Konitrud lékařský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKonitrud lékařský
alternativní popis obrázku chybí
Konitrud lékařský (Gratiola officinalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod konitrud (Gratiola)
Binomické jméno
Gratiola officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres konitrudu lékařského

Konitrud lékařský (Gratiola officinalis) je nevysoká bylina vlhkých míst, která byla dříve v České republice považována za léčivou rostlinu a nyní je ohrožená vyhynutím. Tento v české přírodě původní druh byl po dlouhá léta jediným druhem rodu konitrud, jenž v Česku rostl, ale v roce 2002 byl zjištěn ze Severní Ameriky příležitostně zavlékaný konitrud přehlížený.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je s ohledem na svůj výskyt považována hlavně za submediteránní (Apeninský, Balkánský, Pyrenejský poloostrov) a subatlantskou (Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko) s přesahem do Střední Evropy (ČR, Belgie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Švýcarsko). Její areál dále roztroušeně sahá přes evropské Rusko a Sibiř až po Altaj a dále do Jihozápadní Asie (Turecko, Írán), na Kavkaz (Ázerbájdžán, Gruzie), do Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán) a na sever Číny a Íránu.[2][3][4]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice konitrud lékařský dříve rostl podél mnoha řek i v jihočeských rybničních oblastech, v současnosti je z důvodu devastace stanovišť na ústupu. Jsou známe řídké nedávné nálezy ze západních a severních Čech, aktuálně pravidelně roste v nevelkých počtech na střední a jižní Moravě.

Pro zvýšení ochrany druhu je zařazen ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012", mezi silně ohrožené druhy (§2, C2b).[2][3][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je světlomilnou rostlinou bažinatých a mokřadních stanovišť nacházejících se podél vodních toků a nádrží, roste i na místech krátkodobě zaplavovaných. Vyskytuje se také na zamokřených loukách a ladem ležících místech s písčitou až hlinitopísčitou půdou, která často bývá i zbahnělá. Je hemikryptofyt kvetoucí od června do srpna. Ploidie druhu 2n = 32.[3][5][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květ

Vytrvalá rostlina s přímou či vystoupavou lodyhou vysokou 20 až 40 cm vyrůstající z plazivého oddenku. Lodyha je pevná, čtyřhranná a porostlá vstřícnými, křižmostojnými, poloobjímavými listy. Jejich čepele, 20 až 50 mm dlouhé, jsou třížílné, kopinaté, na vrcholu ostře zakončené a po obvodě ostře pilovité. Listy vespod lodyhy brzy zasychají.

Květy se stopkami vyrůstají jednotlivě z úžlabí listenů delších než stopky, pod kalichem jsou ještě dva úzké listence. Kalich je dělený do pěti cípů nestejné délky. Koruna je 2 cm dlouhá, široce trubkovitá, bílá a dvoupyská; horní pysk má dva cípy nazpět ohnuté a dolní tři cípy zaoblené. Korunní trubka je hranatá, žlutavá, nazelenalá nebo červenavě naběhlá, tmavě žilkovaná. V květu jsou patrny čtyři tyčinky, dvě funkční s tlustými nitkami mají prašníky a dvě jalové s tenkými nitkami jsou bez prašníků, pátá tyčinka je zakrnělá. Kuželovitý semeník nese čnělku s dvoulaločnou bliznou.

Plod je kulovitá mnohosemenná tobolka kapkovitého tvaru až 5 mm velká. Tobolka, otevírající se čtyřmi chlopněmi, obsahuje válcovitá, nažloutlá až hnědá semena asi 1 mm dlouhá.[2][3][5][7][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V minulosti konitrud lékařský sloužil k léčbě lidí i zvířat, používal se v malých dávkách proti střevním nemocem, při problémech s játry, ledvinami, při vodnatelnosti a k ovlivnění srdeční činnosti. Obsahuje množství glykosidů, například léčivý graciolin a graciotoxin a toxický elateridin. Dnes se jeho užívání již nedoporučuje. Je chráněnou rostlinou a při nesprávné aplikaci může způsobit poškození ledvin, vnitřní krvácení, potrat i selhání srdce.[3][5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Konitrud lékařský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 15.07.2007 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e f DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Konitrud lékařský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 18.06.2010 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (česky) 
  4. HASSLER, M. Catalogue of Life: Gratiola officinalis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d HRČKA, Daniel. Konitrud lékařský [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 10.02.2014 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Konitrud lékařský, s. 246-247. 
  7. GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Graciola lekárska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2017-05-22]. S. 69-72. Dostupné online. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky) 
  8. HONG, Deyuan; YANG, Hanbi; JIN, Cunli et al. Flora of China: Gratiola officinalis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]