Přeskočit na obsah

Holubinka osmahlá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHolubinka osmahlá
alternativní popis obrázku chybí
Holubinka osmahlá (Russula adusta)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Třídastopkovýtrusné (Agaricomycetes)
Řádholubinkotvaré (Russulales)
Čeleďholubinkovité (Russulaceae)
Rodholubinka (Russula)
Binomické jméno
Russula adusta
(Pers.) Fr.
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holubinka osmahlá (Russula adusta (Pers.) Fr.) je jedlá stopkovýtrusná houba z čeledi holubinkovitých.

Klobouk měří 60-180 mm, v mládí vyklenutý, brzy rozprostřený na středu mírně prohloubený, nakonec nálevkovitý, s okrajem ostrým, hladkým, za vlhka lepkavý až slizký.

Pokožka klobouku v mladí bělavá, brzy olivově šedohnědá, často skvrnatá, jemně vrásčitá, jen krátce slupitelná.

Lupeny husté, v mladí bělavé, stářím černající.

Třeň 30–70 × 15–35 mm, válcovitý, až značně kyjovitý, brázditý,v mladí bílý.

Dužina bělavá, pomalu jen slabě růžovějící, pak šednoucí až černající.

Plodnice robustní, s tendencí k šednutí až černání, většinou hluboko usazená v substrátu.

Výtrusy kulovité, a široce elipsoidní, velmi jemně síťnaté, výtrusový prach bílý.

  • Agaricus adustus Pers., Syn. meth. fung. (Göttingen) 2: 459 (1801)
  • Agaricus nigricans Bull., Herb. Fr. 5: tab. 212 (1785)
  • Omphalia adusta (Pers.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 614 (1821)
  • Omphalia adusta (Pers.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 614 (1821) var. adusta
  • Russula adusta (Pers.) Fr., Epicr. syst. mycol. (Upsaliae): 350 (1838) [1836-1838] f. adusta
  • Russula adusta f. gigantea Britzelm., Botan. Zbl. 62: 310 (1895)
  • Russula adusta f. rubens Romagn., Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 61: 71 (1943)
  • Russula adusta (Pers.) Fr., Epicr. syst. mycol. (Upsaliae): 350 (1838) [1836-1838] var. adusta
  • Russula adusta var. coerulescens Fr., Monogr. Hymenomyc. Suec. (Upsaliae) 2(2): 185 (1863)
  • Russula adusta var. sabulosa Bon, Cryptog. Mycol. 7(4): 306 (1986)
  • Russula nigricans var. adusta (Pers.) Barbier, So. Sci. Nat. Sâon. 33(2): 91 (1907)[1]

Nejčastěji se vyskytuje v období červen-říjen. Roste nejčastěji v jehličnatých a smíšených lesích, roztroušeně pod borovicemi na písčitých, na kyselých půdách.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Jedlá houba horší kvality a chuti, nejlépe se hodí do směsí.

Možné záměny

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky
  • Holec, J.,Bielich, A., Beran, M., Přehled hub střední Evropy, Praha: Academia 2012, ISBN 978-80-200-2077-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]