Jan Larisch-Mönnich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Larisch-Mönnich
Jan Larisch-Mönnich
Jan Larisch-Mönnich
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1871 – 1884
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFrantišek Serafín Kuefstein
NástupceAntal Szécsen
Ministr financí Rakouského císařství
Ve funkci:
27. červenec 1865 – 21. leden 1867
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceLudwig von Holzgethan
NástupceFranz Karl von Becke
Slezský hejtman
Ve funkci:
1861 – 27. červenec 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
Předchůdcenově zřízený úřad
NástupceAmand von Kuenburg
Dědičný člen Panské sněmovny
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1863 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1861 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození30. květen 1821
Dolní Životice Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. červen 1884 (ve věku 63 let)
zámek Lamport Hall v Lamport, Northamptonshire, Anglie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Národnostčeská
ChoťFrantiška Kast von Ebelsberg
DětiJindřich II., Rudolf, Františka
Alma materVídeňská univerzita
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1873 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1026)
velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu
CommonsJohann Larisch-Moennich
čestný rytíř Maltézského řádu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Larisch-Mönnich (30. května 1821, Dolní Životice[1]3. června 1884, zámek Lamport Hall v Lamport, Northamptonshire, Anglie) byl český šlechtic, vlastník pozemků a panství ve Slezsku a uhlobaron.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kterou ukončil v roce 1841. Po ukončení univerzity pracoval ve státních službách. V roce 1849 se oženil s Františkou Kast von Ebelsberg. V roce 1859 odjel do Anglie, aby studoval praktické fungování průmyslových podniků a zemědělské produkce, které převzal po svém otci. Nadále byl ovšem činný i politicky – byl Slezským hejtmanem (18611865). Od 27. července 1865 do ledna 1867 byl ministrem financí ve vládě Richarda Belcrediho, ze své funkce odešel na vlastní žádost ještě před tím, než vláda 7. února 1867 skončila. Od roku 1871 byl císařským vrchním dvorním maršálkem. Byl taktéž vyznamenán různými řády: Zlatého rouna, obdržel Velkokříž rakouského Leopoldova řádu a byl čestným rytířem Maltézského řádu.[2]

Věnoval se také rozvoji svého panství, v roce 1860 začal s hloubením jámy Jan a proběhla rekonstrukce Karvinské koksovny. V tomto roce nechal vybudovat nový karvinský pivovar, který nahradil původní z první poloviny 19. století. Před rokem 1862 se začalo s hloubením jámy Karel. V roce 1863 založil karvinskou lihovou rafinerii. V roce 1871 byla vyhloubena těžní jáma dolu Hlubina, jež navazoval na původní šachtici Hlavní.

Karviná
Hrabě Jan s manželkou Františkou na svém sídle ve Fryštátě. Druhý zleva je korunní princ Rudolf Habsburský. 31. říjen 1877

Jan měl následující potomky:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]