Jan Larisch-Mönnich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Larisch-Mönnich
Jan Larisch-Mönnich

Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1871 – 1884
Panovník František Josef I.
Předchůdce František Serafín Kuefstein
Nástupce Antal Szecsén von Temerin

Ministr financí Rakouského císařství
Ve funkci:
27. červenec 1865 – 21. leden 1867
Panovník František Josef I.

Slezský hejtman
Ve funkci:
1861 – 27. červenec 1865
Panovník František Josef I.

Dědičný člen Panské sněmovny
Panovník František Josef I.

C. k. tajný rada
Ve funkci:
1863 – ?
Panovník František Josef I.

Císařský komorník
Ve funkci:
1861 – ?
Panovník František Josef I.

Narození 30. květen 1821
Dolní Životice Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. červen 1884 (ve věku 63 let)
zámek Lamport Hall v Lamport, Northamptonshire, Anglie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Národnost česká
Choť Františka Kast von Ebelsberg
Děti Jindřich II., Rudolf, Františka
Alma mater Vídeňská univerzita
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1873 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1026)
velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu
Commons Kategorie Johann Larisch-Moennich
čestný rytíř Maltézského řádu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Larisch-Mönnich (30. května 1821, Dolní Životice[1]3. června 1884, zámek Lamport Hall v Lamport, Northamptonshire, Anglie) byl český šlechtic, vlastník pozemků a panství ve Slezsku a uhlobaron.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kterou ukončil v roce 1841. Po ukončení univerzity pracoval ve státních službách. V roce 1849 se oženil s Františkou Kast von Ebelsberg. V roce 1859 odjel do Anglie, aby studoval praktické fungování průmyslových podniků a zemědělské produkce, které převzal po svém otci. Nadále byl ovšem činný i politicky – byl Slezským hejtmanem (18611865). Od 27. července 1865 do ledna 1867 byl ministrem financí ve vládě Richarda Belcrediho, ze své funkce odešel na vlastní žádost ještě před tím, než vláda 7. února 1867 skončila. Od roku 1871 byl císařským vrchním dvorním maršálkem. Byl taktéž vyznamenán různými řády: Zlatého rouna, obdržel Velkokříž rakouského Leopoldova řádu a byl čestným rytířem Maltézského řádu.[2]

Věnoval se také rozvoji svého panství, v roce 1860 začal s hloubením jámy Jan a proběhla rekonstrukce Karvinské koksovny. V tomto roce nechal vybudovat nový karvinský pivovar, který nahradil původní z první poloviny 19. století. Před rokem 1862 se začalo s hloubením jámy Karel. V roce 1863 založil karvinskou lihovou rafinerii. V roce 1871 byla vyhloubena těžní jáma dolu Hlubina, jež navazoval na původní šachtici Hlavní.

Jan měl následující potomky:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b http://www.archives.cz/zao/resources/karvina/Rodokmen-L-M.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]