríou Teresou Torrovou Florovou probojovaly do finále, v němž podlehly maďarsko-americkému páru Tímea Babosová a Sloane Stephensová poměrem 2–6 a 3–6.

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2007, když na turnaji ve španělském Les Franqueses Del Valles s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole podlehla krajance Lucii Cerverové-Vazquezové.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červenci 2008 na oviedském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů, když ve finále zdolala Němku Hermon Berhaneovou.[3]

V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém turnaji Andalucia Tennis Experience 2010 v Marbelle. Na úvod kvalifikace podlehla krajance Nurii Llagosteraové Vivesové. O týden později dohrála na antukovém Barcelona Ladies Open 2010 v téže fázi kvalifikace na raketě Sílvie Solerové Espinosové. Hlavní soutěž okruhu WTA si poprvé zahrála na Andalucia Tennis Experience 2011 po zvládnutém kvalifikačním sítu. V úvodním kole vyřadila Monicu Niculescuovou. Do čtvrtfinále postoupila přes Češku Sandru Záhlavovou. V něm ji zastavila druhá nasazená Ruska Světlana Kuzněcovová, které odebrala jen tři gamy.[1][3]

Premiérovou trofej na okruhu WTA Tour získala na únorovém Copa BBVA Colsanitas 2012. V úvodním kole vyřadila osmou nasazenou Rakušanku Patricii Mayrovou-Achleitnerovou. V boji o titul pak zdolala ruskou hráčku Alexandru Panovovou ve dvou setech. Do elitní světové stovky se poprvé posunula ve vydání žebříčku WTA z 10. září 2012, když po US Open 2012 postoupila ze 115. na 91. příčku.[1][3]

Druhou trofej pak přidala na zářijovém Korea Open 2016, hraném v Soulu. Ve druhém kole svedla třísetový boj s osmou nasazenou Američankou Louisou Chiricovou. Po zvládnutých dvou tiebreacích vyřadila ve čtvrtfinále švédskou turnajovou dvojku Johannu Larssonovou. Hladká výhra nad Rumunkou Patricií Marií Țigovou ji posunula do druhého finále kariéry. V něm zdolala rumunskou turnajovou pětku Monicu Niculescuovou po divokém třísetovém průběhu 6–0, 2–6 a 6–0. Po více než čtyřech letech čekání vybojovala singlovou trofej. Bodový zisk jí v následném vydání žebříčku WTA zajistil posun na kariérní maximum, když 26. září 2016 figurovala na 61. místě.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2012 poté, co ve třetím kole kvalifikace zdolala Garbiñe Muguruzaovou. V úvodním zápase dvouhry však uhrála jen dvě hry proti třinácté nasazené Srbce Aně Ivanovićové.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2–2 D; 8–6 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 19. února 2012 Bogotá, Kolumbie antuka Rusko Alexandra Panovová 6–2, 7–5
Vítězka 2. 25. září 2016 Soul, Jižní Korea tvrdý Rumunsko Monica Niculescuová 6–0, 2–6, 6–0
Finalistka 1. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie antuka Itálie Francesca Schiavoneová 4–6, 5–7
Finalistka 2. 15. dubna 2018 Bogotá, Kolumbie (2) antuka Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 2–6, 4–6

Čtyřhra: 14 (8–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. dubna 2013 Katovice, Polsko antuka (h) Španělsko Lourdes Domínguez Lino Rumunsko Ioana Olaruová
Rusko Valerija Solovjovová
6–4, 7–5
Vítězka 2. 12. dubna 2014 Bogotà, Kolumbie antuka Francie Caroline Garciaová USA Vania Kingová
Jižní Afrika Chanelle Scheepersová
7–6(7–5), 6–4
Vítězka 3. 21. září 2014 Soul, Jižní Korea tvrdý Rumunsko Irina-Camelia Beguová Německo Mona Barthelová
Lucembursko Mandy Minellaová
6–3, 6–3
Finalistka 1. 12. října 2014 Ósaka, Japonsko tvrdý Německo Tatjana Maleková Japonsko Šúko Aojamová
Česko Renata Voráčová
1–6, 2–6
Vítězka 4. 28. února 2015 Acapulco, Mexiko tvrdý Španělsko María Teresa Torró Flor Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
7–6(7–2), 5–7, [13–11]
Finalistka 2. 23. května 2015 Norimberk, Německo antuka Rumunsko Raluca Olaruvá Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Španělsko Anabel Medina Garrigues
4–6, 6–7(5–7)
Finalistka 3. 26. července 2015 Bad Gastein, Rakousko antuka Česko Lucie Hradecká Černá Hora Danka Kovinićová
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
6–4, 4–6, [3–10]
Finalistka 4. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Slovinsko Andreja Klepačová Švýcarsko Belinda Bencicová
Francie Kristina Mladenovicová
5–7, 6–7(7–9)
Vítězka 5. 27. září 2015 Soul, Jižní Korea tvrdý Slovinsko Andreja Klepačová Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 6–3, [10–6]
Finalistka 5. 18. října 2015 Hongkong, ČLR tvrdý Slovinsko Andreja Klepačová Francie Alizé Cornetová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
5–7, 4–6
Vítězka 6. 17. dubna 2016 Bogotá, Kolumbie antuka Německo Tatjana Mariová Brazílie Gabriela Céová
Venezuela Andrea Gámizová
6–2, 4–6, [10–8]
Vítězka 7. 17. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka Švýcarsko Xenia Knollová Německo Annika Becková
Rusko Jevgenija Rodinová
6–1, 3–6, [10–8]
Finalistka 6, 22. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka Švýcarsko Timea Bacsinszká USA Desirae Krawczyková

Chile Alexa Guarachiová

6–4, 4–6, [6–10]
Vítězka 8. 22. září 2019 Soul, Jižní Korea tvrdý Německo Tatjana Mariová USA Hayley Carterová

Brazílie Luisa Stefaniová

7–6(9–7), 3–6, [10–7]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 17. února 2013 Cali, Kolumbie antuka Kolumbie Catalina Castañová 6–3, 6–2

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. srpna 2019 Karlsruhe, Německo antuka Česko Renata Voráčová Čína Chan Sin-jün

Čína Jüan Jüe

6–7(2–7), 6–4, [10–4]

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
$100 000 tournaments
$75 000 tournaments
$50 000 tournaments
$25 000 tournaments
$10 000 tournaments

Dvouhra: 14 (12–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 5. července 2008 Oviedo, Španělsko tvrdý Německo Hermon Brhaneová 7–6(7–2), 6–4
Finalistka 1. 26. října 2008 Sant Cugat del Vallès, Španělsko antuka Španělsko Eva Fernándezová-Bruguésová 4–6, 6–7
Vítězka 2. 26. dubna 2009 Torrent, Španělsko antuka Španělsko Marta Marrerová 6–2, 6–3
Vítězka 3. 20. září 2009 Lleida, Španělsko antuka Rumunsko Diana Enacheová 6–3, 5–7, 6–2
Vítězka 4. 24. října 2009 Sevilla, Španělsko antuka Srbsko Neda Kozićová 6–1, 6–2
Vítězka 5. 9. května 2010 Badalona, Španělsko antuka Ukrajina Jevgenija Krivoručková 6–4, 6–3
Vítězka 6. 7. listopadu 2010 Mallorca 4, Španělsko antuka Španělsko Sandra Solerová Solaová 6–3, 6–3
Vítězka 7. 14. listopadu 2010 Mallorca 5, Španělsko antuka Portugalsko Maria João Köhlerová 7–6(7–2), 6–3
Vítězka 8. 28. listopadu 2010 Vallduxo, Španělsko antuka Rusko Nanuli Pipijová 7–5, 7–6(8–6)
Vítězka 9. 5. prosince 2010 Vinaròs, Španělsko antuka Rumunsko Cristina Dinuová 6–2, 6–0
Vítězka 10. 13. února 2011 Mallorca 2, Španělsko antuka Švýcarsko Conny Perrinová 6–1, 6–2
Vítězka 11. 13. března 2011 Madrid, Španělsko antuka Španělsko Leticia Costasová-Moreiraová 6–4, 6–2
Vítězka 12. 17. srpna 2014 Bogotá, Kolumbie antuka Švédsko Johanna Larssonová 6–1, 6–3
Finalistka 2. 3. dubna 2016 Osprey, Spojené státy tvrdý USA Madison Brengleová 6–4, 4–6, 3–6

Čtyřhra: 15 (9–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. dubna 2009 Torrent, Španělsko antuka Španělsko Carla Rosetová Francová Itálie Martina Caciottiová
Itálie Nicole Clericová
6–7, 6–0, [9–11]
Vítězka 1. 5. září 2009 Mollerussa, Španělsko tvrdý Španělsko Carla Rosetová-Francová Argentina Tatiana Buaová
Španělsko Inés Ferrero Suárez
6–3, 2–6, [10–6]
Vítězka 2. 28. listopadu 2009 Vallduxo, Španělsko antuka Spojené království Amanda Carrerasová Španělsko Yera Campos-Molina
Španělsko Sandra Solerová-Solaová
6–4, 3–6, [11–9]
Vítězka 3. 3. července 2010 Mont-de-Marsan, Francie antuka Španělsko Inés Ferrerová Suárezová Ukrajina Nadija Kičenoková
Francie Constance Sibilleová
6–3, 6–1
Finalistka 2. 13. srpna 2010 Koksijde, Belgie antuka Španělsko María-Teresa Torró Flor Itálie Nicole Clericová
Německo Justine Ozgaová
7–5, 4–6, [6–10]
Vítězka 4. 9. října 2010 Madrid, Španělsko antuka Španělsko María-Teresa Torró Flor Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Elena Bogdanová
6–4, 7–5
Vítězka 5. 6. listopadu 2010 Mallorca, Španělsko antuka Španělsko Inés Ferrerová-Suárezová Portugalsko Maria João Köhlerová
Rusko Avgusta Cybyševová
7–5, 6–2
Finalistka 3. 27. listopadu 2010 Vallduxo, Španělsko antuka Itálie Benedetta Davatová Spojené království Amanda Carrerasová
Venezuela Andrea Gamízová
6–7(5–7), 3–6
Vítězka 6. 10. září 2011 Biella, Itálie antuka Rusko Jekatěrina Ivanovová Slovensko Janette Husárová
Česko Renata Voráčová
6–3, 0–6, [10–3]
Vítězka 7. 23. října 2011 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Estrella Cabeza Candela Španělsko Leticia Costas-Moreira
Španělsko Inés Ferrerová Suárezová
6–4, 6–4
Finalistka 4. 20120709a9. července 2012 Biarritz, Francie antuka Portoriko Mónica Puigová Francie Severine Beltrameová
Francie Laura Thorpeová
2–6, 3–6
Finalistka 5. 20131007a7. října 2013 Sant Cugat del Vallès, Španělsko antuka Spojené království Amanda Carrerasová Argentina Tatiana Búová
Venezuela Andrea Gámizová
6–4, 2–6, [7–10]
Finalistka 6. 26. května 2014 Grado, Itálie antuka Argentina Florencia Molinerová Paraguay Verónica Cepede Royg
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
4–6, 2–6
Vítězka 8. 16. srpna 2014 Bogotá, Kolumbie antuka Argentina Florencia Molinerová Rakousko Melanie Klaffnerová
Rakousko Patricia Mayr-Achleitner
6–2, 6–0
Vítězka 9. 13. října 2019 Riba-roja de Túria, Španělsko antuka Itálie Sara Erraniová Rumunsko Ioana Loredana Roșcová

Belgie Marie Benoîtová

3–6, 6–4, [10–8]

Finále juniorských Grand Slamů

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2010 French Open antuka Španělsko María Teresa Torrová Florová Maďarsko Tímea Babosová
USA Sloane Stephensová
2–6, 3–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 725. 458. 396. 167. 77. 100. 88. 86. 66. 84.
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 495. 307. 176. 211. 106. 64. 31. 59. 78.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lara Arruabarrena-Vecino na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Lara Arruabarrenaová-Vecinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20180401adubna 2018
  2. Arruabarrenaová dala ve finále v Soulu dva kanáry, Wozniacká vyhrála v Tokiu. České noviny [online]. ČTK, 2016-09-25 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Lara Arruabarrenaová-Vecinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180424a24. dubna 2018
  4. Lara Arruabarrenová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20180424a24. dubna 2018
  5. AFP. Lara Arruabarrena wins Korea Open [online]. Daily Mail, 2016-09-25 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]