Ježibaba
Ježibaba či Baba Jaga (nebo rusky Баба Яга, jihoslovansky Baba Roga neboli Stará baba) je mytologická postava v podobě staré ženy. Žije sama v lese ve stavení, které je obehnáno plotem z lidských hnátů, nebo v chaloupce na kuří nožce. Společnost jí dělá černá kočka nebo havran. Uchovává mrtvou a živou vodu a kouzelné zrcadlo. Jezdí (létá) na koštěti, někdy (v ruském folkloru) létá v hmoždíři a odráží se tloukem. Je zosobněním zlé síly, když k její chalupě zabloudí člověk, sežere jej. Když Baba Jaga umírá, stromy se ohýbají k zemi a hučí vítr.
Etymologie
Etymologie výrazu Baba Jaga může pocházet od slovanského základu Baba či Bába, který značí starou ženu, a jména domáckého Jaga, které značí Hedviku, patrně zdrobnělina odvozená od polského křestního jména Jadwiga.[zdroj?]
Rovněž může mít svůj původ ve jméně zlé starozákonní královny Jezábel, která byla horlivou vyznavačkou boha Baala, kterému bývaly v ohnivé peci obětovány i malé děti.[zdroj?]
Pohádky
Baba Jaga se objevuje v tradičních i moderních slovanských pohádkách: Vasilisa i filmový Mrazík.
Objevuje se i v převzatýchch pohádkách, převyprávěných ve slovanských prostředích: Jeníček a Mařenka (německého původu). Tam bydlí v perníkové chaloupce.
Obrázky, zvuky či videa k tématu ježibaba na Wikimedia Commons
Šablona:Pahýl - mytologie
