Jodid antimonitý
Jodid antimonitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Jodid antimonitý |
Anglický název | Antimony triiodide |
Německý název | Antimon(III)–iodid |
Sumární vzorec | SbI3 Sb2I6 (dimer) |
Vzhled | červená krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7790-44-5 |
SMILES | [SbH3+3].[I-].[I-].[I-] I[Sb](I)I |
InChI | InChI=1S/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3 1/3HI.Sb.3H/h3*1H;;;;/q;;;+3;;;/p-3/r3HI.H3Sb/h3*1H;1H3/q;;;+3/p-3 1/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 502,473 g/mol |
Teplota tání | 171 °C |
Teplota varu | 401 °C |
Hustota | 4,920 g/cm3 (pevná látka) |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v benzenu |
Měrná magnetická susceptibilita | −0,293 010−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jodid antimonitý je anorganická sloučenina se vzorcem SbI3. Tato rubínově červená krystalická látka je popsána pouze jako dimerní forma tj. jediná izolovaná sloučenina s obecným vzorcem SbxIy.
Antimon je v něm obsažen v oxidačním stavu III+.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Jodid antimonitý má strukturu závisející na skupenství; plynný SbI3 vytváří pyramidální molekuly, jak bylo očekáváno v teorii VSEPR. V pevném skupenství je ovšem Sb centrum obklopeno osmistěnem tvořeným šesti jodidovými ligandy, tři z nich jsou blíže a zbylé tři vzdálenější.[2]U podobného jodidu bismutitého je všech šest vazeb Bi–I stejně dlouhých.[3]
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Jodid antimonitý se může vyrobit dvěma způsoby; oxidací elementárního antimonu jodem:
2 Sb + 3 I2 → Sb2I6
nebo reakcí oxidu antimonitého s kyselinou jodovodíkovou:
Sb2O3 + 6 HI → Sb2I6 + 3 H2O.
Použití
[editovat | editovat zdroj]SbI3 byl používán jako dopant v přípravě termoelektrických materiálů.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antimony triiodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Antimony triiodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hsueh, H.C., Chen, R.K., Vass, H., Clark, S.J., Ackland, G.J., Poon, W.C.K., Crain, J. Compression mechanisms in quasimolecular XI3 (X = As, Sb, Bi) solids. Physical Review B. 1998, s. 14812–14822. DOI 10.1103/PhysRevB.58.14812.
- ↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
- ↑ D.-Y. Chung, T. Hogan, P. Brazis, M. Rocci-Lane, C. Kannewurf, M. Bastea, C. Uher, M. G. Kanatzidis. CsBi4Te6: A High-Performance Thermoelectric Material for Low-Temperature Applications. Science. 2000, s. 1024–7. DOI 10.1126/science.287.5455.1024. PMID 10669411.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid antimonitý na Wikimedia Commons