Přeskočit na obsah

Karel Vilém z Auerspergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Vilém z Auerspergu
Ministerský předseda Karel Vilém z Auerspergu
Ministerský předseda Karel Vilém z Auerspergu
8. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
25. ledna 1827 – 4. ledna 1890
Předchůdce(Karel) Vilém II. z Auerspergu
NástupceKarel Maria z Auerspergu
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1872 – 1883
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJiří Kristián z Lobkowicz
NástupceJiří Kristián z Lobkowicz
Ministerský předseda Předlitavska
Ve funkci:
30. prosince 1867 – 8. září[zdroj?] nebo 24. září[1] 1868
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFriedrich Ferdinand von Beust
NástupceEduard Taaffe
Předseda Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1879
PředchůdceFrantišek Serafín z Kuefsteinu
NástupceFerdinand z Trauttmansdorffu
Ve funkci:
1868 – 1869
PředchůdceJosef František z Colloredo-Mannsfeldu
NástupceFrantišek Serafín z Kuefsteinu
Ve funkci:
1861 – 1867
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceJosef František z Colloredo-Mannsfeldu
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
18. dubna 1861[1] – 4. ledna 1890
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883[1]
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1861 – 1865[1]
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození1. května 1814
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. ledna 1890 (ve věku 75 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1851) Arnoštka (Ernestina) Festetics de Tolna (1831–1901)
Rodiče(Karel) Vilém II. z Auerspergu (1782–1927) a Bedřiška z Lente (1791–1860)
PříbuzníAdolf Karel z Auerspergu a Alexandr Teobald z Auerspergu (sourozenci)
SídloPraha III
Profesepolitik a státní úředník
Náboženstvířímskokatolické[1]
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1852)
Čestné občanství města Litoměřice (1868)
CommonsKarl Wilhelm Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel (Carlos) Vilém Filip kníže z Auerspergu (německy Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg; 1. května 1814 Praha4. ledna 1890 Praha[2]) byl česko-rakouský šlechtic a politik, předseda rakouské vlády (1867–1868).[3] Jako příslušník starého šlechtického rodu dosáhl řady dalších titulů, hodností a vyznamenání. V Čechách vlastnil velkostatek Vlašim. Jeho mladší bratr Adolf Karel Daniel (1821–1885) byl předsedou rakouské vlády v letech 1871–1879.[4]

Zámek Vlašim, hlavní sídlo knížete Karla Auersperga

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů. Narodil se v Praze jako čtvrtý potomek a prvorozený syn knížete (Karla) Viléma II. (1782–1827).

Studoval práva v Praze a poté procestoval několik evropských zemí. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice Metternicha.[5] Po roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady a v letech 1861–1867 jejím prezidentem.[5] Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou Předlitavska a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem. Později byl znovu předsedou Panské sněmovny (1868–1869 a 1871–1879), souběžně nadále zasedal v Českém zemském sněmu.

V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna[6] a o rok později byl jmenován c. k. tajným radou. V roce 1863 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána. Jako hlava rodu Auerspergů byl též uživatelem dalších čestných hodností a titulů.[7]

Majetkové a rodinné poměry

[editovat | editovat zdroj]

Po otci byl dědicem panství Vlašim a dalších statků. K velkostatku Vlašim patřilo 4 864 hektarů půdy a v době jeho otce byla hodnota vyčíslena na jeden milión zlatých.[8] Zámek Vlašim prošel za knížete Karla Auersperga stavebními úpravami, protože rodina zde příležitostně sídlila.[9]

Ve Vlašimi se 18. srpna 1851 oženil s uherskou šlechtičnou Ernestinou hraběnkou Festetiscovou z Tolny (1831–1901),[10] pozdější c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Její starší sestra Johanna se později provdala za Karlova bratra Adolfa. Manželství Karla a Ernestiny zůstalo bezdětné,[11] dědicem knížecího titulu a velkostatků v Čechách se stal synovec Karel Alexandr (1859–1927).

Díky sňatkům svých starších sester byl Karel spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883). Karlův mladší bratr Alexandr (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. generálmajora.

  1. a b c d e Auersperg, Karl (Carlos) Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (německy) 
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
  3. Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
  4. Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 587
  5. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36
  6. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  7. Heslo Auersperg in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1874; Gotha, 1874; s. 90 dostupné online
  8. Majetek knížete Karla Auersperga in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 32–33 dostupné online
  9. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532–533
  10. Matrika oddaných 1833–1858, rok 1851, kniha Vlašim 16, pag. 151 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  11. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 49 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]