George Canning

George Canning
George Canning
Premiér Spojeného království
	Ve funkci:; 10. duben 1827 – 8. srpen 1827
Panovník	Jiří IV.
Předchůdce	Robert Jenkinson
Nástupce	Frederick John Robinson
Ministr zahraničí Spojeného království
	Ve funkci:; 16. září 1822 – 30. dubna 1827
Předchůdce	Robert Stewart, vikomt z Castlereaghu
Nástupce	John Ward, 1. hrabě Dudley
	Ve funkci:; 25. března 1807 – 11. října 1809
Předchůdce	Charles Grey, vikomt Howick
Nástupce	Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst
Prezident kontrolního úřadu Východoindické společnosti
	Ve funkci:; 20. července 1816 – 16. ledna 1821
Předchůdce	Robert Hobart, 4. hrabě z Buckinghamshire
Nástupce	Charles Bragge Bathurst
Stranická příslušnost
Členství	Toryové
Narození	11. duben 1770; Marylebone, Londýn
Úmrtí	8. srpen 1827; Chiswick, Middlesex
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Westminsterské opatství
Choť	Joan Canning, 1st Viscountess Canning (od 1800)
Rodiče	George Canning a Mary Ann Costello
Děti	Charles Canning, 1. hrabě Canning; George Charles Canning; William Pitt Canning; Harriet de Burgh, Marchioness of Clanricarde
Alma mater	Christ Church, Oxford
Profese	politik, diplomat, advokát, spisovatel a duelant
Náboženství	anglikánství
Ocenění	člen Královské společnosti
Commons	George Canning
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Canning (11. duben 1770 – 8. srpen 1827) byl britský státník a politik, který zastával funkci ministra zahraničí a krátce i premiéra.

Mládí

Canning se narodil 11. dubna 1770 v Londýně. Jeho otec George Canning byl neúspěšný obchodník s vínem a právník, který se vzdal rodinného dědictví na oplátku za splacení svých dluhů. Později rodinu opustil a zemřel v chudobě. Canningova matka byla divadelní herečkou.

Cannig projevoval neobvyklou inteligenci a tak rodinný přítel přesvědčil jeho strýce Stratforda Canninga, aby podporoval jeho vzdělání. Canning tak studoval na Eton College a Christ Church v Oxfordu. Na škole se seznámil mimo jiné s Robertem Jenkinsonem a vydobyl si pověst schopného řečníka.

Politická kariéra

Stratford Canning byl Whig a seznámil George Canninga s některými prominentními členy této strany, například s Charlesem Jamesem Foxem. Podobně jako jiní mladí Whigové se ale Canning pod vlivem extrémního radikalismu francouzské revoluce přiklonil ke konzervativizmu. Když pak vstupoval do politiky, stal se jeho patronem William Pitt mladší. S jeho pomocí se stal roku 1793 poslancem Dolní sněmovny.

Canning se rychle prosadil v britské politice jako schopný řečník. Jeho projevy v parlamentu a jeho písemné komentáře dávaly Pittovým příznivcům sílu, kterou dříve postrádali. Výsledkem jeho schopností a charismatu bylo vytvoření skupiny politických spojenců. V únoru 1792 získal první pozici ve vládě jako zástupce ministra zahraničí. Roku 1799 byl jmenován do funkce pokladníka armády, ale po Pittově odstoupení rezignoval a následoval ho do opozice. Do vlády se znovu vrátil roku 1804 jako pokladník námořnictva.

Ve vládě Williama Cavendish-Bentincka byl dosazen do funkce ministra zahraničí. V této pozici byl zodpovědný za politiku země v době napoleonských válek a mimo jiné také odsun portugalské královské rodiny do Brazílie.

Roku 1812 po atentátu na Spencera Percevala mu nový premiér Robert Jenkinson nabídl místo ministra zahraničí, ale ten ho odmítl, protože chtěl být předsedou dolní komory parlamentu a nechtěl být ve vládě se svým politickým sokem Castlereaghem. Krátce sloužil jako velvyslanec v Portugalsku a po návratu do země se roku 1816 stal prezidentem kontrolního úřadu Východoindické společnosti (1816–1821).

Roku 1822, po sebevraždě Castlereagha, ho Canning nahradil ve funkci ministra zahraničí i předsedy dolní komory parlamentu. V druhém období ve funkci ministra zahraničí se snažil zabránit tomu, aby se Jižní Amerika dostala do sféry vlivu Francie. Podporoval také narůstající kampaň propagující zákaz otroctví.

Premiér

Roku 1827 se zdravotní stav premiéra Jenkinsona zhoršil. Canning byl vybrán Jiřím IV. jako jeho nástupce, který ho upřednostnil vůči Arthuru Wellesleymu i Robertu Peelovi. Žádný z této dvojice nechtěl být ve vládě pod Canningem a Toryové se tak rozdělili na dvě části. Canning tak musel do vlády přizvat několik Whigů.

Jeho zdravotní stav se ale rychle zhoršoval a 8. srpna 1827 zemřel a byl pohřben ve Westminsterském opatství. Canningovo funkční období čítající 119 dní bylo až do vlády Lizz Trussové (2022) nejkratším obdobím v historii tohoto úřadu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Canning na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu George Canning na Wikimedia Commons
Osoba George Canning ve Wikicitátech

Premiéři Spojeného království

Království Velké Británie (1707–1801)	Robert Walpole (1721–1742) • Spencer Compton (1742–1743) • Henry Pelham (1743–1754) • Thomas Pelham-Holles (1754–1756) • William Cavendish (1756–1757) • Thomas Pelham-Holles (1757–1762) • John Stuart (1762–1763) • George Grenville (1763–1765) • Charles Watson-Wentworth (1765–1766) • William Pitt (1766–1768) • Augustus Fitzroy (1768–1770) • Frederick North (1770–1782) • Charles Watson-Wentworth (1782) • William Petty (1782–1783) • William Cavendish-Bentinck (1783) • William Pitt mladší (1783–1801)

Spojené království (od 1801)	Henry Addington (1801–1804) • William Pitt mladší (1804–1806) • William Wyndham Grenville (1806–1807) • William Cavendish-Bentinck (1807–1809) • Spencer Perceval (1809–1812) • Robert Jenkinson (1812–1827) • George Canning (1827) • Frederick John Robinson (1827–1828) • Arthur Wellesley (1828–1830) • Charles Grey (1830–1834) • William Lamb (1834) • Arthur Wellesley (1834) • Robert Peel (1834–1835) • William Lamb (1835–1841) • Robert Peel (1841–1846) • John Russell (1846–1852) • Edward Smith-Stanley (1852) • George Hamilton-Gordon (1852–1855) • Henry Temple (1855–1858) • Edward Smith-Stanley (1858–1859) • Henry Temple (1859–1865) • John Russell (1865–1866) • Edward Smith-Stanley (1866–1868) • Benjamin Disraeli (1868) • William Gladstone (1868–1874) • Benjamin Disraeli (1874–1880) • William Gladstone (1880–1885) • Robert Cecil (1885–1886) • William Gladstone (1886) • Robert Cecil (1886–1892) • William Gladstone (1892–1894) • Archibald Primrose (1894–1895) • Robert Cecil (1895–1902) • Arthur Balfour (1902–1905) • Henry Campbell-Bannerman (1905–1908) • Herbert Henry Asquith (1908–1916) • David Lloyd George (1916–1922) • Andrew Bonar Law (1922–1923) • Stanley Baldwin (1923–1924) • Ramsay MacDonald (1924) • Stanley Baldwin (1924–1929) • Ramsay MacDonald (1929–1935) • Stanley Baldwin (1935–1937) • Neville Chamberlain (1937–1940) • Winston Churchill (1940–1945) • Clement Attlee (1945–1951) • Winston Churchill (1951–1955) • Anthony Eden (1955–1957) • Harold Macmillan (1957–1963) • Alec Douglas-Home (1963–1964) • Harold Wilson (1964–1970) • Edward Heath (1970–1974) • Harold Wilson (1974–1976) • James Callaghan (1976–1979) • Margaret Thatcherová (1979–1990) • John Major (1990–1997) • Tony Blair (1997–2007) • Gordon Brown (2007–2010) • David Cameron (2010–2016) • Theresa Mayová (2016–2019) • Boris Johnson (2019–2022) • Liz Trussová (2022) • Rishi Sunak (2022–2024) • Keir Starmer (od 2024)