Černý důl (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Černý důl
IV - území pro péči o stanoviště/druhy
Černý důl - Hadinec.jpg
Základní informace
Vyhlášení 1954
Nadm. výška 778 - 886 m n. m.
Rozloha 22,08 ha
Správa AOPK ČR – RP Východní Čechy
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Rychnov nad Kněžnou
Umístění Bartošovice v Orlických horách, Rokytnice v Orlických horách
Souřadnice
Černý důl
Černý důl
Další informace
Kód 2456
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Černý důl je přírodní rezervací od roku 1954, nachází se poblíž obce Bartošovice v Orlických horách v okrese Rychnov nad Kněžnou. Rozprostírá se na úbočí Anenského vrchu o rozloze 22,08 ha. Oblast spravuje AOPK ČR – RP Východní Čechy.

Vyhlášena byla proto, aby chránila bukojedlový les s prameništi a jeho biologická společenstva. Jedná se o nejvýznamnější lokalitu výskytu epifytických lišejníků v Orlických horách.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Černý důl se rozprostírá na úpatí Anenského vrchu, východně od tvrze Hanička a západně od osady Hadinec. Prameniště jsou přítoky řeky Hadinec.

The Nature Reserve Černý důl is situated at the foot of Anensky vrch, east of Rath Hanička and west of Hadinec settlement.
Přírodní rezervace Černý důl se rozprostírá na úpatí Anenského vrchu, východně od Tvrze Hanička a západně od osady Hadinec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území bylo vyhlášeno Ministerstvem školství a národní osvěty jako zvláštně chráněné území od 31. 12. 1933. [1]

V letech 1936-1938 vznikalo na hraničním hřebenu Orlických hor vojenské opevnění, které mělo chránit Českou republiku před invazí Německa. Stavba byla předčasně ukončena podepsáním Mnichovské dohody v září 1938.

Vznikající opevnění vyžadovalo vykácení velké plochy lesa, aby byla umožněna viditelnost mezi jednotlivými bunkry. Po 2. světové válce bylo potřeba odlesněné plochy rychle zalesnit a to nejrychleji rostoucí dřevinou - smrkem. Proto máme v Orlických horách vedle sebe velké smrkem porostlé plochy a původní bučiny, které stály mimo trajektorii bunkrů. Roku 1937 docházelo k odlesnění Anenského vrchu a proto byla přenesena kaple sv. Anny do oblasti dnešní přírodní rezervace, čímž byla zachráněna před zbouráním.

Roku 1954 byla oblast Ministerstvem kultury vyhlášena přírodní rezervací pro zachování zbytku bukojedlového pralesa v Orlických horách. [1]

Do 70. let 20. století byla PR Černý důl jednou z nemnoha lokalit s výskytem tetřívka obecného (příbuzného druhu tetřeva hlušce) v Orlických horách. [2]

In 1937, the chapel was moved from Anensky vrch to today's nature reserve for the construction of a border fortification.
V roce 1937 byla kaple přemístěna z Anenského vrchu do dnešní přírodní rezervace kvůli stavbě pohraničního opevnění.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží je tvořeno z větší části vrstevnatou rulou, tzv. ortorulou a částečně svorem, jež jsou součástí orlicko-kladské klenby.

Pedologie[editovat | editovat zdroj]

Půdní profil je poměrně chudý na živiny. Převážně se jedná o podzolové hnědé lesní půdy. V okolí pramenišť se nachází horské gleje až rašelinné půdy, které jsou bohatší na minerální látky.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Z botanického hlediska se jedná o chudší horské území, odpovídající společenstvu květnatých a kyselých bučin.

Ve stromovém patře převažuje buk lesní a smrk ztepilý, s výrazným zastoupením jedle bělokoré a javoru klenu.[2]

Bylinné patro je bohaté díky prameništím, která poskytují ideální podmínky pro růst horské květeny, např. blatouch bahenní poléhavý (Caltha palustris subsp. procumbens), zdrojovka hladkosemenná (Montia fontana), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), řeřišnice hořká (Cardamine amara) a další.

Významné jsou ohrožené druhy lišejníků, které se v oblasti nachází, např. Agonimia repleta, Arthonia helvola, Bacidia subincompta.

Biatora fallax a Dictyocatenulata alba zatím nebyly ze Středních Sudet (Orlických hor) známé. [3]

The site is prized for its abundant lichen.
Lokalita je ceněná pro hojný výskyt lišejníků.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Jedlobučiny a prameniště poskytují útočiště pro řadu vzácných druhů bezobratlých.

Celkem bylo doposud determinováno 81 druhů (331 jedinců) brouků. Šest druhů je vedeno na červeném seznamu. Žádný druh nepatří mezi zákonem chráněné druhy. [4]

Žije zde například roháček bukový (Sinodendron cylindricum), lesklec (Rhizophagus brancsiki) a další.

Mezi rozšířené obratlovce patří ropucha obecná (Bufo bufo), datel černý (Dryocopus martius), linduška lesní (Anthus trivialis), čáp černý (Ciconia nigra), sýc rousný (Aegolius funereus), rejsek obecný (Sorex araneus) nebo norník rudý (Myodes glareolus)        

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Cílem péče o přírodní rezervaci je udržování přírodě blízké druhové skladby lesa. Nejstarší část lesních porostů je oplocena a ponechána bez zásahu svému vývoji. Prameniště s výskytem zdrojovky prameništní (Montiaceae) se udržují proti úbytku vody a proti zarůstání dřevinami. V zájmu podpory hnízdních populací ptáků je v území přírodní rezervace v období jejich rozmnožování dodržován klidový režim. Pro podporu živočichů využívajících dutiny ve stromech a trouchnivějící dřevo jsou v porostech ponechávány vybrané dutinové stromy a souše do úplného rozpadu. [2]

V současné době probíhá na části území těžba dřeva napadeného kůrovcem.

Part of the area is currently logged with bark beetle.
V současné době probíhá na části území těžba dřeva napadeného kůrovcem.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace se nachází 2 kilometry od parkoviště Hanička/Panské pole, odkud k rezervaci vede modrá turistická značka. Další možností je trasa z Neratova, přes Hadinec, která vede po modré z druhé strany, ta je necelé 4 kilometry dlouhá. Nejhezčí je lesní cesta údolím Hadince, začínající u Samoty Adelheid, která má přes 4 kilometry a vede kolem potoka až k vyhlídce, od které je vidět hranice rezervace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  2. a b c S.R.O, VIZUS CZ. Přírodní rezervace Černý důl. AOPK ČR [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. HALDA, Jan. PŘÍRODNÍ REZERVACE ČERNÝ DŮL – MINIATURNÍ RELIKT BUKOVÉHO PRALESA V ORLICKÝCH HORÁCH. botanika.prf.jcu.cz [online]. 2018. Dostupné online. 
  4. PR Černý důl, CHKO Orlické hory, Průběžná zpráva za rok 2010. pralesy.cz [online]. 2010. Dostupné online. 

[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

  1. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :3 není určen žádný text