Krajta písmenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Krajta písmenková

Krajta písmenková
Krajta písmenková
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: hroznýšovití (Boidae)
Rod: krajta (Python)
Binomické jméno
Python sebae
Gmelin, 1789

Krajta písmenková (Python sebae) je jedním z největších hadů světa dorůstajících délky až 7 m a hmotnosti kolem 100 kg. Většinou však dorůstají pouze 3 - 4,5 metru, samci necelé 4 metry.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento mohutný had obývá převážně západní Afriku od tropické oblasti (Zaire, Uganda, Súdán a Etiopie), až po jižní okraj Sahary. V dospělosti vyhledává spíše sušší biotopy, otevřené roviny savanového typu a řídké křoviny. Krajta písmenková je aktivní spíše v noci, kdy nejčastěji loví.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zbarvení krajty písmenkové je hnědé až šedohnědé, s červenohnědými až černými skvrnami na zádech. Skvrny jsou od středu světlé, a směrem k okrajům tmavší, až černé. Podobné, pravidelné skvrny tvaru půlměsíce se táhnou i po bocích hada. Klínovitá hlava s dvěma světlými pruhy u oka, a výraznými receptory na horní i dolní čelisti, je jen nevýrazně oddělena od těla.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Její kořistí se stávají převážně potkani, zajíci a ptáci, opice, některé druhy antilop a divoká prasata. Na kořist většinou číhá z vyvýšeného místa, odkud se jí bleskovým výpadem zmocní. Doma chovaní hadi přijímají potkany, králíky a morčata, občas můžeme zpestřit jídelníček slepicí. Velcí jedinci s chutí vezmou i zvíře velikosti 10 kg selete.

Chov v teráriu[editovat | editovat zdroj]

Tak jako všichni velcí hadi, potřebuje i krajta písmenková velké, dobře zajištěné terárium, jehož délka by měla tvořit alespoň polovinu délky chovaného hada. Jako substrát můžeme použít např. směs písku a štěrku, nebo zvolit tzv. sterilní chov, kdy podlahu terária tvoří dřevěný rošt, nebo jiný hladký a omyvatelný materiál. Nezbytná je bytelná a velká vodní nádrž, kterou krajta písmenková často navštěvuje. Teplotu udržujeme na 25 - 32 °C přes den, v noci můžeme nechat klesnout teplotu až k 18 °C. Jedinci z přírody - zvláště z jihu Afriky by měli 2 - 4 měsíce zimovat.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází zhruba v listopadu až březnu. Dospělé hady můžeme k páření stimulovat snížením teploty asi na 22 °C a zkrácením dne na 8 - 10 hodin při častém, ale jemném rosení. Samice naklade asi 20 - 80 vajec (podle velikosti samice), které po vzoru mnohých krajt zahřívají vlastním tělem. Mláďata se líhnou při inkubační teplotě 30 °C za 70 - 80 dní. Jsou kolem 70 cm dlouhá a ihned po prvním svlečení s chutí loví dospělé myši. Zdržují se převážně v okolí vodních zdrojů. Bývají kousavá a s přibývajícím věkem se to většinou nelepší. Pohlavní dospělosti dosahují už ve 2 - 4 letech, pářit se začínají přibližně ve velikosti těsně přes 2 metry.

Pro chov krajty písmenkové je nutné povolení. Vzhledem ke své agresivitě a kousavosti ji nelze doporučit pro chov v bytech a její chov by měl být omezen na zkušené teraristy a kompetentní pracoviště. Všeobecně se má zato, že tento had je nejagresivnější ze všech krajt a ani mláďata odchovaná v zajetí na tom nebývají až na výjimky o mnoho lépe.

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.