Dyjákovice
| Dyjákovice | |
|---|---|
 Kostel svatého Michaela archanděla a obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Znojmo |
| Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
| Okres | Znojmo |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°46′19″ s. š., 16°18′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 928 (2023)[1] |
| Rozloha | 19,30 km²[2] |
| Katastrální území | Dyjákovice |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 671 26 |
| Počet domů | 294 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Dyjákovice 235 671 26 Dyjákovice obecdyjakovice@tiscali.cz |
| Starosta | Josef Gajdošík |
| Oficiální web: www | |
  Dyjákovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593974 |
| Kód části obce | 34142 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dyjákovice (německy Gross Tajax[4]) jsou městys v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 928[1] obyvatel. Jižně od městečka vede zavlažovací kanál Krhovice–Hevlín.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Dyjákovicích pochází z roku 1278. V letech 1602–1613 probíhala stavba ochranných hrází na Dyji. Velký požár roku 1848 zničil 172 domů a 210 stodol, epidemie cholery během ležení pruského vojska v obci roku 1866 si vyžádala 48 obětí, druhá epidemie cholery roku 1869 dalších 82 místních obětí. Obec byla povýšena na městys (Markt) roku 1882. Německý název Gross Tajax byl používán od roku 1720 (předtím též Niedertajax) k odlišení od Dyjákoviček (Klein Tajax).
První školní budova (dnes obecní úřad) postavena roku 1873, měšťanská škola (dnes první stupeň ZŠ) roku 1903 a nová třípodlažní měšťanská škola v letech 1927–1929. Most přes Dyji do Wulzeshofenu byl vyhozen do vzduchu při ústupu německých vojsk 8. května 1945, dnes nahrazen dřevěným.
Dne 26. dubna 2024 byl obci navrácen status městyse.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 423 | 2 545 | 2 611 | 2 758 | 2 901 | 3 007 | 3 257 | 1 241 | 1 102 | 1 067 | 916 | 816 | 843 | 814 | 848 |
| Počet domů | 454 | 574 | 559 | 593 | 612 | 640 | 711 | 324 | 242 | 248 | 225 | 250 | 272 | 288 | 294 |
Správa a politika městyse[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1971 byla součástí Dyjákovic osada Velký Karlov, budovaná jako nová vesnice od 50. let severně od obce, znovu pak v letech 1981–1990.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Do roku 2014 zastávala funkci starostky Jaroslava Němcová, od roku 2014 vykonává funkci Josef Gajdošík.
Symboly městyse[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[8]
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Kromě zemědělských podniků ve vsi sídlí společnost Závlahy a závod firmy Rohde, v němž se vyrábějí vypalovací pece.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Michaela archanděla
- Mariánský kostelík na kraji městečka (kaple Panny Marie Lurdské)
- Kaple
- Boží muka
- Krucifix u kostela
- Socha svatého Donáta
- Socha svatého Františka Xaverského
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Piety
- Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty
- Sloup se sochou svatého Josefa
- Sloup se sochou svatého Šebestiána
- Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
- Fara svatého Michala
- Zámek na jižním okraji obce. Jednopatrová budova, částečně s mansardovou střechou, s arkýřem nad vchodem ze dvora. Postaven na konci 17. století pro vrchnostenského úředníka statku náležejícího k moravskokrumlovskému panství Karla z Lichtenštejna, od roku 1835 sloužil jako obytný dům.[9] Nyní v majetku obce.
- Pomník obětem světových válek (210 padlých a nezvěstných ve druhé světové válce) v parku u kostela.
- Linie československého opevnění s těžkým objektem MJ-S 15, která byla budována na obranu před nacistickým Německem
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Franz Peer (1853–1938), politik, poslanec Moravského zemského sněmu, starosta obce
- Josef Silberbauer (1734–1807), varhanář
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Mariánský kostelík -
Hasičská zbrojnice -
Fara -
Stará škola -
Nová škola
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 118.
- ↑ Rozhodnutí předsedkyně PS č. 69 [online]. Psp.cz, 2024-04-26 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Dyjákovice [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ hrady.cz/zamek-dyjakovice-znojmo
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dyjákovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dyjákovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
