5. dynastie (někdy též označovaná jako dynastie slunečních králů) je jednou ze staroegyptskýchkrálovskýchdynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Vládla přibližně v letech 2435–2306 př. n. l.[1][2] Z řady náznaků badatelé usuzují, že v této době došlo nejen k vyvrcholení vzestupu kultuslunečníhobohaRea, který započal za vlády předcházející 4. dynastie, a zdůraznění role Usira v královském pohřebním kultu, ale také k významným posunům v chápání královské moci, její legitimity[3] a s tím spojenou změnou způsobu uplatňování politické správy během 5. dynastie.
Historický vývoj
Historický přechod mezi 4. a 5. dynastií byl doprovázen řadou kulturně, sociálních změn, včetně náboženských představ, které se zobrazily zejména ve stavbách hrobek významných členů královské rodiny, vládních úředníků a jejich rodin. Stejně tak se uplatňoval sílící vliv kněží přičleněných k zádušním chrámům.[4][5]Hrobky se budovaly přibližně až do nástupu vlády Niuserrea na Gízké planině, později se královská nekropole vytvářely na Sakkáře v blízkém sousedství královské hrobky, hrobky nobilit, vlivných úředníků, kněží a soudců. [6] Umělecky vyzdobené hrobky, které se na Sakkáře vybudovaly a archeologicky zdokumentovaly, pochází z konce vlády 5. dynastie za vlád NiuserreaMenkauhora a Džedkare Isesiho. Reliéfy ve vysokém profilu, dokumentují domácí život a hospodářské činnosti, vykreslené s dokonalou sochařkou dokonalostí. Příkladem jsou hrobky vezíra Ptahhotepa[4] a zejména pak Ptahšepsese, vezíra ne-královského původu za vlády Niuserrea.[7][8][9][p 1]Celkové zpracování témat polychromovaných reliéfů svědčí o promyšleném architektonickém scénáři kreslířů, sochařů a jejich precisním řemeslném zpracování. Náboženské představy a vytváření pohřebního kultu v 5. dynastii vytvořily podmínky pro vzrůst vlivu kněží.[10]
Od předchozí dynastie se prosazoval kult bohyně Hator Re-inet v chrámu, který založil Menkaure asi 2 km jižně od Tehna al-Gabal [p 2] a pověřil kněze Khenuka jeho řízením. Zároveň mu přidělil pozemek o velikosti 6 stat ()[p 3] (~1,6 ha)[11] na výstavbu jeho hrobky, ten mu ovšem co nově na trůn nastoupil faraon Veserkaf odebral a přidělil jej svému oblíbenému palácovému komorníkovi Nekonekhtovi.[12]
Obsluha chrámů dostala podobu hospodářských jednotek a nadací od panovníka k organizování pohřebních procedur a dalšího udržování náboženského kultu pohřbeného. Chrám zaměstnával dělníky, kteří zabezpečovali trvání kultu a zajišťování ekonomického zázemí včetně plateb kněžím. Dobře je popsaný příklad kněze Fetektiho v Abusíru[13][4]
↑ abcBÁRTA, Miroslav. The world of the Old Kingdom tombs in Ancient Egypt. Praha: Charles University in Prague, 2011. ISBN978-80-7308-383-0. (anglicky)
↑STRUDWICK, Nigel. Texts from the Pyramide Age. Atlanta: Society of Biblical LIteratue, 2005. Dostupné online. (anglicky)
↑ abVERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN978-80-200-2700-9. S. 65-73.
↑VERNER, Miroslav. Tajemství Ptahošepsesovy rodiny [online]. Praha: Pražské egyptologické studie AVIII, 2017. S. 42–51. Dostupné online.
↑VERNER, Miroslav. The mastabas of Pthoshepses reliefs I/1. Praha: Univerzita Karlova, 1977. (anglicky)
↑VERNER, Miroslav; Vivianne Callender; Eugen Strouhal. Abusir VI Djedkare's family cemetery [online]. Praha: Czech Institute of Egyptology, 2002. Dostupné online. ISBN80-86277-22-4. (anglicky)
↑GILLAM, Robyn. Priestesses of Hathor: Their Function, Decline and Disappearance [online]. Cairo: American Research Center in Egypt, 1995. S. 211–237. Dostupné online. (anglicky)
↑CLAGETT, Marshall. Ancient Egyptian Mathematics. Philadelfhia: American Philosifical Society, 1999. ISBN0-87169-232-5. (anglicky)
↑BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. I. §213 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 99–127. Dostupné online. (anglicky)
↑ abFetekti – a priest from Abusir [online]. Charles University Prague: Dostupné online. (anglicky)