Přeskočit na obsah

Kateřina Jagellonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kateřina Jagellonská
švédská královna
Portrét
Doba vlády30. září 156816. září 1583
Narození1. listopad 1526
Krakov, Polsko
Úmrtí16. září 1583
Stockholm, Švédsko
Pohřbenakatedrála v Uppsale, Švédsko
PředchůdceKarin Månsdotter
NástupceGunilla Bielke
ManželJan III. Švédský
PotomciAlžběta
Zikmund
Anna
DynastieJagellonci
OtecZikmund I. Starý
MatkaBona Sforza
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kateřina Jagellonská

Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526, Krakov, Polsko16. září 1583, Stockholm, Švédsko) byla rodem polská princezna a sňatkem s Janem III. Švédským v letech 1562–1583 finskou kněžnou a v letech 1568–1583 švédskou královnou.

Původ, mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejmladší dcera polského krále Zikmunda I. Starého a jeho manželky Bony Sforzy. V souvislosti s manželstvím bratra Zikmunda II. Augusta s Barbarou Radziwiłłównou, uzavřeným v roce 1547, jeho pobytem ve Vilniusu a smrtí otce v roce 1548 spolu s matkou a sestrami přesídlila z Krakova do Mazovska kde Bona dostala vdovské statky.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

4. října roku 1562, v pokročilém věku 36 let, se Kateřina ve Vilniusu (Litva) provdala za švédského prince Jana III. Švédského, knížete finského, aniž by vévoda Jan měl k tomuto sňatku svolení od svého staršího bratra, švédského krále Erika XIV. Novomanželé se usídlili na hradě ve finském Turku, kde drželi svůj vlastní dvůr.

Uvěznění

[editovat | editovat zdroj]

Erik XIV. Švédský považoval tento sňatek, který znamenal Janovo spojenectví s Polskem a Litvou, za spiknutí a vzpouru, vyhlásil svému nevlastnímu bratrovi válku a poslal 10 000 mužů, aby oblehli hrad v Turku, který 12. srpna 1563 kapituloval. Kateřina a její manžel byli odvezeni do Švédska, kde byli uvězněni na hradě Gripsholm nedaleko Stockholmu. Během uvěznění Kateřina porodila všechny tři své děti.

V roce 1568 kulminovaly spory krále Erika se šlechtou, k moci se dostal Jan a uvězněn byl naopak Erik. V roce 1569 byla Kateřina v uppsalské katedrále korunována královnou Švédska. Na svého manžela měla značný vliv a udělala mnoho ve prospěch katolicismu a protireformace, stejně jako její následnice a Janova druhá manželka Gunilla Bielke. Jan se snažil o jakýsi kompromis mezi katolicismem a protestantstvím. Kateřina měl vlastní katolické služebníky včetně několika katolických mnichů, což protestanty šokovalo. Z Říma přijel norský jezuita Laurentius Nicolai, kterého ubytovala ve starém františkánském klášteře a dovolila mu zde otevřít katolickou školu. Protestanti však na tuto školu zaútočili a v roce 1583 byla uzavřena. Kateřina také často navštěvovala starý klášter Vadstena. Později slavný Drottningholmský palác byl založen na její počest a je po ní i pojmenován.

V posledních letech života Kateřina trpěla dnou. Zemřela ve Stockholmu 16. září 1583 ve věku 61 let a je pohřbena v královské kryptě v katedrále v Uppsale.

Z manželství Kateřiny a Jana se narodily tři děti, dvě dcery a syn, nejstarší dcera však zemřela v útlém věku.

Kateřina nechala vychovat svého syna v katolické víře, v roce 1576 jej poslala na výchovu k jezuitům do Braunsbergu. Zikmund se stal roku 1587 polským králem a litevským knížetem, roku 1592 pak se stal i králem švédským, jeho náklonnost ke katolictví a slabé vztahy s obyvatelstvem země však vedly v roce 1599 k jeho svržení ze švédského trůnu.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Algirdas
 
 
Vladislav II. Jagello
 
 
 
 
 
 
Uljana Tverská
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
 
 
 
 
Andrew Olshansky
 
 
Sofie Litevská
 
 
 
 
 
 
Alexandra Dmitrijevna Drucká
 
 
Zikmund I. Starý
 
 
 
 
 
 
Albrecht IV. Habsburský
 
 
Albrecht II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Johana Žofie Bavorská
 
 
Alžběta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Zikmund Lucemburský
 
 
Alžběta Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Barbora Celjská
 
Kateřina Jagellonská
 
 
 
 
 
Francesco I. Sforza
 
 
Galeazzo Maria Sforza
 
 
 
 
 
 
Blanka Marie Viscontiová
 
 
Gian Galeazzo Sforza
 
 
 
 
 
 
Ludvík Savojský
 
 
Bona Savojská
 
 
 
 
 
 
Anna Kyperská
 
 
Bona Sforza
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Ferrante
 
 
Alfons II. Neapolský
 
 
 
 
 
 
Isabella z Chiaromonte
 
 
Isabela Aragonská
 
 
 
 
 
 
Francesco I. Sforza
 
 
Ippolita Maria Sforzová
 
 
 
 
 
 
Blanka Marie Viscontiová
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Jagellon na anglické Wikipedii.

  1. “Isabella” Elizabeth of Sweden (1564-1566) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Sigismund, kung av Polen och Sverige. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  3. Sigmund III Vasa (1566-1632) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Anne of Austria, Queen of Poland. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  5. Anne (1573-1598) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Archduchess Constance of Austria. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  7. Konstanze of Habsburg (1588-1631) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Anna Vasa, Princess of Sweden & Administrator of Strasburg and Golub of Prussia. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  9. Anna Vasa (1568-1625) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Eriksson, Bo (2007). Lützen 1632. Norstedts Pocket, Stockholm. ISBN 978-91-7263-790-0.
  • Lindqvist, Herman (1997). Historien om Sverige; Gustav Vasa och hans söner och döttrar.
  • Ohlmarks, Åke (1979). Alla Sveriges drottningar.
  • Signum svenska kulturhistoria: Renässansen. (2005)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Švédská královna
Předchůdce:
Karin Månsdotter
15681583
Kateřina Jagellonská
Nástupce:
Gunilla Bielke