Kornietová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Kornietová
Sorbus aria-3420.jpg
Základní informace
Vyhlášení 1973
Rozloha 84,0500 ha
Poloha
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Okres Ružomberok
Umístění Veľká Fatra
Souřadnice
Kornietová
Kornietová
Další informace
Kód 313
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poloha NPR v rámci pohoří Velké Fatry

Kornietová je národní přírodní rezervace v oblasti Velké Fatry na Slovensku.

Nachází se v katastrálním území obce Ľubochňa v okrese Ružomberok v Žilinském kraji. Území bylo vyhlášeno úpravou Ministerstva kultúry SSR č.2775/1973-OP z 24. dubna 1973[1]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Ochrana přirozených lesních porostů pralesovitého charakteru na vápencovém a žulovém podkladu pro potřeby lesnického výzkumu.[2] Ochrana jižních až východních svahů budovaných z granodioritů, křemenců, břidlic, vápenců a dolomitů, porostlých bukovými javořinami (Fageto-Aceretum) a jedlinami (Abieta), jedľovými bučinami (Abieti-fageta).

Prales s výměrou 88 ha je územně chráněn v rámci NPR Kornietová od roku 1973 a se širokým okolím je součástí území evropského významu SKUEV0238 Velká Fatra a Národního parku Velká Fatra. Lokalita se nachází v závěru Kornietovej doliny pod hřebenem a to od kóty Malý Lysec směrem ke kótě Jarabiná. Ze stanovišť převládají bukové a jedlovo-bukové květnaté lesy, které v hřebenových partiích přecházejí do javorovo-bukových horských lesů a na stanovištích s vystupující horninou nebo mělčí půdou do vápnomilných bukových lesů. V dolinách se vyskytují lipovo-javorově sutinové lesy. Vedle dominantního buku (Fagus) se charakteristicky uplatňují i ​​jedle (Abies) , smrk (Picea) a méně javor klen (Acer pseudoplatanus). Smrk dominuje pouze v biotopu jedlových a jedlově-smrkových lesů v severovýchodní části lokality. Javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm horský (Ulmus glabra), dosahují větší zastoupení pouze v biotopu Lipovovo-javorových sutinových lesů. Dřeviny jako jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jeřáb muk (Sorbus aria) a tis (Taxus) se uplatňují hlavně v biotopu vápnomilných bukových lesů. Charakteristická je vrstevnatá struktura. Literatura uvádí věk porostů od 60 do 220 let. Na živných stanovištích, hlavně v údolních partiích lokality dřeviny dosahují úctyhodných rozměrů (např. Smrk 420 cm, jedle 470 cm, javor 340cm - obvod ve výšce 1,3m). Na zachovalé vegetační komunity jsou vázány typické druhy karpatské fauny.[3]

Přístupnost[editovat | editovat zdroj]

Po červená turistická značka červené turistické značené trase č. 0870 (Velkofatranská magistrála) (prochází po okraji NPR) nebo po modrá turistická značka modré turistické značené trase č. 2721 (Velkofatranská magistrála) (končí na vrcholu Malý Lysec na okraji NPR).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. webový portál http://uzemia.enviroportal.sk. http://uzemia.enviroportal.sk [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  2. webový portál http://uzemia.enviroportal.sk. http://uzemia.enviroportal.sk [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  3. webový portál http://www.pralesy.sk. http://www.pralesy.sk [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]