Přeskočit na obsah

Krásno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o západočeském sídle. O krásnu jako filozofickém pojmu pojednává článek Krása.
Možná hledáte: místní část Valašského Meziříčí Krásno nad Bečvou.
Krásno
Radnice
Radnice
Znak města KrásnoVlajka města Krásno
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHorní Slavkov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′33″ s. š., 12°47′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel701 (2024)[1]
Rozloha25,36 km²[2]
Nadmořská výška688 m n. m.
PSČ357 31 až 357 47
Počet domů225 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduRadniční 1
357 47 Krásno
mesto-krasno@mesto-krasno.cz
StarostaJosef Havel
Oficiální web: www.mesto-krasno.cz
Krásno na mapě
Krásno
Krásno
Další údaje
Kód obce538337
Kód části obce73814
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Krásno (německy Schönfeld[4]) se nachází v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Žije zde 701[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330.[5][pozn. 1]. Krásno vznikalo jako německá hornická osada, do které přišli horníci převážně z Míšeňska pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století. Osada byla známá pod názvem Drei Linden.[8]

V 50. letech 20. století byly ke Krásnu připojeny osady Dolní a Horní Hluboká, Háje a Milešov.[9] Dne 12. dubna 2007 byl obci vrácen status města.[10]

Hornictví

Krásno náleží k nejstarším horním městům v Čechách, nejdříve se stříbrnými, později cínovými doly. Pracovalo se zde jistě odedávna, historie dobývání je však známá až později. Významnější je ovšem těžba cínu. Cínovou rudu prý objevili roku 1241 horníci, kteří emigrovali z Cornwallu v Anglii a založili zde doly.[11] Po roce 1340 přes 150 let zdejší těžba předstihovala těžbu v dolech v Horním Slavkově. Největší rozkvět těžby nastal po objevení ložiska Hubský peň v roce 1516.[7] Doly na Hubském pni vznikaly jako navzájem nezávislé těžební jednotky.[12] Původně těžilo na Hubském pni mnoho větších či menších samostatných závodů. Ty se často účelově seskupovaly kolem významných šachet.[12] Období spadá do vlády Ferdinanda I., který Krásno majestátem 1. září 1547 město povýšil na královské horní město a zároveň mu udělil městský znak.[6] Již v 16. století nastal v Krásně úpadek těžby a v době Rudolfova II. doly upadly.[7] Ještě v roce 1701 však zde existovalo 36 samostatných důlních měr. Řada z nich v průběhu 16. až 17. století zanikla. Nejdůležitější z nich se udržela.[12] Jen z Hubského pně bylo vytěžením cínové rudy získáno v přepočtu na čistý kov více než 10 tisíc tun cínu.[13] Roku 1916 bylo zahájeno hloubení jámy dolu Vilém. Intenzivní těžba začala roku 1918, kdy dosáhl důl hloubky 145 metrů. Byla provedena rekonstrukce staré úpravny, postavené v roce 1907 na místě vyhořelé přádelny a česárny příze, ale již v roce 1920 byla ukončena těžba a odstavena úpravna.[14]

Po postoupení pohraničního území nacistickému Německu roku 1938 byl zahájen průzkum s cílem ověřit zásoby na Schnödově pni, zjištěných průběžným geologickým průzkumem v letech 1934–1938. Důl Vilém, který tou dobou vlastnila anglická společnost, byl konfiskován ve prospěch Německa. Po povinném sloučení s ostatními provozy byl vytvořen velký závod „Fridrich Krupp AG“, v roce 1943 přejmenovaný na „Egerländer Erzbau GmbH Schlaggenwald (Chebské rudné doly Horní Slavkov)“. Firma nebrala na zřetel, že přídomek Schlaggenwald (Horní Slavkov) je matoucí, protože důl se nacházel v Krásně. Po skončení druhé světové války byl důl zestátněn na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše ze dne 24. října 1945 o znárodnění dolů. V 50. letech 20. století došlo k přejmenování dolu Vilém na důl Ďuriš, resp. důl Julius Ďuriš. K původnímu názvu důl Vilém se vrátil po roce 1989. Po vybudování nové jámy Huber, jejíž hloubení bylo ukončeno v roce 1973 se jáma Huber stala hlavní těžební jámou a jáma Vilém sloužila již jen jako větrací.[15] Těžba v dole Vilém a celém závodě Stannum byla ukončena v roce 1991. Potom se již prováděly zajišťovací a zabezpečovací práce.[16] Do areálu historické úpravny a povrchových objektů bývalého dolu Vilém byla umístěna expozice Hornického muzea Krásno.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 318 obyvatel, z nichž bylo šest Čechoslováků, 2 272 Němců a 40 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 285 obyvatel, 27 k evangelické církvi, tři k církvi izraelitské a tři byli bez vyznání.[17]

Vývoj počtu obyvatel a domů Krásna (bez místních částí)[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 148 3 201 3 174 3 084 2 537 2 318 2 132 1 011 975 710 515 526 593 654
Počet domů 388 427 400 442 402 417 405 419 219 170 139 152 175 193
Vývoj počtu obyvatel a domů Krásna (včetně místních částí)[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 4 173 4 230 4 141 3 996 3 445 3 110 2 927 1 234 1 085 784 552 557 652 724
Počet domů 540 582 557 605 561 579 568 509 219 191 155 165 192 214

Muzea

Významní rodáci a osobnosti

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krásnu.

Fotogalerie

  • Radniční ulice
    Radniční ulice
  • Usedlost v ulici Mírová
    Usedlost v ulici Mírová
  • sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
    sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
  • důl Vilém
    důl Vilém
  • Kostel sv. Kateřiny
    Kostel sv. Kateřiny
  • Renesanční zvonice
    Renesanční zvonice
  • Rozhledna na Krásenském vrchu
    Rozhledna na Krásenském vrchu
  • Hubský peň
    Hubský peň
  • Smírčí kříž
    Smírčí kříž
  • Fara
    Fara

Členění města

Město se skládá ze čtyř katastrálních území:

Partnerská města

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Oficiální web města Krásna uvádí, že první zmínka o Krásnu je z roku 1241 v kronice anglického kronikáře Bartholomea Angelica,[6] kde se uvádí, že sem přišli emigranti z Cornwallu.[7]

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 362. 
  6. ↑ a b Město Krásno – historie [online]. Město Krásno [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, díl VI, heslo Schönfeld. Praha: Československá akademie věd, 1963. S. 65–71. 
  8. ↑ PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 390–391. 
  9. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7. 
  10. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  11. ↑ FRIESER, A. Berg- und Hüttenmännisches Jahrbuch. Wien: Bergakademien zu Leoben und Přibram, 1923. S. 7. (německy) 
  12. ↑ a b c BERAN, Pavel, et al.. 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Sokolov: Muzeum Sokolov, 1996. 194 s. S. 82–84. 
  13. ↑ MACH, Zdeněk; KORBEL, Petr. Sekundární minerály z Huberova pně u Krásna. In: Příroda Karlovarska I.. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum, 1990. S. 43.
  14. ↑ TOMÍČEK, Rudolf. Historie dolu Vilém v Krásnu 1916–1921. 3. vyd. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2018. 30 s. ISBN 978-80-86630-34-2. S. 25–27. 
  15. ↑ TOMÍČEK, Rudolf. Historie dolu Vilém v Krásnu 1920–1945. 1. vyd. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2018. 58 s. ISBN 978-80-86630-38-0. 
  16. ↑ Přehled ukončování těžeb jednotlivých závodů Rudných dolů Příbram [online]. zdarbuh.cz, 2009-02-02 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönfeld. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 252. 

Externí odkazy

Město Krásno

Katastrální území: Dolní Hluboká | Háje nad Teplou | Krásno nad Teplou | Milešov

Města, městyse a obce okresu Sokolov
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krásno&oldid=22964571“