Jiří Toroň

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Jiří Toroň
Narození23. ledna 1924[1]
Slezská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo[1]
Úmrtí2. května 2005 (ve věku 81 let) [2]
Praha
ČeskoČesko Česko[2]
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánírestaurátor, grafik, malíř, ilustrátor[2]
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Toroň (23. ledna 1924, Slezská Ostrava[1] – 2. května 2005, Praha[2]) byl restaurátor, grafik, malíř, ilustrátor, kurátor a pedagog.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studia[editovat | editovat zdroj]

Po studiu na reálném gymnáziu v Ostravě,[2] studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde byl žákem českého sochaře, malíře, grafika a spisovatele profesora Jakuba Obrovského[2] a profesora Karla Mináře.[2] Na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze byl žákem českého malíře a ilustrátora profesora Cyrila Boudy, českého sochaře, medailéra a profesora Karla Lidického a profesora Martina Salcmana.[2] Započatá studia na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity nedokončil.[2]

Účast ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Během svého života byl členem mnoha různých sdružení: Jednak to byla „Jednota umělců výtvarných“, dále pak „Český fond výtvarných umění (ČFVU)“, „Asociace restaurátorů“, „Grafis“, „Akademie 1800-1888“ a také Skupina 66.[2]

Padagogická práce[editovat | editovat zdroj]

Působil pedagogicky na Akademii výtvarných umění v Praze a to nejprve jako pedagog, poté jako odborný asistent, posléze jako docent a nakonec jako profesor.[2] V letech 1983 až 1990[3] zastával na AVU funkci vedoucího „Ateliéru restaurování výtvarných děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik“.[2] V odborné oblasti byl znám jako autor prací z oblasti průzkumu techniky malby.[2]

Vlastní tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jiří Toroň se ve své volné tvorbě zabýval malbou, kresbou a grafickými technikami.[4] Obsahově se zaměřoval na hornickou tematiku Ostravska, krajinu, portrét, ale i na dětské motivy.[4] Nejprve v jeho tvorbě převažovala malba a grafika, restaurování se věnoval později.[4] Příležitostně vytvářel i exlibris.[4][5] nebo ilustroval knihy.[4] Svými díly je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze a Pražského hradu v Praze, Moravské galerie v Brně, v galerii výtvarného umění v Ostravě a jinde.[4]

Restaurátorská práce[editovat | editovat zdroj]

Ve své restaurátorské práci se zabýval především restaurováním nástěnných i závěsných malířských děl, polychromovaných sochařských děl a sgrafit.[4] O restaurování přednášel a publikoval v odborném tisku.[4] Také o restaurátorství zorganizoval několik výstav:

V praktické restaurátorské činnosti se podílel na restaurování Národního divadla, zámku v Troji, Faustova domu v Praze, Břevnovského kláštera v Praze, románského kostela v Poříčí nad Sázavou a jinde.[2][4] Restauroval rovněž plastiky sochařů Jelínků, Brokoffů (Jan Brokoff, Michal Jan Josef Brokoff, Ferdinand Maxmilián Brokoff) a dalších mistrů 18. století,[2] gotické madony a piety, reliéfy, závěsné obrazy předních mistrů z nejrůznějších období (Škréta, Ženíšek, Cranach, Reiner, Brandl, Švabinský, Beneš, Mucha, Zrzavý, Foltýn, Čapek, Kubišta, Procházka a další), mozaiky a nástěnné malby a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.[4]

Účast v kolektivních výstavách[editovat | editovat zdroj]

Jiří Toroň se zúčastnil těchto kolektivních výstav:[2]

Ilustrace knih[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ex musicis, katalog výstavy exlibris s hudebními motivy v Divadle hudby v Praze, 1962.
  • Vinter, Vlastimil, ed. a Vlk, Miloslav, ed. Restaurátorské umění 1948-1988: Výstavní síň Mánes, Praha, 25. dubna - 25. června 1989: [Katalog výstavy]. Praha: Svaz českých výtvarných umělců, 1989. 159 s., 2 vol.textové příl. Podíl českých výtvarných umělců na péči o kulturní památky. Katalog.
  • Malý, Zbyšek, ed. a Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998- . sv. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-00-0.
  • Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2007

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Toroň, Jiří, 1924- (* 23.01.1924 Slezská Ostrava, okr. Ostrava) malíř, grafik. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2019-01-10]. Identifikační číslo: ola200207719. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Jiří Toroň (* 23. 1. 1924, Slezská Ostrava - † 2. 5. 2005, Praha): restaurátor, grafik, malíř, ilustrátor, pedagog, kurátor [online]. [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Přehled pedagogů AVU do roku 1990 [online]. www avu cz [cit. 2019-01-09]. Ateliér restaurování výtvarných děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik (1971–1990): Prof. Jiří Toroň (1983–1990). Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-15. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Jiří Toroň (* 23. ledna 1924 – 2. května 2005) [online]. Aukční síň Vltavín [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ LANGHAMMER, Jan. Jiří TOROŇ (restaurátor, grafik, malíř, ilustrátor a pedagog) [online]. www.sspe.cz [cit. 2019-01-09]. Knižní značka - časopis spolku sběratelů a přátel EX-libris, ročník 2014, číslo 1. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Toroň&oldid=23865016“