Bitva o Tangu
| Bitva o Tangu | |||
|---|---|---|---|
 Bitva o Tangu | |||
| Trvání | 3. listopad 1914 – 5. listopad 1914 | ||
| Místo | Tanga, Německá východní Afrika | ||
| Souřadnice | 5°4′ j. š., 39°6′ v. d. | ||
| Výsledek | německé drtivé vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva o Tangu (3. - 5. listopad 1914) představuje jednu z nejostudnějších porážek, které Velká Británie během první světové války utrpěla. Bitva se odehrála v oblasti přístavu Tanga v dnešní Tanzanii.
Obojživelná operace, která měla obsadit centrum německé správy v Německé východní Africe a ukončit válku v této oblasti, skončila naprostou katastrofou, když německý velitel Paul von Lettow-Vorbeck smetl téměř osmkrát silnější britské jednotky zpět do moře a zmocnil se kořisti, která mu umožnila vést boj po celý zbytek války a poutat tak na sebe mnohonásobně početnější síly Dohody.
Velká Británie v boji nasadila 8000 vojáků, převážně Indů, Paul von Lettow-Vorbeck asi 1100 mužů, převážně askaríjů. Britské ztráty činily asi 360 mrtvých a 490 těžce raněných, německé 61 mrtvých a 81 zraněných. Do německých rukou padly stovky pušek, desítky kulometů a asi 600 000 nábojů.
Bitva představovala jednu z nejostudnějších porážek vojsk Dohody za celou první světovou válku a je často uváděna jako vzorový příklad toho, jak se věci nemají dělat, od výběru jednotek až po konkrétní chyby velitelů. Geoffrey Regan začlenil popis jednání britské strany při plánování a provedení operace jako obzvlášť otřesný příklad diletantismu do své Guinnessovy knihy Válečných omylů.