Fanny Kaplanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fanny Kaplanová
Фанни Ефимовна Каплан.jpg
Rodné jméno Фейга Хаимовна Ройтблат
Narození 10. února 1890
Úmrtí 3. září 1918 (ve věku 28 let)
Moskva
Příčina úmrtí poprava zastřelením
Národnost Židé
Politická strana Strana socialistů-revolucionářů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fanny Jefimovna Kaplanová, (rusky Феига Ефимовна Каплан) známá také jako Fanny Kaplanová nebo Dora Kaplanová (10. února 1890, Volyňská gubernie, Ruské impérium3. září 1918 Moskva) byla ruská politická revolucionářka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Feiga Chaimovna Roitmanová - Roitblat (Феига Хаимовна Роитман) v  židovské rodině, jako jedno ze sedmi dětí.

Sociální revolucionářka[editovat | editovat zdroj]

Již v raném mládí se stala politickou revolucionářkou.

Zprvu byla přívrženkyní anarchistů. Až později vstoupila do Strany socialistů-revolucionářů (Eseři). V roce 1906 byla zatčena v Kyjevě za spoluúčast na anarchistickém atentátu. Při výbuchu bomby byl zabit carský úředník. Kaplanová byla poslána do pracovního tábora na Sibiř. Propuštěna byla po Únorové revoluci v roce 1917, kdy padla carská vláda. Následky výbuchu bomby v Kyjevě a pobyt ve vězení jí podlomily zdraví, trpěla bolestmi hlavy a občasnou slepotou.

Atentát na Lenina a smrt[editovat | editovat zdroj]

Po Říjnové revoluci došlo mezi socialistickými revolucionáři a bolševickou stranou k vážným politickým rozepřím. V důsledku toho bolševici zakázali všechny ostatní politické strany. Obětí následujícího teroru se stali i car Mikuláš II. a jeho rodina (Jekaterinburg 17. července 1918). V té době se Kaplanová rozhodla zavraždit bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina.

Atentát na Lenina byl proveden dne 30. srpna 1918. Lenin hovořil v bývalém Michelsonově závodě v Moskvě, jak je nutné bojovat proti československým legionářům. Po shromáždění vycházel ven a zamířil ke svému automobilu, zde byl zasažen dvěma nebo třemi výstřely do ramene, klíční kosti a krku. Ačkoli byl vážně zraněn, brzy se alespoň částečně uzdravil. Ale následky zranění trpěl téměř pět let, až do konce svého života. Ona sama byla na místě zatčena, vyšetřována vrahem cara Mikuláše Jurovským, údajně mučena a při výslechu se přiznala. V poslední době, po stu letech, někteří historici zpochybňují oficiální verzi.[1] Podle těchto nedoložených spekulací nebyla Kaplanová skutečnou pachatelkou atentátu, resp. Lenin neměl být vážně zraněn. Argumentuje se také částečnou slepotou Kaplanové (z čehož plynou pochybnosti o třech zásazích z poměrně velké vzdálenosti) a rozdíly mezi oficiální verzí a úředními dokumenty.

V pondělí 2. září 1918 byla Kaplanová odsouzena k trestu smrti a následující den, v úterý 3. září 1918, byla zastřelena. Jediným svědkem její popravy byl proletářský básník Děmjan Bědnyj.

Pro sovětskou propagandu představovala Kaplanová zrůdu a netvora. Ani po pádu socialismu nebyla plně rehabilitována. 1. dubna 2002 však byl v Moskvě odhalen její bronzový památník (ulice 1. Šipkovskij pereulok), jehož autorem je ruský sochař Alexander Frolov.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fanny Kaplan na anglické Wikipedii.

  1. Např. Václav Veber: Leninova vláda: Rusko 1917-1924, Triton, Praha, 2003.ISBN 80-7254-356-3, str. 54

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]