Krajta písmenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKrajta písmenková
alternativní popis obrázku chybí
Krajta písmenková
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď hroznýšovití (Boidae)
Rod krajta (Python)
Binomické jméno
Python sebae
Gmelin, 1789
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajta písmenková (Python sebae) je jedním z největších hadů světa dorůstajících délky až 7 m a hmotnosti kolem 100 kg. Většinou však dorůstají pouze 3 - 4,5 metru, samci necelé 4 metry.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento mohutný had obývá převážně západní Afriku od tropické oblasti (Zaire, Uganda, Súdán a Etiopie), až po jižní okraj Sahary. V dospělosti vyhledává spíše sušší biotopy, otevřené roviny savanového typu a řídké křoviny. Krajta písmenková je aktivní spíše v noci, kdy nejčastěji loví.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zbarvení krajty písmenkové je hnědé až šedohnědé, s červenohnědými až černými skvrnami na zádech. Skvrny jsou od středu světlé, a směrem k okrajům tmavší, až černé. Podobné, pravidelné skvrny tvaru půlměsíce se táhnou i po bocích hada. Klínovitá hlava s dvěma světlými pruhy u oka, a výraznými receptory na horní i dolní čelisti, je jen nevýrazně oddělena od těla.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Její kořistí se stávají převážně potkani, zajíci a ptáci, opice, některé druhy antilop a divoká prasata. Na kořist většinou číhá z vyvýšeného místa, odkud se jí bleskovým výpadem zmocní. Doma chovaní hadi přijímají potkany, králíky a morčata, občas můžeme zpestřit jídelníček slepicí. Velcí jedinci s chutí vezmou i zvíře velikosti 10 kg selete.

Chov v teráriu[editovat | editovat zdroj]

Tak jako všichni velcí hadi, potřebuje i krajta písmenková velké, dobře zajištěné terárium, jehož délka by měla tvořit alespoň polovinu délky chovaného hada. Jako substrát můžeme použít např. směs písku a štěrku, nebo zvolit tzv. sterilní chov, kdy podlahu terária tvoří dřevěný rošt, nebo jiný hladký a omyvatelný materiál. Nezbytná je bytelná a velká vodní nádrž, kterou krajta písmenková často navštěvuje. Teplotu udržujeme na 25 - 32 °C přes den, v noci můžeme nechat klesnout teplotu až k 18 °C. Jedinci z přírody - zvláště z jihu Afriky by měli 2 - 4 měsíce zimovat.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází zhruba v listopadu až březnu. Dospělé hady můžeme k páření stimulovat snížením teploty asi na 22 °C a zkrácením dne na 8 - 10 hodin při častém, ale jemném rosení. Samice naklade asi 20 - 80 vajec (podle velikosti samice), které po vzoru mnohých krajt zahřívají vlastním tělem. Mláďata se líhnou při inkubační teplotě 30 °C za 70 - 80 dní. Jsou kolem 70 cm dlouhá a ihned po prvním svlečení s chutí loví dospělé myši. Zdržují se převážně v okolí vodních zdrojů. Bývají kousavá a s přibývajícím věkem se to většinou nelepší. Pohlavní dospělosti dosahují už ve 2 - 4 letech, pářit se začínají přibližně ve velikosti těsně přes 2 metry.

Pro chov krajty písmenkové je nutné povolení. Vzhledem ke své agresivitě a kousavosti ji nelze doporučit pro chov v bytech a její chov by měl být omezen na zkušené teraristy a kompetentní pracoviště. Všeobecně se má zato, že tento had je nejagresivnější ze všech krajt a ani mláďata odchovaná v zajetí na tom nebývají až na výjimky o mnoho lépe.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.