Hluchavka objímavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHluchavka objímavá
alternativní popis obrázku chybí
Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod hluchavka (Lamium)
Binomické jméno
Lamium amplexicaule
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule) je nevysoká, jednoletá, nežahavá a v mírném a subtropickém pásmu hojně rozšířená plevelná bylina. Je jedním z asi sedmi druhů rodu hluchavka, které v české přírodě rostou.[1][2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen v Evropě a přes jihozápadní a střední Asii, Kavkaz a sever Číny až po Koreu a Japonsko; roste také v Indii, Pákistánu a v severní Africe. Druhotně byla její semenapolními plodinami zanesena do Severní a Jižní Ameriky, stejně jako do Austrálie a na Nový Zéland. V České republice se vyskytuje na celém území, v nižších polohách bývá hojnější.[1][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji roste na sušších a slunných stanovištích, kde je půda kyprá, výhřevná, zásaditá a bohatá na živiny, hlavně na dusík. Roste na polích, v zahradách, vinicích, chmelnicích, úhorech, suchých trávnících, na kamenitých stráních, kompostech i rumištích, na plném slunci i v polostínu. Rostliny vykvétají po celou vegetační sezonu, od března až do září, tolerují i letní období sucha.[2][4][5][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletáozimá, řídce či hustě pýřitá rostlina s mírně vystoupavou lodyhou, která nebývá vyšší než 25 cm. Zelená až nafialovělá, slabě čtyřhranná a většinou již od báze hustě větvená lodyha vyrůstá z krátkého, rozvětveného kořene a je schopná ve spodní, polehlé části zakořenit. Její vstřícné listy v dolní části lodyhy mají dlouhé řapíky a v horní jsou objímavé. Čepele listů bývají okrouhlé, srdčité či ledvinovité, 1 až 2 cm dlouhé, po obvodě hrubě vroubkované, na vrcholu tupé, roztroušeně chlupaté a výrazně žilnaté. Listeny jsou přisedlé až objímavé, ledvinovité a na okraji mají vroubky.

Květy vyrůstají z paždí listenů v počtu šest až deset v oddálených lichopřeslenech. Přisedlé, souměrné, oboupohlavné květy mají asi 6 mm dlouhý pěticípý kalich s krátkými zuby. Pyskatá koruna dlouhá 1 až 2 cm je růžová nebo purpurová, přímou trubku má delší než kalich, její horní celokrajný, mírně vyklenutý pysk je dlouhý 4 mm, dolní obsrdčitý pysk je 2 mm velký a boční laloky obvykle nejsou vyvinuté. Čtyři dvoumocné tyčinky nesou žluté prašníky. Svrchní semeník má čtyři oddíly a čnělkubliznou se dvěma dlouhými rameny.

Často se u tohoto druhu vyskytují drobné, neotvírající se kleistogamické květy, u kterých dochází k opylení vlastním pylem. Takto se mohou vyvinout semena i za špatného počasí, kdy prší, je chladno, větrno a opylující hmyz nelétá. Plod vyvíjející se ve vytrvalém kalichu se ve zralosti dělí na čtyři asi 1,5 mm velké, šedohnědé, bíle skvrnité tvrdky pyramidálního tvaru s drobným přívěškem. Ploidie druhu je 2n = 18.[1][4][5][6][7][8]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Hluchavka objímavá může být zaměněna s podobnou hluchavkou nachovou, od které se liší hlavně tím, že má objímavé listeny a nemá listence.[2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožují se generativně semeny (tvrdkami), která jsou rozšiřovány osivem, komposty, větrem, velkou vodou nebo je roznášejí mravenci požírající masíčko na tvrdkách. Rostliny kvetou po dlouhou dobu a průběžně uvolňují zralá semena, jedna jich vyprodukuje asi 200. Semena uložená v půdě si zachovávají klíčivost po mnoho let, jinak jsou dlouze a nepravidelně dormantní a klíčí v průběhu celé sezony, mohou tak vyrůst i tři generace za rok. Semenáče vyklíčené na podzim se chovají jako ozimé a obvykle zimní období přežívají.[5][6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Protože roste i za chladu v časném jaru nebo na podzim, utlačuje mladé obilí i vytrvalé pícniny, které při nízkých teplotách nerostou. Zapleveluje ozimy, pícniny, zeleninové porosty a okopaniny, hojně roste v pařeništích a především na zahradách. Špatně snáší zapojené porosty, uplatňuje se hlavně v širokořádkových kulturách. Patří mezi méně nebezpečné plevele. Semena slouží jako zdroj obživy pro různá drobná zvířata, mladé rostliny rádi spásají mnozí domácí býložravci.[5][6][7][9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Hluchavka objímavá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2007, [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Hluchavka objímavá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 27.04.2010, [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  3. US National Plant Germplasm System: Lamium amplexicaul [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Hluchavka objímavá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2016-08-19]. S. 253. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  5. a b c d Herba, Atlas plevelů: Hluchavka objímavá [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha, [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c d Invasive Species Compendium: Lamium amplexicaule [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c KREJČÍ, Petra; ZELENÁ. Systematická botanika: Hluchavka objímavá [online]. Agronomická fakulta, Mendelova univerzita, Brno,, rev. 19.01.2005, [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. WEN, Xi; HEDGE, Ian C.. Flora of China: Lamium amplexicaule [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Hluchavka objímavá, s. 255-256.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]