Přeskočit na obsah

Dolní Olešnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Olešnice
Dům č.p. 76
Dům č.p. 76
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTrutnov
Obec s rozšířenou působnostíTrutnov
(správní obvod)
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel374 (2024)[1]
Rozloha12,60 km²[2]
Nadmořská výška346 m n. m.
PSČ543 75
Počet domů156 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Olešnice 39
54371 Hostinné
dolniolesnice@quick.cz
StarostkaRadoslava Cermanová
Oficiální web: www.dolniolesnice.cz
Dolní Olešnice
Dolní Olešnice
Další údaje
Kód obce579173
Kód části obce411353
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dolní Olešnice (německy Nieder Oels) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Území obce zahrnuje dvě katastrální území - Dolní Olešnice a Vestřev.[4] Žije zde 374[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1241. Dolní Olešnice vznikla v polovině 13. století za tzv. vnitřní kolonizace domácím českým obyvatelstvem a stala se centrem Olešnického újezdu. Olešnický újezd tehdy zahrnoval území dnešní Olešnice, Ždírnice a Borovnice. Jméno obce je zřejmě odvozeno od hustého porostu olší podél břehů páteřního Kalenského potoka.

Až do druhé světové války zde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. V roce 1938 připadla Dolní Olešnice Třetí říši; po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo kromě smíšených manželství odsunuto.[5]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolní Olešnici.
  • Kostel sv. Jakuba – areál venkovského kostela, vystavěného ve druhé polovině 16. století, snad podle návrhu Carla Valmadiho.
  • Zámek Nové Zámky – původně renesanční, později novobarokně zpravený zámek.
  • Sousoší Kalvárie – pozdně barokní sousoší vytvořené v regionální dílně. Příklad barokního zásahu do krajiny. Zlidovělá kamenická práce představující Krista na kříži, Marii a Jana Evangelistu.[6]
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého – hodnotná sochařská práce lidového charakteru datovaná do roku 1800. Doklad vysoké úrovně regionálních sochařských dílen. Pískovcový pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého stojí nedaleko kostela sv. Jakuba po levé straně u místní komunikace ve směru Dolní Olešnice – Horní Olešnice.[7]
  • Fara – Pozdně barokní jednopatrová budova s mansardovou střechou. Postaveno roku 1787. Zachovalá dispozice z osmdesátých let 18. století.[8]
  • Hrob rudoarmějce – Hrob neznámého vojáka, příslušníka Rudé armády. Postaven po roce 1950. Doklad válečných událostí na Trutnovsku.
  • Pomník osvobození – symbolický památník osvobození v roce 1945. Postaveno po roce 1950, s pozdějšími úpravami.
  • Lidová architektura (v tomto regionu se vyskytují charakteristické roubené stavby s tzv. křížovou světničkou, spočívající na sloupech nad vchodem; v Dolní Olešnici jsou to např. čp. 76 a 99)[9][10]
  • Další kulturní památky se nachází v osadě Vestřev. Patří k nim zámek Nové Zámky postavený na přelomu 16. a 17. století.

Těžba českých granátů

[editovat | editovat zdroj]

Po jedenáctileté přestávce byla dne 23. dubna 2019 v obci Dolní Olešnice obnovena těžba pyropů, drahokamů krvavě rudé barvy, známých jako české granáty. Tyto drahokamy jsou těženy pro potřeby Družstva umělecké výroby Granát se sídlem v Turnově, kde jsou používány při výrobě šperků. Jedná se o druhé průmyslově těžené ložisko českých granátů nejen v ČR, ale i na světě - první se nachází v Podsedicích na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Pyropy byly v Podkrkonoší těženy již v minulosti, a to rovněž na území Dolní Olešnice, u Kalenského potoka v části Vestřev.[11] Těžba ve Vestřevi trvala 15 let a byla ukončena v roce 2008.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Územně identifikační registr ČR. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Informační tabule v obci
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 619193134 : sousoší Kalvárie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 158046474 : sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 127342 : fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 147041 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 140342 : venkovský dům - býv. hostinec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  11. PROUZA, Vladislav. V Podkrkonoší začali těžit české granáty. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-04-23 [cit. 2019-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]