Škarda bahenní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠkarda bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Škarda bahenní (Crepis paludosa)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď čekankové (Cichorioideae)
Rod škarda (Crepis)
Binomické jméno
Crepis paludosa
(L.), Moench, 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres škardy bahenní
Květenství
List

Škarda bahenní (Crepis paludosa) je vytrvalá, středně vysoká, žlutě kvetoucí bylina, jedna z asi dvou stovek[1] druhů rodu škarda. V České republice je původním druhem a vyskytuje se roztroušeně až hojně na většině území.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste ve většině Evropy, vyjma nejsušších oblastí na jihu. Její areál sahá od Islandu a Britských ostrovů na severu po severní oblasti Španělska, jižní Francie a severní Itálie, po Severní Makedonii a jih Bulharska, dále zaujímá celou střední Evropu a na východě sahá až po střední Ural a na severu téměř na pobřeží Severního ledového oceánu. Na jihovýchodě Evropy její výskyt přesahuje až do turecké Anatólie.

V ČR od kolinního po montánní stupeň, nejsilnější výskyt je zaznamenán ve vlhkostně příznivých pahorkatinách mezofytika a oreofytika. Nejníže roste v nadmořské výšce 180 m u Mělnické Vrutice v okrese Mělník a nejvýše ve 1420 m n. m. v KrkonošíchLuční boudy a na Bílé louce. Vzácná je na jižní Moravě, v Českém krasu, v Třeboňské pánvi, v okolí Českých Budějovic a Chebu.[2][3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je hemikryptofyt, který má obnovovacími pupeny při povrchu půdy kryté v zimním období odumřelými listy. Roste na vlhkých až zamokřených, hlubokých a na živiny bohatých půdách vyskytující se u potoků a lesních rybníků, podél smrkových lesů, v mokřadních olšinách a lužních lesích, okolo lesních cest i ve vlhkých příkopech. Preferuje půdu kyselou až neutrální a částečné zastínění. Stanovištím se suchou půdou a s vápencovitým podložím se spíše vyhýbá. Kvete od června do srpna, ve vyšších polohách až do září. Bylina má hořkou chuť, není však toxická, při poranění roní bílé mléko. Je dobrým indikátorem dostatku živin v půdě, hlavně dusíku. Ploidie druhu je 2n = 12.[2][3][4][6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina s přímou lodyhou vyrůstající do výšky 30 až 80 cm, která roste s krátkého, tlustého, šikmého oddenku. Lodyha je podélně rýhovaná, pevná, dutá, pouze pod květenstvím řídce pýřitá, téměř rovnoměrně olistěná a na bázi často hnědofialově naběhlá. Listy přízemní růžice jsou řapíkaté, tenké, s čepelí obkopinatou, 10 až 20 cm dlouhou a 4 až 5 cm širokou, na bázi klínovitou, vrcholu špičatou a po obvodě mělce až různě hluboce zubatou. Lodyžní listy jsou přisedlé, tvarem se podobají listům přízemním, pouze směrem nahoru se zmenšují do délky nejvýše 12 cm.

Na vrcholu lodyhy vyrůstají 3 až 4 cm velké úbory žlutých květů seskupené, v počtu tři až dvanáct, do chudého chocholičnatého květenství. Úbory mají přímo odstálé, někdy obloukovité, chlupaté stopky a válcovitý, černozelený zákrov asi 10 mm dlouhý a 6 mm široký. Zákrovní listeny jsou odlišné, vnější jsou čárkovitě kopinaté, okolo 4 mm dlouhé a volně přitisklé, vnitřní jsou čárkovité, asi 8 mm dlouhé a po obvodě mají úzké světlejší pásky. Oboupohlavné květy jsou dlouhé asi 15 mm a s pětizubou ligulou širokou 2,5 mm přesahují zákrov. Korunní trubka s prašníky je žlutá, čnělka a blizna jsou tmavě zelené. Kalich je v době kvetení nevyvinutý. Květy produkují hodně nektaru a jsou opylovány létajícím hmyzem, hlavně včelami.

Plod je úzká, válcovitě elipsoidní nažka bez zobánku, dlouhá okolo 5 mm a široká 1 mm. Bývá šedohnědá, má 10 mělkých žeber a špinavě žlutobílý chmýr s křehkými, lámavými, drsnými paprsky dlouhými asi 5 mm.

Rostlina se rozšiřuje do blízkého okolí rozrůstáním oddenku nebo jeho oddělky, rozlámanými a roznesenými vodním přívalem. Na větší vzdálenosti se šíři nažkami (semeny) s chmýrem za podpory větru, čerstvé nažky mají dobrou klíčivost.[2][3][6][7][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Škarda bahenní je živnou rostlinou pro housenky motýlů: kukléřka mléčová (Cucullia umbratica), můra jestřábníková (Hecatera bicolorata) a zavíječ okrasný (Diasemia reticularis). Včelaři je považována za dobrou medonosnou rostlinu, květy obsahují hodně nektaru a proto jsou s oblibou navštěvované včelami, jeden květní úbor obsahuje asi 1,5 mg cukru.[9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZIDORN, Christian; SCHUBERT, Birthe; STUPPNER, Hermann. Phenolics as Chemosystematic Marker in and for the Genus Crepis [online]. Institut für Pharmazie, Universität Innsbruck, AT, rev. 28.10.2008 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Crepis paludosa, s. 513-514. 
  3. a b c d RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 80-7451-441-8. Kapitola Crepis paludosa, s. 366. 
  4. a b KAPLAN, Zdeněk; DANIHELKA, Jiří; DANIHELKA, Jiří et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 6. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2018 [cit. 18.06.2019]. Roč. 90, s. 235-346. [www.preslia.cz/P183Kaplan_MidRes.pdf Dostupné online]. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  5. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Crepis paludosa [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Škarda bahenní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.09.2011 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Crepis paludosa [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 07.07.2008 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (švédsky) 
  8. Crepis paludosa [online]. Дмитрий Орешкин, Плантариум, RU [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (rusky) 
  9. TAMS, Tom. Northumberland Moths: Crepis paludosa [online]. Northumberlandmoths.org, UK [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Медоносные растения: Crepis paludosa [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]