Přeskočit na obsah

Černovice (okres Pelhřimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Černovice u Tábora)
Tento článek je o městě v okrese Pelhřimov. Další významy jsou uvedeny na stránce Černovice.
Černovice
Náměstí v Černovicích s kostelem Povýšení svatého Kříže
Náměstí v Černovicích s kostelem Povýšení svatého Kříže
Znak města ČernoviceVlajka města Černovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKamenice nad Lipou
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°22′22″ s. š., 14°57′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 778 (2024)[1]
Rozloha36,52 km²[2]
Nadmořská výška594 m n. m.
PSČ394 70, 394 94
Počet domů813 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.6
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřaduMariánské náměstí 718
Černovice
394 94 Černovice
posta@mestocernovice.cz
StarostaBc. Jan Brožek
Oficiální web: www.mestocernovice.cz
Černovice
Černovice
Další údaje
Kód obce547760
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černovice (německy Tschernowitz) jsou město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Katastrální území stejnojmenné části se jmenuje Černovice u Tábora (toto jméno také nese místní železniční stanice). Leží na pomezí současného kraje Vysočina a kraje Jihočeského. Sousedními obcemi sídla jsou Těmice, Vlčeves, Lidmaň, Křeč, Mnich, Obrataň, Bohdalín a Hojovice.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Černovický zámek

Městečko bylo založeno na důležité křižovatce cest pravděpodobně v 1. polovině 14. století. Patřilo k hradu Choustníku a bylo součástí rožmberského panství. Za husitských válek bylo několikrát zpustošeno. Roku 1597 koupila Černovice Magdalena Malovcova z Lisova a připojila je ke Kamenici nad Lipou. Samostatné černovické panství pak vytvořil roku 1641 Martin Jindřich Paradis z Eschaide.

Z dalších majitelů byli pro město významní Kinští ze Vchynic, Šternberkové (kteří Černovice dočasně připojili k panství Žirovnice) a Schönburgové. Během své existence byly Černovice mnohokrát postiženy požáry – jen v období 1611–1857 shořelo při velkých požárech nejméně 350 domů.[4][5]

Poprvé zmiňovány jako město jsou Černovice již roku 1586.[5] Oficiální status města získaly v roce 1991.[6]

V letech 2006–2010 zde působil jako starosta Ladislav Novotný, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Brožek.[4]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a Mateřská škola Černovice
  • Základní škola speciální a Praktická škola Černovice
  • Odborné učiliště a Praktická škola, Černovice
  • Výchovný ústav, středisko výchovné péče, střední škola a školní jídelna, Černovice

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Černovicemi vede úzkorozchodná železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Černovicích (okres Pelhřimov).

Mariánské náměstí

[editovat | editovat zdroj]

Centrem města je Mariánské náměstí, kde uprostřed stojí kostel, zvonice, stará radnice (později kino) a sloup se sochou Madony, podle níž dostalo náměstí jméno. Na náměstí se konávaly významné jarmarky a dobytčí trhy. Z domů na náměstí stojí dále za zmínku fara a bývalá měšťanská škola, zachovala se zde také kamenná vážní budka z roku 1924. Náměstí prošlo v letech 2019–20 rozsáhlou rekonstrukcí, na jejímž konci byl mariánský sloup umístěn v nové kašně uprostřed náměstí.

Do dlažby náměstí byl umístěn model Sluneční soustavy, jednotlivé plakety se symboly planet jsou umístěny v poměrné vzdálenosti od Slunce. Na náměstí se tak nachází pouze vnitřní planety po Mars, včetně plakety pro planetku (6802) Černovice, další planety jsou umístěny v okolí města.

V blízkosti náměstí bývala malá židovská čtvrť se synagogou. V dolní části města stojí klasicistní zámek, dnes Diagnostický ústav.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Astronom Miloš Tichý, který zde vyrůstal, pojmenoval jménem města planetku (6802) Černovice, kterou objevil 24. října 1995.

Na nově zrekonstruovaném Mariánském náměstí se bude nacházet model Sluneční soustavy v měřítku 1:2784000000. Přímo na ose náměstí je Slunce, vnitřní planety a mírně mimo osu právě planetka Černovice. Dále od centra se na ose nachází Jupiter. Na území obce je ještě Saturn u školy a Uran u Dobešova.

V obci se nachází kavárna Budík s velkou sbírkou budíků.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Mariánské náměstí
    Mariánské náměstí
  • Zvonice u kostela Povýšení svatého Kříže
    Zvonice u kostela Povýšení svatého Kříže
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
    Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Náhrobky na židovském hřbitově
    Náhrobky na židovském hřbitově
  • Místní rodák Jan Černovický
    Místní rodák Jan Černovický

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b Město Černovice. www.mestocernovice.cz [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-29. 
  5. ↑ a b Vysočina - Černovice. www.mistopis.eu [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Černovice
Části obce
Města, městyse a obce okresu Pelhřimov
Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov • Bratřice • Budíkov • Buřenice • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko • Častrov • Čejov • Čelistná • Černov • Černovice • Červená Řečice • Čížkov • Dehtáře • Dobrá Voda • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl • Eš • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník • Hořice • Humpolec • Chýstovice • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice • Kaliště • Kámen • Kamenice nad Lipou • Kejžlice • Koberovice • Kojčice • Komorovice • Košetice • Krasíkovice • Křeč • Křelovice • Křešín • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice • Libkova Voda • Lidmaň • Litohošť • Lukavec • Martinice u Onšova • Mezilesí • Mezná • Mladé Bříště • Mnich • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev • Nový Rychnov • Obrataň • Olešná • Ondřejov • Onšov • Pacov • Pavlov • Pelhřimov • Píšť • Počátky • Polesí • Pošná • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice • Salačova Lhota • Samšín • Sedlice • Senožaty • Staré Bříště • Stojčín • Střítež • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná • Vojslavice • Vokov • Vyklantice • Vyskytná • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín • Zajíčkov • Zhořec • Zlátenka • Želiv • Žirov • Žirovnice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Černovice_(okres_Pelhřimov)&oldid=24260395“